Obsah práce studenta se týká aplikace obnovitelných zdrojů, konkrétně fotovoltaické elektrárny, fotovoltaických panelů pro čištění a čerpání vody. Cílem bylo určení energetické náročnosti těchto aplikací a dimenzování potřebné plochy panelů, akumulátorů při různých parametrech čerpacího zařízení. Student vycházel z již realizované mobilní FVE a zaměřil se prakticky tedy zejména na část vodního hospodářství, tedy čerpání a řízení čerpání vody. Rozebírá vlastnosti čerpadel a navrhnul konstrukci jednoduchého řídícího obvodu pro až 4 ks čerpadel spínaných pomocí nastavených parametrů. Určit výkonové parametry čerpadel, závislosti na řízení PWM a dopravní výšce a teoretické ovlivnění hustotou kapaliny a její viskozitou.
Úvahy o dimenzování solární elektrárny jsou zjednodušené na nejnutnější minimum a je škoda, že student neprovedl konkrétní vyčíslení celého řetězce zařízení, tj. dopravované množství vody, až po velikost solárních panelů a možnosti ročního provozu pro konkrétní čerpadlo (dopravní výška, množství vody).
Student pracoval během semestru spíše nárazově a méně intenzivně. Konzultace byly omezeny na nezbytné minimum a soustředěny na konec semestru. Zpětnou vazbu z řešení práce poskytoval
velmi stručně, ojediněle a se zpožděním. I přes uvedené nedostatky a celkově slabší úroveň práce doporučuji, aby student práci obhajoval u státní závěrečné zkoušky. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 70

Student Michal Zajíček zpracoval bakalářskou práci na téma „Spojení solární elektrárny a vodního hospodářství“. V rozporu s názvem a body zadání se převážná část práce zabývá návrhem experimentálního zařízení a jeho parametry. Očekával bych bližší popis konkrétní aplikace pro rodinný dům, bytový komplex nebo popřípadě menší územní celek, pro který bude proveden rozbor jednotlivých variant a technických řešení, které budou vztažený k jejich očekávaným potřebám. Účinnost čerpacích zařízení na čistou a špinavou vodu je popsána pouze v teoretické rovině, ale nedává čtenáři sebemenší představu o energetické náročnosti procesu čištění dešťové/odpadní vody. Stanovení energetické náročnosti je nezbytným předpokladem při návrhu FVE. Samotný návrh FV elektrárny je proveden pouze pro experimentální instalaci bez uvažování reálné spotřeby konkrétní aplikace, tak aby bylo možné zhodnotit přínos využití FVE. V teoretickém rozboru návrhu FVE student vychází z již neaktuálních informací čerpaných ze starší literatury. Například uvádí výhodný zelený bonus, který již od roku 2014 nelze u nových instalací uplatňovat. V současnosti existují jiné finanční mechanismy na podporu využití OZE, které nejsou zmíněny. Používá nevhodný způsob značení solární konstanty velkým písmenem I s tečkou, u které může dojít k záměně, jak v textu, kdy je index chybně považován za ukončení věty tak ve vzorci, kdy index může být zaměněn za znaménko násobení. Rozdělení FV systémů do kategorií podle jejich fyzického uspořádání a připojení k distribuční síti je provedeno nelogicky a zavádějícím způsobem. Nedá se například uvažovat provoz autonomního systému v takovéto aplikaci bez akumulačního zařízení, minimálně z hlediska zajištění nepřetržitého napájení řídicího systému a rozběhu čerpadel. Některá tvrzení týkající se návrhu FVE jsou v rozporu se současnými požadavky, kdy autor uvádí, že při návrhu se obvykle používají měsíční/denní úhrny globálního záření. Takovýto výpočet nemusí korespondovat s realitou, proto se při návrhu používají data o spotřebě a slunečním záření s vysokým rozlišením, což je i vyžadováno dotačními programy MPO a MŽP. V textu je často zaměňován výkon a příkon zařízení. V práci je taktéž zmíněn produkt „Virtuální baterie“, který je označen jako nevýhodný. Tato skutečnost, ačkoliv může být pravdivá, není podložena reprezentativním výpočtem a v současné době existuje i řada dalších společností s obdobnými produkty (Bohemia Energy, bezDodavatele.cz), které slibují odkup přebytečné energie a další finanční zvýhodnění. Při popisu komponent FV elektrárny vychází autor opět z neaktuální literatury, přičemž toto odvětví za poslední desetiletí prodělalo významný vývoj a parametry jednotlivých komponent jako je účinnost FV panelů se významně změnily. Drobným nedostatkem je mylné označení AWG jako kódového označení kabelů na místo měrné jednotky.

V praktické části student navrhl a otestoval experimentální řídicí systém pro sestavu čerpadel. Zde postrádám bližší popis zamýšlené čistírny, které by potvrzovalo vhodnost návrhu a výběru komponent.

Celkově je práce z hlediska své úrovně a technického vyjadřování autora na slabší úrovni. I přesto, že uvedené nedostatky jsou závažné a některé body zadání byly splněny jen okrajově, kladně hodnotím zvládnutí realizace experimentálního zařízení a otestování jeho parametrů. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci 59 b. a doporučuju ji k obhajobě u SZZ. Otázky k obhajobě:

1. Zvažoval jste použití Raspberry Pi na místo použitého Arduina?
2. Graficky znázorněte konkrétní aplikaci experimentálního zařízení v reálném provozu čistírny dešťové/odpadní vody a popište proces čištění. Taktéž uveďte následný způsob využití takto upravené vody.
3. Jakým způsobem by bylo možné zajistit zvýšení přesnosti měření proudu odebíraného čerpadlem bez nutnosti zvyšování vzorkovací frekvece?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 59