Bakalářská práce se věnuje zpravodajství z otevřených zdrojů (OSINT) se zaměřením na interaktivní mapování a extrakci dat z webových zdrojů. V teoretické části student popisuje doménu OSINT a techniky web scrapingu včetně jejích limitací. Tomu následuje srovnání tří existujících nástrojů, na základě kterého student identifikoval jejich nedostatky a zdůvodnil potřebu vlastního řešení.

V praktické části je představen návrh nástroje, čemuž následuje vlastní implementace. Vyvinuté řešení ve formě doplňku do prohlížeče kombinuje interaktivní výběr prvků s exportem do formátů CSV a JSON včetně podpory odesílání dat na vzdálený server přes API. Kladně hodnotím anotaci vybraných selektorů pro možnost jejich využití při vývoji plně automatických web scraperů.

Nástroj byl experimentálně otestován ve třech scénářích potvrzující jeho funkčnost. Testování je však omezeno pouze na dva webové zdroje bez pokročilé anti-scraping ochrany, jejichž překonání práce zdůrazňuje jako klíčovou přidanou hodnotu. Výhradu mám také k absenci pasivního režimu, což nástroj limituje na poloautomatický přístup.

Po formální stránce je práce na dobré úrovni a obsahuje minimum překlepů nebo typografických chyb. Místy je však popis až příliš strohý, což se promítá i do nižšího počtu normostran. Citováno je celkem 23 zdrojů složených převážně z odborných publikací a dokumentací k použitým technologiím.

Cíle bakalářské práce považuji až na výše uvedenou absenci pasivního režimu za splněné. Student práci pravidelně konzultoval a funkce nástroje postupně uvolňoval k testování. Vyvinuté rozšíření je funkční a využitelné pro sběr dat v rámci OSINT. Na základě uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě s hodnocením C/75. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 75

Student se v rámci bakalářské práce zabývá návrhem a implementací nástroje pro interaktivní mapování webových zdrojů ve formě rozšíření webového prohlížeče. Práce nejprve představuje problematiku OSINT a web scraping, následně analyzuje vybraná existující řešení a na základě identifikovaných nedostatků navrhuje vlastní nástroj umožňující interaktivní výběr a export dat z webových stránek.

Z formálního hlediska se v textu opakovaně vyskytují křížové odkazy bez uvedení typu objektu, na který odkazují. Některé diagramy jsou poměrně nepřehledné (např. obrázek 2.2), přičemž jsou využity pouze jejich rastrové verze, což dále snižuje čitelnost. Text práce je místy velmi stručný, což se odráží i na celkovém rozsahu práce, který se pohybuje na spodní hranici obvyklého rozsahu bakalářských prací. Literatura obsahuje pouze 23 zdrojů, přičemž významnou část tvoří dokumentace použitých technologií. Odborných zdrojů je méně než polovina, což považuji vzhledem k rozsahu práce za spíše podprůměrné.

K praktické části mám několik připomínek. Implementovaný doplněk je funkční a splňuje základní cíle práce, avšak v odevzdaných souborech postrádám dokumentaci (např. README), která by usnadnila instalaci a používání nástroje. Praktické využití řešení je v současné podobě poměrně omezené a za nejvýznamnější nedostatek považuji absenci pasivního režimu uvedeného v zadání práce. Přínosné by bylo také automatické označování již vybraných prvků na stránkách se stejnou strukturou.

Přes uvedené výhrady student prokázal schopnost analyzovat existující řešení, navrhnout vlastní architekturu a implementovat funkční rozšíření webového prohlížeče. Zadání práce považuji za splněné s výhradami k rozsahu implementovaných funkcionalit a navrhuji hodnocení C/74. Otázky k obhajobě:

1. Jak složité by bylo navržené rozšíření přenést i do dalších webových prohlížečů, například Mozilla Firefox? Které části implementace by bylo nutné upravit?
2. Hlavní ovládání nástroje je realizováno prostřednictvím popup okna. Zvažoval jste využití bočního panelu (sidebaru), který je v moderních prohlížečích běžně dostupný? Jak složitá by byla jeho implementace a jaké výhody či nevýhody by takové řešení přineslo?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 74