Autor diplomové práce navazuje na svou bakalářskou práci, v které se zabýval topologickou optimalizací s využitím mikro-prutových struktur a objevil při ní několik omezení a problémů, které jsou spojeny s komerčně dostupnými řešeními. Většinu těchto omezení se rozhodl vyřešit v rámci své diplomové práce a utvořit tak pracovní postup, který by umožňoval efektivní a relativně přímočarou tvorbu optimalizovaných geometrií. Jako demonstrační úloha byla vybrána konzola z leteckého průmyslu, která je de facto staticky namáhána a při jejím provozu se neuvažuje únava.
Práce začíná důkladnou rešerší, která se stala podkladem pro vyřešení několika kritických míst. Student prokázal velmi dobrou orientaci v tématu a byl schopný řešit problémy i na úrovni matematických formulací optimalizačních problémů. Během jeho práce se mu podařilo vyřešit (i) problém se vstupními daty, která odvodil z experimentálních měření, (ii) problém s hardwarově náročnou prací se strukturovaným materiálem, kdy použil software nTopology s implicitní reprezentací geometrie, (iii) komplikace s přenosem dat mezi jednotlivými softwary, kdy data upravoval pomocí speciálních skriptů v prostředí Python, a na závěr (iv) velký problém s pevnostní kontrolou výsledné geometrie, pro kterou použil globální homogenizační přístup s detailní analýzou kritických míst pomocí submodelingu.
Všechna výše zmíněná řešení navrhl student sám a při celé práci byl velice samostatný. Demonstrační díl se podařilo úspěšně vyrobit a bude nad rámec diplomové práce fyzicky otestován a porovnán s analýzami pomocí metody konečných prvků. Objem odvedené práce je nadprůměrný, výsledky mají velkou přidanou hodnotu a počítá se s jejich publikací v impaktovaném časopise. Všech cílů bylo dosaženo a doporučuji práci k obhajobě s hodnocením A.

Předloženou diplomovou práci jsem si se zájmem přečetl a konstatuji, že cíle práce stanovené v zadání student beze zbytku splnil. Ve vlastní práci student píše i o vytvoření metodiky pro optimalizaci mikroprutových struktur, zde konstatuji, že v práci je popsána, ale nemá charakter ucelené části textu nebo kapitoly, což je trochu škoda, významně by to zvýšilo praktický přínos práce a originální přínos studenta. Práce je přehledná a logicky uspořádaná. V závěrečné části postrádám jednoduché grafické schéma, vystihující podstatu vytvořené metodiky optimalizace mikroprutových struktur, předpokládám, že bude uvedeno při obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole 5.1.2 jste jako vhodný penalizační faktor určil podle kapitoly 4.3.1 hodnotu 2,68. V kapitole 6.1.1. pro detailní návrh používáte penalizační faktor 2,28. V čem přesně spočívá rozdíl?
2. Pro hodnocení stavu napjatosti používáte srovnávací napětí vonMieses. Vysvětlete, zda by nebylo vhodnější použít 1. a 3. hlavní napětí - max. principal stress a min. principal stress.
3. Kde vidíte další možnosti pro vývoj optimalizačních metod založených na využití mikroprutových struktur?