V zadání práce bylo požadováno vytvořit program pro testování pseudonáhodnosti autentizačních funkcí typu HMAC. S pomocí tohoto programu se dále požadovalo analyzovat pseudonáhodnost vybraných funkcí HMAC. Jako kritérium pseudoháhodnosti bylo stanoveno binomické rozdělení počtu klíčů mezi danou zprávou a jejími pečetěmi.

Práce je poměrně rozsáhlá (87 stran). První kapitola je úvodem do kryptografie a druhá se věnuje hešovacím funkcím. Následují kapitoly věnované mechanismu HMAC a pseudonáhodnosti. V praktické části práce se autor věnuje konceptu a implementaci programu. Jádro této části práce spočívá v analýze získaných výsledků. Získané výsledky a závěry se jeví velmi zajímavými a budou použity k dalšímu bádání v dané oblasti. 

Po formální stránce je práce kvalitní.

Student pracoval samostatně a pravidelně konzultoval. U teoretických problémů často vyžadoval pomoc, ale na druhou stranu musím ocenit jeho pracovitost.

Celkově konstatuji, že zadání práce bylo splněno v celém rozsahu na velmi dobré úrovni. Z těchto důvodů práci hodnotím stupněm Velmi dobře - 82 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 82

Bakalářská práce se zabývá analýzou pseudonáhodnosti autentizačních funkcí typu HMAC. Cílem bylo vytvořit program pro testování pseudonáhodnosti vybraných funkcí a následně s jeho pomocí provést statistickou analýzu. Zadání považuji vzhledem k bakalářské úrovni studia za nadprůměrně náročné. Vyžadovalo kombinaci znalostí z kryptografie, statistického testování a programování. Student se s tímto zadáním vypořádal na dobré úrovni, i když některé teoretické souvislosti a interpretace výsledků by zasloužily hlubší a přesnější zpracování.

Práce má odpovídající rozsah a je logicky členěna na teoretickou a praktickou část. Autor popisuje základy kryptografie, hešovací funkce, mechanismus HMAC, pseudonáhodnost a použitý statistický aparát. Praktická část obsahuje návrh a implementaci programu, který umožňuje volbu hešovací funkce, typu mapování a množin zpráv, klíčů a výstupních pečetí. Testovány jsou funkce MD5, SHA-256 a SHA3-256, přičemž autor navrhl pět metod mapování vstupních a výstupních proměnných.

Pozitivně hodnotím rozsah provedených experimentů, vytvořený program a snahu o systematickou analýzu výsledků. Výsledky jsou zajímavé a mohou sloužit jako podklad pro další výzkum. Je však nutné zdůraznit, že použitá konstrukce se liší od standardního HMAC, zejména vlastním způsobem mapování vstupů a výstupů a odstraněním některých standardních prvků.

Z odborného pohledu by práce zasloužila podrobnější diskusi vlivu rozdílné velikosti zpracovávaného bloku u MD5 a SHA-256 oproti SHA3-256. Tento rozdíl může ovlivnit účinek navržených mapování i výslednou distribuci výstupních pečetí. V práci je také často používán pojem entropie, avšak bez jeho formální definice a kvantifikace. V této souvislosti by bylo vhodné přesněji rozlišit mezi počtem možných hodnot, bitovou délkou vstupu a skutečnou entropií ve smyslu informační teorie.

Formální a jazyková úroveň práce je celkově dobrá. Text je srozumitelný a výsledky jsou doplněny grafy. Místy se však objevují překlepy, neobratné formulace a drobná nejednotnost terminologie. Práce s literaturou je dostačující, vhodné by však bylo rozsáhlejší využití primárních standardů a odborných publikací.

Odborná úroveň práce je dobrá. Student prokázal schopnost navrhnout experimentální postup, implementovat software a vyhodnotit získaná data.

Celkově práci hodnotím jako zdařilou. Zadání bylo splněno a práce přináší použitelný realizační výstup i zajímavé experimentální výsledky. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1. Mohly být rozdíly mezi funkcemi ovlivněny rozdílnou velikostí zpracovávaného bloku, zejména při srovnání SHA3-256 s MD5 a SHA-256?
2. 2. Jak by bylo možné v práci formálně definovat entropii vstupních dat?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 88