studijní program

Integrativní prostorové plánování

Fakulta: FAZkratka: N_IPPAk. rok: 2025/2026

Typ studijního programu: magisterský navazující

Kód studijního programu: AKR

Udělovaný titul: Ing.

Jazyk výuky: čeština

Akreditace: 25.11.2025 - 25.11.2035

Profil programu

Akademicky zaměřený

Forma studia

Prezenční studium

Standardní doba studia

2 roky

Garant programu

Oblasti vzdělávání

Oblast Téma Podíl [%]
Architektura a urbanismus Bez tematického okruhu 100

Cíle studia

Cílem navazujícího magisterského studijního programu Integrativní prostorové plánování je připravovat odborníky a odbornice v oblasti vzdělávání Architektura a urbanismus (OV 1), zaměřující se na problémy, měřítka, kontexty a metody integrativního prostorového plánování, schopné reagovat na soudobé krize a změny (klimatická změna, pokles biodiverzity, překračování planetárních hranic, vzrůstající socioekonomické a regionální nerovnosti, krize bydlení, urbanizace, depopulace regionů, ad.) v prostředí Česka, Evropy a v dalších kontextech. Studující budou vedeni k důslednému analyzování prostředí, identifikování problémů a navrhování kreativních, inovativních a komplexních prostorově-plánovacích řešení, které zahrnují extravilán i intravilán sídel. V průběhu studia si osvojí nástroje sběru a analýzy dat v podobě desk research, terénního výzkumu, participativně orientovaného výzkumu a designu služeb a nástroje a tvůrčí metody návrhové činnosti urbanismu a tvorby krajiny. Porozumí právnímu prostředí a plánovacím nástrojům, naučí se vizualizovat prostorová i neprostorová data, zapojovat veřejnost do plánovacích procesů, vyvíjet strategie rozvoje a připravovat prostorové návrhy v území různých měřítek, včetně urbanistických studií, územních studií krajiny, územních plánů či adaptačních studií.
Navazující magisterský studijní program Integrativní prostorové plánování propojuje tvůrčí disciplíny urbanismu, územního plánování a krajinářské architektury a doplňuje je o přírodovědné, sociálně-vědní a právní perspektivy a design informačních služeb. Reaguje tak na rostoucí potřebu integrativního přístupu k plánování, navrhování a správě území s důrazem na odolnost vůči klimatickým, ekologickým a společenským změnám a na porozumění významu prostorového plánování v kontextu budoucích scénářů vývoje. V integrativním plánování je podporován strategický a koordinovaný přístup k udržitelnému rozvoji území, a to včetně větších územních celků na úrovni (mikro)regionů, přičemž v soudobé praxi je územní a strategické plánování v Česku značně fragmentované na úrovni více než 6000 obcí. Navazující magisterský studijní program je také zaměřen na porozumění plánování v kontextu městských i venkovských oblastí, center i periferií. Specifický důraz je kladen na souvislosti suburbánních a peri-urbánních metropolitních oblastí, kde dochází ke vzájemnému ovlivňování a konfliktům ekologických, sociálních a ekonomických systémů, potřeb a zájmů a k významným rozvojovým a adaptačním procesům a změnám v land-use. Tyto oblasti jsou nejen v českém prostředí z hlediska prostorového plánování často opomíjenými místy, přitom však prochází významnou dynamikou a jsou definovány vztahem k městskému prostředí a ovlivňovány často protichůdnými dopady společenských, ekonomických i přírodních změn: investičním tlakem a migrací v blízkosti velkých aglomerací, depopulací v periferních regionech, rostoucí dopravou, rostoucí koncentrací vlastnictví půdy, projevy změny klimatu ad. Navazující magisterský studijní program proto studenty a studentky učí přistupovat k území jako přírodně a sociokulturně proměnlivému prostředí ve vzájemné vazbě města a venkova, intravilánu a extravilánu, které je ovlivňováno širokým spektrem faktorů – od ekologických procesů přes legislativní rámce, ekonomické aspekty až po potřeby a očekávání místních komunit.
Navazující magisterský studijní program Integrativní prostorové plánování je postaven na transdisciplinárních východiscích a interdisciplinární spolupráci, a to na úrovni spolupracujících institucí, personálního zajištění, složení studijního plánu, výukových metod i rozdílných studijních předpokladů uchazeček a uchazečů o studium s různým bakalářským vzděláním. Klade důraz na rozvoj kritického a systémového myšlení, schopnost práce s daty, návrhovou kreativitu a spolupráci v mezioborových týmech. Důležitou součástí studia je proto transdisciplinární atelier, který umožní využít široké palety metod a získat praktické zkušenosti s prací v týmu. Studium tak zvýší citlivost a porozumění nástrojům a myšlení různých odborností potřebných při práci na komplexních úkolech prostorového plánování a v tomto smyslu podporuje propojování studujících příbuzných disciplín na osobní i profesní úrovni již v průběhu studia.
Výuka probíhá formou přednášek, seminářů, ateliérové tvorby, terénních aktivit, workshopů a případových projektů ve spolupráci s odborníky z praxe. Navazující magisterský studijní program cílí na propojení teoretické přípravy s praktickým uplatněním absolventů v mezioborových týmech v profesní oblasti územního plánování zaměřené na urbanismus, krajinné plánování, regionální a strategické plánování, ať už ve veřejné správě, projekčních kancelářích, neziskovém sektoru či akademii.

