Informační zdroje potřebné k řešení této bakalářské práce si student zajišťoval především samostatně a taktéž ve spolupráci s odborným konzultantem ze společnosti NXP. Díky dokončování technické zprávy na poslední chvíli již nezbyl prostor na jejich případnou revizi. Nicméně prezentovaný seznam použitých informačních zdrojů vcelku obstojně pokrývá tematickou oblast řešení projektu.

Dle informací od odborného konzultanta ze společnosti NXP proběhlo dokončení realizačního výstupu s předstihem oproti stanovenému termínu a výsledné řešení odpovídá stanoveným požadavkům.

Bohužel to stejné se nedá říci o technické zprávě, která byla šita dosti horkou jehlou. Ve zbývajícím čase bylo možné provést pouze jednu podrobnou revizi, kdy se podařilo upravit strukturu technické zprávy jako takové a odstranit výrazné nedostatky zejména co se týče jazykové a formální úpravy.

S ohledem na blížící se termín odevzdání však již nezbyl prostor k zapracování dalších korekcí, které by bylo třeba realizovat (zejména v rámci 6. a 7. kapitoly).

Stupeň hodnocení: zadání téměř splněno s vážnějšími výhradami

Problematika zkreslení čoček a korekce tohoto zkreslení je popsána jen velmi povrchně. Při demonstraci řešení student nepřesvědčil, že by dostatečně porozuměl dané problematice. Do určité míry to ale mohlo být způsobeno jazykovou bariérou.

Přehled nástrojů, které lze použít pro korekci, obsahuje 3 možnosti, ale 2 z nich jsou hotové programy a tedy nejedná se o validní možnosti. Jak bylo tedy využito teoretických poznatků z kapitoly 1 pro výběr nástroje je tedy minimálně diskutabilní. Popis procesu korekce ve vybraném nástroji (OpenCV) má také své nedostatky.

Zhodnocení dosažených výsledků se zaměřuje jen na chyby v chování aplikace a naprosto opomíjí aspekt korekce zkreslení čoček. Jediný snímek ukazující korekci zkreslení čočky je až v příloze a text se tímto aspektem hodnocení výstupu vůbec nezabývá. Tuto funkčnost ovšem student předvedl při osobní demonstraci výsledku práce.

Zvláště části obsahující implementaci a testování jsou velmi náročné na přečtení, jelikož formulace některých vět jsou často přinejmenším podivné a nedávají ihned smysl. Často se zde opakují stejná slova, některé zkratky nejsou vysvětleny a například část věnující se jednotlivým nástrojům a technologiím (6.2) by mohla být rozdělena kvůli přehlednosti na podkapitoly.

Popisky některých obrázků nedávají příliš smysl a výjimečně se ani nevztahují k obsahu obrázku.

Až na teoretický přehled jsou kapitoly obsahově celkem vyváženy a rozsahem odpovídají tomu, na kolik mělo být dané téma analyzováno. Část textu popisující možná rozšíření práce se zabývá spíše shrnutím funkčnosti aplikace a popis potenciálního rozšíření je omezen na jeden krátký odstavec.

Práce obsahuje jen 16 zdrojů, přičemž většinou se jedná o odkazy na použité technologie, případně jejich dokumentaci. Z toho je zde jedna publikace věnující se kalibraci čoček, dva online zdroje popisující kalibraci a dokumentace použité metody z OpenCV.

Aplikace zjevně plní svůj účel a zapadá mezi nástroje firmy NXP, které byly v rámci práce analyzovány. Dle vyjádření firmy NXP nástroj splňuje jejich požadavky a je použitelný pro jejich potřeby.

Formát výstupního souboru by mohl být ještě doplněn o volitelné údaje, které by více popsaly konkrétní kameru, pro kterou je kalibrace v souboru určena, například název kamery, čip a použitá čočka/parametry čočky.