Cílem práce bylo analyzovat současný stav kombinace postkvantové a klasické kryptografie v protokolu TLS 1.3 a implementovat konzolovou aplikaci umožňující porovnání různých kombinací knihoven a schémat. V rámci teoretické části student vhodně popsal protokol TLS a aktuální stav postkvantové kryptografie a zaměřil se na relevantní práce věnující se kombinaci postkvantové a klasické kryptografie. části student implementoval klientské a serverové aplikace umožňující navázání spojení pomocí čtyř různých knihoven s podporou PQC algoritmů. Tyto aplikace následně využil k detailnímu měření a porovnání jak jednotlivých schémat, tak i knihoven mezi sebou. Výsledky jsou prezentovány přehledně pomocí tabulek, i když by prospělo i nějaké porovnání pomocí grafů. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, stejně jako práce s literaturou. Student v průběhu roku pravidelně konzultoval. Cíle práce jsou splněny a proto navrhuji práci k obhajobě s hodnocením A (91 bodů). Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 91

Bakalářská práce psaná v anglickém jazyce se zaměřuje na porovnání implementace klasické, post-kvantové a hybridní kryptografie v různých knihovnách pro potřeby navazování TLS 1.3 spojení.

Po formální stránce v práci chybí rozšířený abstrakt povinný pro práce psané v anglickém jazyce a příloha A popisuje konfigurační soubory, které nebyly v rámci elektronické přílohy popisované v příloze D s prací odevzdány. Pro replikaci měření ovšem nejsou tyto soubory potřeba. Oceňuji, že práce obsahuje více doplňujících příloh, a i nepovinné seznamy obrázků a výpisů. Z hlediska sazby je práce čistá a lze jí pouze vytknout občasné řetězení nadpisů bez úvodních textů do kapitol.

Po jazykové stránce je práce na vysoké úrovni a obsahuje jen drobné překlepy negramatického charakteru jako je „tls_Server“ na místo „tls_server” a “&” na místo „and“ v seznamu literatury.

V teoretické části student uspokojivě popisuje fungování TLS a jeho vývoj. Dále se věnuje post-kvantové kryptografii, kde shledávám hlavní, ale nepříliš závažné nedostatky práce. RFC 9420 se nevěnuje PQC, a proto nezapadá mezi ostatní odrážky na straně 22. Kapitola 3 v úvodu zmiňuje i hybridní podpisy, ale dále se jimi nezabývá. Popis přístupu XOR-then-MAC neobjasňuje, co se děje s pravou půlkou klíčů. Některé podkapitoly v kapitole 4 nemají zaznačené zdroje a student zde uvádí, že OpenSSL v základu poskytuje pouze jedno hybridní schéma, což je v rozporu s jejich oficiální dokumentací.

Práce uvádí celkem 55 zdrojů, přičemž celkem 6 z uvedených RFC publikací je zaznačeno s nefunkčním odkazem obsahujícím /pdfrfc/, což považuji za chybu při nedostatečné kontrole při užití nástrojů umělé inteligence. Nicméně jedná se o dohledatelné zdroje a práce se jejich obsahu v místě citování věnuje.

Technická zpráva je zde ve značném rozsahu, ale v jejím úvodu není přehledně prezentována. Respektive student nejprve popisuje postup kompilace kódu s využitím zkoumaných knihoven bez upozornění na nutnost jejich implementace se specifickým nastavením, které je popsáno až dále v práci při spouštění programu s využitím algoritmů z dané knihovny.

Samotný kód je na vysoké úrovni a umožňuje porovnat algoritmy až ze 4 různých knihoven. Při měření dochází k vytvoření 100 spojení mezi klientem a serverem a průměrná doba navazování je reportována. Student také implementoval testování spojení oproti zkušební OQS webové stránce.

Závěrem se v práci student věnuje prezentaci a diskusi naměřených výsledků s pomocí celkem deseti tabulek. V případě úvodních tabulek Table 6.1 a Table 6.2 není jasný zdroj uváděných hodnot a Table 6.9 má jednotky (ms) uvedené pouze v textu práce.

Celkově přes zmíněné nedostatky považuji práci pro skvělé praktické zpracování za kvalitní a navrhuji ji k obhajobě s doporučeným hodnocením B (84 bodů). Otázky k obhajobě:

1. Jak probíhá metoda XOR-then-MAC pro tvorbu hybridních schémat?
2. Co konkrétně označuje p384, x448 a další tato značení přítomná v práci v úvodech názvů hybridních algoritmů?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 84