Profil absolventa

Absolvent/ka navazujícího magisterského programu Integrativní prostorové plánování má osvojeny odborné znalosti, dovednosti a způsobilosti disciplín urbanismu, územního plánování a krajinářské architektury, doplněné o související znalosti a dovednosti přírodních věd, humanitních a sociálních věd, práva a designu informačních služeb. Důraz je kladen na zvládnutí teoretických znalostí i praktických dovedností těchto disciplín v prostorově-plánovacích souvislostech.

Odborné znalosti
Absolvent/ka prokazuje odborné znalosti stanovené pro oblast vzdělávání architektura a urbanismus, zejména v rámci tematického okruhu urbanismus a územní plánování a částečně v okruhu krajinářská architektura (nařízení vlády č. 275/2016 Sb). Vzhledem k předpokládanému uplatnění absolventa/ky odpovídají získané znalosti požadavkům na náležitosti vzdělání ČKA pro obor Územní plánování (autorizační řád ČKA§5), částečně pak pro obor Krajinářská architektura (autorizační řád ČKA§6).

Absolvent/ka disponuje:

  • odpovídajícími znalostmi historie a teorie urbanismu (stavby měst) a územního plánování na místní, regionální a vyšší správní úrovni především v kontextu ČR a Evropy, a souvisejících umění, technologií, přírodovědných a humanitních disciplín,
  • odpovídajícími znalostmi technologií, uměleckých, kulturních, společenských, přírodních, právních a ekonomických souvislostí a prostorových vztahů urbánního, suburbánního, peri-urbánního a rurálního prostředí,
  • vědomostmi a znalostmi kultury jako jednoho ze základních vlivů na kvalitu územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů, popřípadě urbanistických plánů a projektů,
  • odpovídajícími znalostmi souvislostí architektury s urbanismem, územním plánováním a s procesem projektování,
  • znalostmi týkajícími se urbanismu a územního plánování v souvislosti s krajinou a přírodou včetně územních systémů ekologické stability,
  • znalostmi metod průzkumů a analýz a přípravy zadání pro vypracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, urbanistických plánů a projektů, popřípadě zadání pro plánování krajiny a zajištění její stability,
  • znalostmi celého územně plánovacího procesu, popřípadě procesu urbanistického projektování, a schopnostmi a dovednostmi řešit přírodní, kulturní, sociální, ekonomické a technické problémy území a péči o jeho hodnoty,
  • znalostmi technologie utváření prostředí výstavbou, zejména souvislosti s péčí o zdraví, o přírodní a krajinné složky prostředí v zájmu zlepšení kvality života,
  • znalostmi odpovídajících oborů, odvětví, technologií, předpisů a postupů, které je nutno koordinovat při územně plánovací činnosti a při uplatňování územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů, popřípadě při vypracování a uplatňování urbanistických plánů a projektů.

