Přepracovaná podoba současné závěrečná práce doznala řadu změn v porovnání s původní verzí, kdy obsah byl doplněn o kritické připomínky i ze strany recenzenta. Je tak škoda, že stejnou aktivitu autorka nevykazovala dříve v průběhu semestru.
Výsledek práce je nyní funkční řešení DI-boxu, které lépe splňuje některé původně očekávané parametry, jak jsou uvedeny v Tab. 2.1. Přesto se nepodařilo dosáhnout požadované maximální velikosti THD (tj. 0,005% @ 1kHz; 0dB PAD), a to ani simulacemi (Tab. 2.4). V textu jsou sice navrženy způsoby, jak požadované hodnoty maximálního zkreslení by bylo možné získat, ani jedno z uvedených však nebylo potvrzeno, jako např. využití „odlišného typu napájení“, kterého lze v laboratorních podmínkách (ale především simulacemi) dosáhnout velmi snadno. Stanovená úroveň šumu -105dBu pak nebyla ověřena vůbec. Současná přítomnost prvků C11 a R15 k redukci šumu (kap. 2.3.8) tak není opodstatněna. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 60

Přepracovaná verze bakalářské práce je na vyšší úrovni než předešlá. Závažné vytýkané chyby a nedostatky byly opraveny. DI box byl zprovozněn a byly dodány výsledky simulací a měření. Práci proto doporučuji k obhajobě. Přesto se stále v práci vyskytují technicky nepodložené úvahy a neodborná tvrzení. Vysvětlování je nesourodé, často převažuje popis důsledků nějakých opatření, ale je nedostatečně uvedeno, jaký je jejich technický princip a jak se tato opatření řeší obvodově. Např. podivné tvrzení v kap. 1.2.6 „frekvenční odezva, udává, jak se na jednotlivých frekvencích ve frekvenčním pásmu signál chová“. Nebo v kap. 2.3.3 se vyskytují nejasné úvahy ohledně dostatečnosti výkonu 0,5 W u Zenerových diod. Technicky nedostatečné je vysvětlení funkce Ground lift a také redukce šumu. Stále není dostatečně popsáno, jak bylo při návrhu DI boxu dosaženo stanovených vlastností a parametrů. Výhradu mám ke kap. 1.2.1: Impedanční přizpůsobení není problém z hlediska odrazu. Rychlost šíření kabelem je tak velká, že odražený signál o slyšitelných frekvencích nemůže způsobit např. slyšitelné echo, jak autorka uvádí. Také výkonové přizpůsobení není třeba u DI boxů řešit, neboť jde o malosignálová zařízení a nositelem signálu mezi DI boxem a dalším prvkem bývá napětí, ne výkon. Schémata v kap. 2.3 nejsou přehledná, např. na obr. 2.3 není jasné, kde je vstup a výstup signálu, na obr. 2.6 není jasné, kam jsou přivedeny rezistory R8 a R9. Plošný spoj obsahuje velmi tenké vodivé cesty, které se mohou přerušit při výrobě či pájení. Grafy s výsledky měření není vhodné dávat do samostatných podkapitol a popis těchto grafů uvádět v nadřazené kapitole. Otázky k obhajobě:

1. Vysvětlete, proč se fáze vstupní impedance pohybuje kolem 180 stupňů (viz přílohy 8 – 11).

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 65