Celkově se domnívám, že práce nabízí pohled na situaci analyzované společnosti. Je doplněna údaji za srovnatelné společnosti, které podstatně napomáhají získání kontextu. Návrhy vycházejí z analytické části, ale chápu je jako spíše obecnějšího rázu, co by mohlo prospět.

Otázka 1: Jedním z návrhů (tab. 53) je zvýšit obrat celkových aktiv. V tabulce není uvedena finanční hodnota přínosu. Může naznačit schéma postupu výpočtu dopadu na čistý zisk a hodnotu odhadnout?

Otázka 2: Jedním z návrhů je mj. spolupráce s prodejci potravin Rohlík.cz a Košík.cz. Jak byste si takovou spolupráci představovala, kde vidíte přínosy pro zúčastněné strany?

SLOVNÍ HODNOCENÍ PRÁCE
1. Zda práce splnila stanovený cíl: Hlavním cílem práce bylo zhodnotit finanční situaci společnosti Albert Česká republika, s.r.o. v pětiletém sledovaném období (2020–2024) pomocí metod finanční analýzy a navrhnout doporučení ke zlepšení její situace. Autorka tento cíl splnila. Analytická část je zpracována velmi detailně, návrhy logicky navazují na zjištěné skutečnosti. Nicméně se mi zdá, že jejich praktická proveditelnost vykazuje určité mezery.
2. Postup řešení problému a výsledky práce s uvedením konkrétního přínosu studenta:
Autorka shromáždila velké množství dat a provedla standardní výpočty pomocí zavedených poměrových a rozdílových ukazatelů. Přínosem je detailní srovnání s konkurenty (Kaufland, Penny Market). Zde se však mám první připomínku : autorka sice zmínila , že  Kaufland podniká jako veřejná obchodní společnost (v.o.s.), u níž zisk nepodléhá firemní dani z příjmů, přesto u ukazatelů ziskovosti po zdanění jako je  ROE,ROA  srovnává tyto hodnoty přímo s Albert a Penny Market (s.r.o.). Tato skutečnost částečně zkresluje benchmarking.
Další připomínky mám ke kapitole návrhů:
•    Prodloužení splatnosti závazků: Autorka navrhuje zlepšit likviditu prodloužením doby splatnosti závazků vůči dodavatelům ze 38 na 45 dní. Zde je nutné  vzít do úvahy platnou legislativu (Zákon o významné tržní síle). Tento totiž limituje u  maloobchodních řetězců s potravinami a zemědělskými produkty maximální dobu splatnosti faktur (typicky na 30 dní). Takže tento návrh by byl v praxi nerealizovatelný a protiprávní.
•    Investice do technologií: V návrzích na energetickou autonomii (fotovoltaika) a AI systémy autorka vyčísluje roční finanční přínos (úsporu) na stovky milionů korun. Chybí mi tu však odhad počátečních kapitálových výdajů (CAPEX) nezbytných pro instalaci těchto technologií na více než 350 prodejnách. Bez vyčíslení těchto nákladů je obtížné vyhodnotit  ekonomickou návratnost a dopad na zadluženost podniku, kterou se přitom autorka snaží snížit.
•    Sale and Leaseback: Návrh na zpětný pronájem nemovitostí by mohl být podložen analýzou typu např. jaký podíl prodejen Albert skutečně vlastní a jaký již má v nájmu. Toto trochu snižuje váhu tohoto doporučení pro daný podnik.
3. Formální úprava práce a její jazyková úroveň: Formální a jazyková úroveň práce je velmi dobrá. Množství tabulek a grafů dokládá pečlivost studentky. V textu jsme narazil na trochu komplikovanější interpretace – například u cash flow autorka složitě vysvětluje, že kladné procento u výdajů "paradoxně signalizuje negativní vliv na likviditu" . Možná to šlo vyřešit  vhodnějším matematickým značením a interpretací.
4. Zda práce splňuje požadavky standardně kladené na bakalářskou práci v daném oboru: I přes výše uvedené drobné výhrady k návrhové části práce splňuje standardní požadavky na bakalářskou práci, neboť analytická část je provedena v požadovaném rozsahu a struktuře.

Předložená bakalářská práce obsahuje velmi solidně a pracně zpracovanou analytickou část, ve které studentka prokázala orientaci ve finančních výkazech. Návrhová část obsahuje drobné nedostatky jako legislativní překážky (Zákon o významné tržní síle) a nákladovou stránku investičních doporučení. Práci proto hodnotím trochu přísněji , ale stále jako vyhovující pro obhajobu. Otázky k obhajobě:

1. 1. Ve svých návrzích doporučujete prodloužení doby splatnosti závazků vůči dodavatelům na 45 dní. Jak tento návrh obstojí v kontextu platného Zákona o významné tržní síle, který dobu splatnosti u nákupu potravin striktně omezuje za účelem ochrany dodavatelů? 2. V tabulce 51 uvádíte roční finanční přínos z instalace fotovoltaiky a dalších technologií ve výši 680 mil. Kč. Jaké by však byly odhadované počáteční investiční náklady (CAPEX) na tyto projekty a z jakých zdrojů by je podle Vás měl vzhledem k negativnímu ČPK podnik financovat? 3. Upozorňujete, že Kaufland je v.o.s. neplatí firemní daň z příjmu. Jak by se dal tento nesoulad analyticky očistit?