Odborné dovednosti
Absolvent/ka získá odborné dovednosti stanovené pro oblast vzdělávání architektura a urbanismus, zejména v rámci tematického okruhu urbanismus a územní plánování a částečně v okruhu krajinářská architektura (nařízení vlády č. 275/2016 Sb). Vzhledem k předpokládanému uplatnění absolventa/ky odpovídají získané dovednosti požadavkům na náležitosti vzdělání ČKA pro obor Územní plánování (autorizační řád ČKA§5), částečně pak pro obor Krajinářská architektura (autorizační řád ČKA§6). Vybrané dovednosti budou individuálně rozšířeny volbou povinně volitelných a volitelných předmětů.

Absolvent/ka disponuje:

  • schopnostmi tvořit a koordinovat mezioborové projekty územního plánování, včetně oblasti strategického, participativního či regionálního plánování, se znalostmi odpovídajících oborů, odvětví, technologií, předpisů a postupů, které je nutno koordinovat při územně plánovací činnosti a při uplatňování územně plánovacích dokumentací a územné plánovacích podkladů, popřípadě při vypracování a uplatňování urbanistických a krajinných studií a plánů,
  • schopnostmi identifikovat a analyzovat klíčové problémy a trendy v území z hlediska dopadů změny klimatu a dalších společenských změn, designovat výzkum, připravovat zadání a navrhovat odolná a sociálně citlivá řešení s využitím urbanistických a krajinářských teorií, metod a nástrojů, a to při porozumění vztahům mezi lidmi, urbánním prostředím a krajinou,
  • schopnostmi zpracovávat územně plánovací dokumentaci a územně plánovací podklady, popřípadě urbanistické, strategické a koncepční projekty splňující přírodní, kulturní, sociální, ekonomické, technické a estetické požadavky, a naplňující potřeby koncipovat různé prostory a prostředí v souladu s potřebami různých aktérů a v různých měřítcích,
  • schopnostmi aplikovat urbanistické, ekologické a právní znalosti do podoby tradičních i nově rozvíjejících výstupů a tvůrčím způsobem je propojovat díky systémovému, designovému a kritickému myšlení,
  • schopnostmi aplikovat právní znalosti v oblasti územně plánovacího procesu, pozemkového práva, veřejné správy, participace veřejnosti a projektování staveb,
  • schopnostmi aplikovat participativní metody, základní principy designu služeb a přístupy k plánování, které jsou citlivé k místním socio-ekonomickým a ekologickým podmínkám,
  • schopnostmi aplikovat inovativní transdisciplinární pracovní metody samostatně i v mezioborových týmech, které umožní další rozvíjení individuálních a týmových kompetencí a schopnosti reagovat na komplexní úkoly přesahují hranice jednotlivých oborů,
  • schopnostmi aplikovat pokročilé analytické a zobrazovací metody, nástroje a technologie pro prostorovou analýzu, vizualizaci a prezentaci výstupů,
  • schopnostmi srozumitelně a efektivně prezentovat výsledky odborné práce na veřejnosti, dovednost vést odborný dialog s různými aktéry a klienty v prostředí územního plánování a tvorby krajiny, schopnostmi řídit náročné diskuze a jednání prostřednictvím facilitace a mediace,
  • schopnostmi plánovat, řídit a koordinovat procesy přípravy a realizace projektů, sestavovat a vést mezioborové týmy, zajišťovat efektivní komunikaci mezi odborníky z různých oblastí a aktéry z veřejného i soukromého sektoru,
  • schopnostmi prezentovat výsledky projektu různým cílovým skupinám a podkládat je relevantními analytickými daty a vizuálními výstupy.

