Cílem bakalářské práce bylo studovat vliv externího přítlaku na morfologii PPG signálu a porovnat PPG signál mezi pravou a levou stranou těla. Autorka se seznámila s relevantními studiemi a metodikou měření, kterou správně převzala. Nicméně, v rámci rešerše není jasné, proč je místo bezrozměrné veličiny vyjadřující PPG použito napětí dosahujících záporných hodnot (obr. 3.1) a co vyjadřují modré tečky v krabicových grafech (obr. 3.2). V práci byly správně stanoveny parametry pro hodnocení PPG křivek a byly navrženy algoritmy pro jejich výpočet. Autorka vytvořila měřením skupiny dobrovolníků testovací dataset a provedla statistickou analýzu zaznamenaných dat. Nicméně v teoretické části studentka pracuje s normalizovanou variantou tvaru PPG, ale v praxi jsou hodnocené parametry vypočítány bez normalizace vzhledem k nativní tepové frekvenci participanta, což může u parametrů závislých na tepové frekvenci způsobit, že interindividuální variabilita překryje variabilitu způsobenou změnami experimentálních podmínek. Normalizace vzhledem k výšce signálu je v práci použitá vhodně a je kompromisem mezi potřebou standardizovat data a nutností ponechat v signálech vliv přítlaku. Bylo by však vhodnější normalizovat až filtrovaný signál, nikoliv jeho nefiltrovanou podobu, aby normalizace nebyla ovlivněna šumovými výstřelky. Dále byly v práci provedeny rozdílové analýzy mezi parametry vypočtenými pro pravou a levou stranu těla. Autorka srozumitelně interpretovala výsledky a na jejich základě stanovila optimální snímací místo a stupeň komprese. Zadání práce je tak zcela splněno. Formální stránka práce však trpí nedostatky, jako jsou občasné nedokončené poznámky a zalomené věty. Práci by prospělo, kdyby autorka věnovala více pozornosti typografické úpravě textu a provedla dodatečnou kontrolu před odevzdáním práce. Studentka přistoupila k vypracování práce samostatně a velmi aktivně, což dokazuje návrh a implementace vlastního hardwarové řešení pro nastavení konstantního přítlaku prstu k snímači, provedené nad rámec zadání. Celkové hodnocení je proto kompromisem mezi množstvím dobře odvedené práce a jeho odbytou dokumentací. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 75

Bakalářská práce Lucie Hofrové se zabývá tématem fotopletysmografie. Práce obsahuje stručný úvod do této problematiky, nicméně bych očekával detailnější rešerši z hlediska vlivu komprese na snímacího místo (v textu se zřejmě objevují pouze dvě práce na toto téma, [15,16]). Studentka v praktické části provedla řadu měření, implementovala algoritmus pro zpracování a extrakci parametrů, které dále statisticky zpracovala. Zde nemám výraznější výtky. Jen sumarizace výsledků není místy příliš přehledná (vhodnější by bylo např. grafické zobrazení). Z pohledu řešení bych však očekával některé podrobnější informace a diskuzi výsledků. Například není jasné, proč byl pro filtraci zvolen Čebyševův filtr 4. řádu (a chybí jeho frekvenční charakteristika); dále chybí vyhodnocení úspěšnosti detekce (například maxim u PPG signálu); nejsou vůbec diskutovány výrazné rozdíly v odhadu tepové frekvence pro pravou a levou stranu (str. 46-47); není jasné, proč je jednotka parametru Sklon v procentech.
K práci mám několik poznámek z pohledu terminologie: mám výhradu ke tvrzení, že fotopletysmografie je pulsní oxymetrie; studentka, buď z neznalosti, či nepozornosti, používá nesprávně některé pojmy - např. absorbance/absorpce, v práci se dále vyskytuje spojení “amplituda stejnosměrného proudu“ či pojem „nejoptimálnější“.
Z formálního pohledu je práce spíše podprůměrná. Vybírám některé nedostatky: u obr. 3.1 až 3.3 chybí odkaz/citace, na str. 19 je modře podbarvený text, v kapitole  4.3. jsou výrazné problémy s formátováním, na str. 25 je neexistující odkaz, v grafu 6.1 nejsou uvedeny jednotky a řada dalších. Práce tak působí značně odbytým dojmem a zbytečně tak snižuje hodnocení práce. Na druhé straně je potřeba ocenit poměrně velký rozsah práce, který studentka realizovala (návrh pomocných obvodů, realizace měření, zpracování a analýza naměřených dat). Otázky k obhajobě:

1. Jaký je účel kalibrace tlakového senzoru?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 65