Student prokázal schopnost samostatně využívat vedoucím doporučené i vlastním úsilím nalezené informační zdroje související s řešeným tématem, mj. orientovat se v nich, čerpat z nich a vhodně využívat informace v nich obsažené k řešení daného tématu.

Výsledek práce studenta (tj. realizační výstup a technická zpráva) mi byl předkládán ke konzultacím s mírným zpožděním, cca od března, a spíše sporadicky; jeho konečná podoba mi však byla předložena v předstihu, umožňujícím mi připomínkovat ji před odevzdáním - mé stěžejní připomínky byly do konečné podoby zahrnuty.

Technická zpráva je rozdělena do celkem 6 kapitol, které jsou uspořádány v logickém sledu. Srozumitelnost pro čtenáře je na dobré úrovni.

Rozsah rešeršní či teoreticky zaměřené části převažuje, i když nijak zásadně, nad prostorem věnovaným diskusi vlastního řešení a zhodnocení dosažehých výsledků. Tento fakt je způsoben především dle mého názoru přílišnou pozorností věnovanou detailnímu popisu systému UPPAAL v sekci 3.1.4.

V kapitole 5.2 popisující sady úloh se autor často odkazuje na informační zdroje, nicméně bylo by lepší se o parametrech jednotlivých úloh zmínit rovnou v jim věnovaným sekcích.

V neposlední řadě pak oceňuji přehledný manuál na zprovoznění vzniknuvšího řešení v prosředí UPPAAL.

Realizační výstup zahrnuje modely implementované v prostředí UPPAAL a Cheddar. Oba dva soubory mají podobu kombinace kódu v jazyce C a XML formátu. Komentáře v nich přítomné bych označil za poměrně střídmé, avšak postačující. V zásadě se jedná o implementaci existujících teoretických konceptů, která je dle prezentovaných výsledků získaných na sadě úloh plně funkční v rozsahu požadavků daných zadáním. Nejedná se však o žádný inovativní počin.

Stupeň hodnocení: zadání splněno s drobnými výhradami

Domnívám se, že požadavky stanovené jednotlivými body zadání byly po formální stránce naplněny. Určitou připomínku lze však vznést k tomu, že v sekcích 5.1 a 5.2, které se zabývají specifikací experimentů a jejich vyhodnocením, se čtenář o konkrétních typech reflektovaných nejistot (viz požadavky v 6. bodě zadání) kromě zmínky o sporadických úlohách prakticky nic nedozví.

Výběr informačních pramenů a způsob jejich využití při zpracování tohoto projektu bych označil za adekvátní svému účelu. Nicméně v souvislosti s kapitolou 3.1.1 bych očekával, že se v přehledu objeví i nějaké reference specificky zaměřené právě na statistické ověřování modelů.