Obecné způsobilosti

Absolvent/ka

  • je schopen/schopna se samostatně a odpovědně rozhodovat v měnících se sociálních, ekonomických a environmentálních podmínkách a hledat řešení směřující k odolnosti prostředí,
  • je schopen/schopna porozumět širším společenským a ekologickým důsledkům svého rozhodování, s vědomím různorodých potřeb aktérů, jednotlivců a skupin v území a různorodých dopadů svého rozhodování na různé aktéry, jednotlivce a skupiny,
  • je schopen/schopna chápat povolání urbanisty a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují sociální a ekologické faktory, a tak, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů území v rámci omezení daných nákladovými faktory a právními předpisy,
  • dle vyvíjejících se odborných poznatků dokáže vymezit zadání pro odbornou činnost, koordinovat ji, a nést konečnou odpovědnost za její výsledky,
  • je schopen/schopna řešit případné etické problémy související s odbornou činností,
  • dokáže srozumitelné a přesvědčivě komunikovat vlastní odborné názory odborné i širší veřejnosti a obhajovat je v diskuzi se zadavateli, dotčenými aktéry, odbornou i laickou veřejností, stejně jako moderovat, facilitovat a mediovat odbornou i laickou debatu,
  • je schopen/schopna zastávat vedoucí roli směřující k zapojování dalších členů týmů, odborné i laické veřejnosti do získávání dalších informací, rozhodování, plánování i řízení dalšího postupu,
  • je schopen/schopna komunikovat své výstupy, názory i moderovat odbornou i laickou debatu také v angličtině.

Charakteristika profesí

Absolvent/ka magisterského programu Integrativní prostorové plánování najde uplatnění na regionální, národní, popřípadě i mezinárodní úrovni veřejné správy, v územní samosprávě či nevládních organizacích, v projekčních kancelářích věnujících se oblastem urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, multidisciplinárním rozvojovým strategiím a koncepcím, na konzultantských pozicích i v akademických a vědeckých institucích:

  • jako koordinátor/ka či člen/ka mezioborových týmů zpracovávajících urbanistické, krajinné, rozvojové a strategické plány, studie, projekty, analýzy a politiky,
  • při práci v expertních a konzultačních týmech vytvářejících rozvojové scénáře, dokumenty strategického plánování, zadání urbanistických a krajinářsko-architektonických soutěží, ad.,
  • na stavebních úřadech, u pořizovatelů a při výkonu odborné funkce v orgánech veřejné správy na úseku územního plánování, útvaru městského architekta a stavebního řádu, životního prostředí, strategického plánování, ad.,
  • jako vyjednavači s aktéry v území,
  • v akademické sféře a v dalších institucích zabývajících se teorií, vědou, výzkumem, vývojem a inovacemi.

Podmínky splnění

Státní závěrečná zkouška v navazujícím magisterském studijním programu Integrativní prostorové plánování je tvořena dvěma částmi: obhajoba závěrečné práce a ústní část. Obě části jsou hodnoceny samostatně v souladu se Studijním a zkušebním řádem VUT stupni A-F. Ústní část závěrečné státní zkoušky ověří znalosti absolventů/absolventek z předmětů profilového základů a předmětů teoretického základu v následujících okruzích:
Urbanismus a prostorové plánování
Krajinné, klimatické a resilientní plánování

Požadavky obhajoby, hodnocení a celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky jsou dány Studijním a zkušebním řádem VUT a navazujícími vnitřními normami Fakulty architektury.

