Ve své diplomové práci se student zabývá problematikou životnosti leteckých motorů v podmínkách aeroklubového provozu.

V úvodu své práce porovnává již dostupná zařízení pro záznam a vyhodnocení motorových dat s ohledem na různé režimy letu a různorodé možnosti a zkušenosti pilotů. A jelikož ani jedno z těchto tato zařízení nesplňovala požadek na ně kladené ve domovském aeroklubu - aktivní upozornění pilota před blížícím se podchlazením motoru - rozhodl se pro vlastní konstrukci.

V jednotlivých kapitolách pak shrnuje principy a stávající konstrukce relevantních snímačů a měřicích přístrojů. Následuje popis návrhu konstrukce, architektury software a zapojení do palubní sítě letadla, analýza uživatelského rozhraní s ohledem na ergonomii. Zásadní je pak signalizace pilotovi během letu na základě analýzy dostupných dat z předchozích letů, kdy je dopodrobna rozebrána metodika vydávaných varování a doporučení během letu.

Velmi kladně hodnotím, že přístroj byl od nuly navržen, postaven, zabudován do letounu a vyzkoušen na vyškovských pilotech.

Celá diplomová práce je zpracována logicky, přehledně a smysluplně, literatura citována pečlivě, cíle práce byly beze zbytku splněny a proto ji doporučuji k obhajobě.

Předložená diplomová práce se zaměřuje na návrh zařízení pro monitorování provozních hodnot leteckých motorů a upozornění pilota a provozovatele na nesprávné zacházení s motorem.

Práce je strukturována do pěti kapitol, včetně úvodu, závěru a citací. Prvních sedm stran práce je věnováno zavedení čtenáře do problematiky, popisu sledovaného letounu a stručnému přehledu dostupných řešení na trhu. Následuje rozsáhlá kapitola s názvem "Vlastní řešení". V první části této kapitoly autor popisuje použité záznamové zařízení a jeho zapojení v letounu. Poté následuje podrobná analýza výsledků měření, na jejichž základě a na základě doporučení výrobce motoru autor navrhl podmínky a postupy, které je nezbytné sledovat během fáze nahřívání motoru, letu a po přistání. Autor demonstroval funkčnost navržených postupů a podmínek jejich aplikací na naměřená data z reálného provozu. Ve druhé části této kapitoly autor zkoumá různé možnosti zobrazení dat pilotovi s ohledem na jejich srozumitelnost a užitečnost. Autor přisuzoval významnou pozornost praktičnosti, přičemž klíčovou myšlenkou bylo minimalizovat rozptylování pilota a předávat mu pouze relevantní informace. Práce je zakončena pojednáním o budoucích možnostech rozvoje zařízení a možnosti postprocessingu dat, která by mohla sloužit k predikci poruch a optimalizaci ekonomiky provozu letounu.

Práci by bylo vhodné rozdělit do více kapitol, protože většina obsahu se nachází v jediné kapitole, což vytváří nerovnoměrnost v rozsahu mezi kapitolami. V teoretické části mi chyběly podrobnější informace o vlivech, které poškozují letecké motory, a následcích těchto poškození.

Autor splnil veškeré cíle práce a prokázal přehled v řešené problematice. Nejvíce oceňuji praktický přínos výstupů práce a jejich využitelnosti v reálné aplikaci. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jak byla získaná data zpracována?
2. Jaké jsou hlavní přínosy navrženého zařízení oproti komerčně dostupným?