Bakalářská práce zpracovaná studentkou Martinou Ondříškovou se zabývá návrhem, přípravou a měřením spirálně uspořádaného pole autoemisních emitérů určených pro vytvoření plošného zdroje volných elektronů do vakua. Praktickou část práce studentka provedla v čistých prostorách Ústavu přístrojové techniky AV ČR a dále v čistých prostorách Středoevropského technologického institutu (VUT v Brně). K práci studentka přistupovala velice kreativně a pečlivě. Obzvlášť je třeba přihlédnout k časové náročnosti laboratorní práce, kdy bylo krom samotné práce potřeba zvládnout řadu úvodních kurzů a školení, aby mohla na jednotlivých metodách spadajících do MEMS vůbec pracovat. K řešení úlohy studentka přispěla několika originálními prvky souvisejícími s návrhem struktury a vytvořila tak sadu funkčních vzorků struktur na kterých lze provést komplexní vědecká měření dalece přesahující rozměr bakalářské práce.  V neposlední řadě je potřeba také ocenit fakt, že studentka svoji práci vypracovala v anglickém jazyce a k její sazbě použila systém LaTeX, který defacto vylučuje typografické chyby a nekonzistentní odkazy na literaturu či obrázky. Z výše uvedených důvodů doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení A, 100 bodů.

Bakalářská práce M. Ondříškové byla sepsána na velmi aktuální téma – Elektronová vlastní emise. Práce je rozdělena na tři části, kde studentka konzistentně popisuje teoretické základy, metodologii a následně prezentuje výsledky i s diskusí.
Práce je logicky strukturována a odpovídá zadání. Úvod do problematiky emisních struktur je stylisticky velmi dobře podán v první kapitole, a to včetně nejnovějších poznatků. Autorka postupně popsala přípravu vytvářených vzorků; od přípravy substrátu až po přípravu a studium černého křemíku na elektronovém mikroskopu. V třetí kapitole, kde autorka popisuje chemické a elektrické vlastnosti struktur, včetně pásového diagramu, je také přítomen detailní popis topografie vzorků.
Chtěla bych vyzdvihnout poměrně velké množství experimentálních metod na bakalářskou práci. Informace ohledně inspirace přírodními strukturami je také zajímavá. Tato práce je originální a má praktický význam pro vývoj elektronových zdrojů do přístrojů pracujících s vakuem.
Autorka připravila a prezentovala výsledky své práce také na konferenci „How to Change the World via Science“, dne 9. – 11. června 2022, pořádané Německo-Jordánskou Univerzitou v Madabě.
Práce je napsána ve velmi dobré angličtině. Je zde jen pár ne zcela obratný formulací, které však neovlivňují vědeckou interpretaci výsledků. Po formální stránce je vše v pořádku až na pár drobných nedostatků ve formátování textu a chyby v užití velkých písmen. Tabulka 3.2 by měla přijít do sekce 3.3.1, ale je umístěna v sekci 3.3.2. Názvy nástrojů a softwarů nejsou na některých místech plně vypsány. Jedna metodologická nejistota se týká XPS. Vzorky byly pozorovány pomocí SEM před XPS, takže peak C1s může pocházet nejen z atmosféry, ale také z komory elektrového mikroskopu.
Práce byla zpracována v plném rozsahu požadavků pro bakalářský titul a zaslouží si výborné hodnocení. Vytyčené budoucí cíle budou dosaženy během dalšího studia a budou přínosem pro obor. Otázky k obhajobě:

1. Které externí vlivy se uplatňovaly při měření autoemisního proudu?
2. Jaký byl postup při tvorbě černého křemíku? Jakým stylem studentka pokračovala, aby dosáhla požadovaných parametrů (ostré výběžky)?