Vytváření studijních plánů

Pravidla pro tvorbu studijních plánů se řídí Řádem studijních programů VUT, Studijním a zkušebním řádem VUT, Směrnicí 4/2025 Standardy studijních programů VUT, Směrnicí 6/2024 Stanovování kreditové hodnoty předmětů na VUT, metodickými pokyny NAÚ vč. metodiky 8/2017 Doporučené postupy pro přípravu studijních programů a dalšími vnitřními předpisy a normami VUT a Fakulty architektury, které upravují obecné povinnosti studenta a organizaci akademického roku.
Integrativní prostorové plánování je dvouletý, čtyřsemestrální navazující magisterský studijní program zajišťovaný Fakultou architektury VUT v Brně. Výuka vybraných předmětů je zajišťována specialisty ve spolupráci s Katedrou správní vědy a správního práva a Katedrou práva životního prostředí a pozemkového práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Katedrou informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Czech Globe – Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Studijní plán akademicky zaměřeného navazujícího magisterského studijního programu je sestaven tak, aby studujícím umožňoval zvládnutí teoretických znalostí i praktických dovedností.
Výuka probíhá formou přednášek, seminářů, ateliérů, terénních aktivit a workshopů. Rozsah vyučovací hodiny je 50 minut.

Pro splnění podmínek studia je potřeba absolvovat předměty v celkové zátěži 120 kreditů (v souladu se systémem ECTS), přičemž 1 kredit představuje 26 hodin studijní zátěže (Směrnice VUT 6/2024 Stanovování kreditové hodnoty předmětů na VUT, čl. 1., odst. 1, písm. b.). Studenti jsou vedeni k integraci teoretických a praktických znalostí z různých oborů, rozvoji kritického myšlení a schopnosti prezentace výstupů tak, aby byly srozumitelné a dostupné odborné i široké veřejnosti.
Studijní program je složený z povinných předmětů (nutnost absolvovat 110 kreditů), povinně volitelných předmětů – skupina 2 (nutnost absolvovat 4 kredity) a volitelných předmětů (nutnost absolvovat 6 kreditů).
Povinné předměty vedou k nezbytným znalostem a dovednostem absolventa/ky. Většina z nich (77 %) je zařazena jako profilové předměty a jsou ověřovány v rámci státní závěrečné zkoušky. Předměty profilového základu (PZ) mají zátěž celkem 75 kreditů, předměty teoretického základu 10 kreditů, ostatní povinné předměty 25 kreditů.
Povinně volitelné předměty umožňují rozšířit vzdělání a získat znalosti a dovednosti v dílčích tématech.
Volitelné předměty si volí studující z nabídky volitelných předmětů FA VUT, ale i tzv. svobodných předmětů (předměty nabízené jinými fakultami VUT pro rozšíření všeobecných znalostí). Mezi volitelné předměty patří i předmět Tělesná výchova. Pro absolventy bakalářských studijních programů mimo FA VUT je doporučeno vybrat si z nabídky volitelných předmětů poskytujících základní znalosti v oblasti urbanismu či dovednosti výpočetní techniky (2D CAD, BIM, GIS). Volitelné předměty je doporučeno absolvovat v 1. zimním semestru studia.

