Student Jan Patera zpracoval bakalářskou práci zabývající se problematikou získávání vody ze vzduchu s pomocí energie z obnovitelných zdrojů. Úkolem bylo zjistit současný stav technologie a možnosti napájení z obnovitelného zdroje, tak aby byla zajištěna trvalá udržitelnost. Student provedl rozsáhlou přehledovou rešerši existujících systémů s velmi stručnou charakteristikou. Následně se podrobněji zaměřil na perspektivní typy zařízení a energetickou náročnost.
V kapitole úprava vody se věnuje technologiím na čištění vody a její mineralizaci. Navazuje praktickou částí, kde vytvořil jednoduchou meteo stanici, která snímala podmínky měření, které prováděl na vybraných systémech pro získávání vody ze vzduchu a to vč. vlastního výrobku, kterým byla tzv. vodní harfa, která však nevykázala požadovaný efekt kondenzace vody ze vzduchu.

Student pracoval na bakalářské práci víceméně samostatně a vyžadoval pouze menší dopomoc a konzultace. Kapitola o využití obnovitelných zdrojů je velmi stručná a pouze přehledová bez vazby na předchozí kapitoly - pro vyjádření např. množství získané vody z 1m2 plochy při použití FVE.

V práci jsou patrné nepřesnosti a spíše přehledový charakter. Někde se jedná vyloženě o chyby, např. tabulka 5.4. obsahuje stejné hodnoty jako tabulka 5.3., skupenské teplo vody uvedené 2,5MJ/kg-1 (má být 2250) apod. Tyto chyby plynou z nepozornosti studenta při zpracování a neověřování informačních zdrojů.

Přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 75

Bakalárska práca študenta Jana Pateru sa zaoberá získavaním vody nekonvenčným spôsobom – zo vzdušnej vlhkosti.

Z hľadiska rozsahu, formálnej aj obsahovej stránky dielo spĺňa požiadavky kladené na tento typ práce.

Formátovanie, práca s textom a obrázkami, ako aj jazyková stránka je na dobrej úrovni. Použitá literatúra a ďalšie zdroje sú správne citované. Naprieč textom sa iba zriedkavo vyskytujú typografické a obsahové chyby, ako napríklad úplne rovnaké tabuľky 5.3 a 5.4, rok „2020“ namiesto rok „2019“ na strane 37 alebo prehodené riadky v tabuľke 7.1.

Teoretická časť je venovaná fyzikálnemu popisu vzťahov súvisiacich s obsahom vody vo vzduchu a jej následným získavaním prostredníctvom kondenzácie, popisu technológií, ktoré je možné pre tento účel použiť, ako aj prehľadu komerčne dostupných riešení. K rešerši nemám výhrady, až na jednu výnimku. V prehľade komerčne dostupných riešení mi chýbajú jasne definované technické parametre popisovaných zariadení (predovšetkým spotreba energie na jednotku vyprodukovanej vody), ktoré sú v niektorých prípadoch neúplné, alebo zavádzajúce.

Za praktickú časť práce považujem dva výstupy:
1)    Výpočet výťažnosti vody pomocou zvoleného zariadenia v konkrétnej lokalite v ČR spolu s určením energetickej náročnosti.
2)    Vykonanie niekoľkých pokusov zameraných na zistenie efektivity technológií pre získavanie vody zo vzdušnej vlhkosti a vyhodnotenie výsledkov.

Z metodologického hľadiska hodnotím postup riešenia u prvého z výstupov za správny. Prezentované výsledky vo forme grafov sú redundantné, ich podstata je však použiteľná a pomáha k dotvoreniu obrazu o celkovej energetickej a ekonomickej efektivite posudzovaného riešenia.
Na druhej strane, výsledky pokusov, ktoré boli vykonané, môžu poskytnúť maximálne kvantitatívny obraz o posudzovaných metódach získavania vody. Boli vykonávané pri rôznych okolitých podmienkach a ich metodika nie je detailne popísaná.

Fakt, že sa študent využitiu obnoviteľných zdrojov energie pre predmetný účel venoval iba minimálne hodnotím negatívne, keďže názov práce ako aj pokyny pre vypracovanie ho k tomu nabádajú. 

Napriek vyššie uvedeným výhradám prácu odporúčam k obhajobe. Otázky k obhajobě:

1. Ktoré z komerčne dostupných riešení na trhu považujete v súčasnej dobe za energeticky najefektívnejšie? Svoje tvrdenie odôvodnite.
2. Čím si vysvetľujete, že Vami zostrojená vodná harfa nefungovala?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 85