Studující jsou vedení k integrativnímu přístupu k plánování a navrhování. Páteří studijního programu Integrativní prostorové plánování jsou předměty tvůrčích ateliérů: Ateliér 1 – velké územní celky, Ateliér 2 – mikroregion, Ateliér 3 – malé územní celky, s celkovou dotací 36 kreditů a profilové předměty Integrativní prostorové plánování 1, 2, a 3 vyučované částečně v angličtině s celkovou dotací 9 kreditů. Ateliéry v jednotlivých semestrech slouží k osvojení multidisciplinárních prostorově-plánovacích dovedností v různých měřítcích a kontextech, přičemž měřítko ateliéru slouží především ke stanovení souvisejících vstupů analytické fáze, v přípravě návrhu řešení je obvyklé, že studující zaměří pozornost na vybraný segment či část území.
Ateliér 1 – velké územní celky se věnuje komplexním rozvojovým plánům, studiím či strategiím na úrovni regionu (územní studie krajiny, koncepce rozvoje bydlení, ad.) Ateliér 2 – mikroregion, se věnuje prostorově-plánovacím řešením na úrovni mikroregionu (adaptační strategie, územní plán, ad.). Ateliér 3 – malé územní celky se věnuje návrhu prostorového řešení identifikovaného problému v místě (územní studie, urbanistická studie, taktická intervence ve veřejném prostoru, ad.). Kromě osvojení tradičních výstupů územního plánování je v ateliérech kladen důraz na design nových řešení, zaměřující se na odolnost ekologických i socio-ekonomických systémů a uplatňující dovednosti získané v průběhu mezioborového studia. Důraz je kladen na práci v týmu. Studující tak při návrhu řešení kombinují dovednosti a znalosti různých disciplín tak, aby vznikl komplexní výstup z hlediska analýzy a sběru dat, technologického a právního postupu i urbanisticko-krajinářského výstupu. Ateliér také kromě odborníků z praxe urbanismu, architektury a krajinářské architektury zahrnuje další konzultanty – specialisty na právo, sociálně-vědní metody, změnu klimatu či design informačních služeb.
K propojení znalostí teoretických předmětů na příkladech souvisejících se zadáním ateliérové tvorby a k rozvíjení metod práce integrativního prostorové plánování a navrhování slouží zmíněné profilové semináře Integrativní prostorové plánování (1, 2 a 3), Ty jsou v každém semestru korekvizitou pro daný ateliér. Semináře se na příkladech z praxe detailně věnují porozumění významu a procesu jednotlivých fází prostorového plánování v dílčích územně-plánovacích výstupech, od analýzy území, přes porozumění významu stakeholderů, stanovení vize a strategie, designu zadání a výsledného prostorového řešení. V každém semestru je daný seminář doplněn o témata za účasti hostujících odborníků včetně souvislostí urbánní ekonomie, facilitace, mediace a koordinace aktérů v území, metod terénní práce, ad.
Ve třetím semestru probíhá předmět Diplomový seminář – integrativní prostorové plánování s dotací 2 kredity, v němž studující zpracovávají design připravované diplomové práce. V závěrečném semestru na něj navazuje předmět Příprava diplomové práce – integrativní prostorové plánování s dotací 26 kreditů, v němž studující na základě schváleného zadání diplomové práce připravují prostorově-plánovací řešení diplomové práce.

Ostatní předměty studijního plánu poskytují základní i prohlubující teoretické znalosti, praktické dovednosti a způsobilosti.
Pro lepší orientaci v mezioborovém studiu jsou předměty rozděleny do několika tematických bloků. Pro absolvování předmětů v rámci bloků je uplatňován systém prerekvizit, přičemž do výuky v jednotlivých blocích jsou zapojena specializovaná pracoviště.

Tematický blok 1: Urbanismus a prostorové plánování
Blok se zaměřuje na teoretické a praktické znalosti, dovednosti a odborné způsobilosti integrativního prostorového plánování, zahrnující oblastí urbanismu a územního plánování, regionálního plánování, či strategického plánování. Důraz je kladen na porozumění základním urbanistickým teoriím i aktuálním teoretickým konceptům a debatám, které jsou ovlivňovány soudobou urbanistickou tvorbou nebo ji naopak ovlivňují, a dále na porozumění procesu plánování a urbanistické tvorby od analýzy prostorových, kvalitativních a kvantitativních dat, sběru a analýzy terénních dat, identifikování problémů, sestavení vize a cílů po návrh ve formě regulačního plánu, územní studie, územního plánu, krajinného plánu až po komplexní koncepční a strategické dokumenty. Blok obsahuje předměty profilového i teoretického základu.

Předměty:

  • Integrativní prostorové plánování 1
  • Integrativní prostorové plánování 2
  • Integrativní prostorové plánování 3
  • Theory of Urban Design
  • Současné urbanistické přístupy
  • Metody uměleckého výzkumu (PV)
  • Výpočetní technika – GIS pro prostorové plánování (PV)

Tematický blok 2: Krajinné, klimatické a resilientní plánování
Předměty v tomto bloku se zaměřují na teoretické a praktické znalosti, dovednosti a odborné způsobilosti v oblasti krajinného, klimatického a resilientního plánování v kontextu klimatických, ekologických a socioekonomických změn. Důraz je kladen na pochopení prostorových souvislostí příčin a dopadů přírodních a společenských procesů, takže blok poskytuje orientaci v klíčových kontextech, které ovlivňují, jakým způsobem reagovat v oblasti tvorby krajiny a urbanistické tvorby. V bloku budou studenti a studentky aplikovat poznatky přírodovědných disciplín, jako je hydrologie či krajinná ekologie se znalostmi nejnovějších adaptačních a mitigačních opatření a prostorově funkčních struktur krajiny a územně plánovacích struktur. Studenti a studentky se také seznámí s pokročilými metodami mapování a dálkového průzkumu a vizualizace dat a prohloubí své dovednosti s prací se softwarovými nástroji. Blok obsahuje předměty profilového i teoretického základu.

Předměty:

  • Krajinná ekologie
  • Tvorba krajiny + seminář
  • Krajina a změna klimatu (Czech Globe, AVČR, v.v.i.)
  • Prostorová data pro krajinu (Czech Globe, AVČR, v.v.i.)
  • Emerging practices in landscape urbanism (PV)

Tématický blok 3: Designové myšlení, participace a kvalitativní výzkum
Předměty se zaměřují na principy designového myšlení využitelné v prostorovém a strategickém plánování, intervencích ve veřejném prostoru a participaci. Studenti a studentky si vyzkouší tvorbu návrhů z pohledu uživatelů, prototypování a testování řešení i metody scénářování. Naučí se připravit zadání kvalitativního výzkumu, zvolit vhodné metody, interpretovat a komunikovat získaná data. Součástí modulů je i práce v terénu, design a reflexe participativního procesu, dovednosti facilitace a mediace a přímá práce s aktéry.

Předměty:

  • Designové myšlení (KISK FF MUNI)
  • Participativní scénáře pro městskou krajinu (KISK FF MUNI)
  • Data v ulicích: veřejný prostor jako prostředí interakce (KISK FF MUNI) (PV)
  • Vizuální komunikace dat (KISK FF MUNI) (PV)

Tématický blok 4: Právo v plánování
Předměty “právního bloku” se zaměřují na aspekty práva veřejné správy, veřejného stavebního práva a pozemkového práva, včetně územního plánování, pozemkových úprav, ochrany přírody či oblasti veřejného a soukromého zájmu.

Předměty:

  • Právo a veřejná správa (PrF MUNI)
  • Veřejné stavební právo (PrF MUNI)
  • Pozemkové právo (PrF MUNI)

Tématický blok 5: Ateliérová tvorba a příprava diplomové práce
Tvůrčí blok se zaměřuje na návrhová řešení v oblasti prostorového plánování v různých měřítcích. Jedná se o sérii ateliérů uplatňující znalosti ostatních předmětů. Studující se naučí formulovat vize a navrhovat konkrétní opatření pro zvýšení resilience a kvality prostředí.

Předměty:

  • Ateliér 1 – velké územní celky
  • Ateliér 2 – mikroregion
  • Ateliér 3 – malé územní celky
  • Diplomový seminář - Integrativní prostorové plánování
  • Příprava diplomové práce - Integrativní prostorové plánování

Celkový přehled povinných a povinně volitelných předmětů obsahuje příloha BII-a.

Volitelné předměty mohou studující volit z nabídky předmětů FA VUT i svobodných předmětů VUT. Absolventům bakalářských programů mimo FA VUT je doporučeno absolvovat některé z předmětů níže, směřující k získání základních znalostí a dovedností v oblasti vzdělávání architektura a urbanismus. Nabídka obsahuje mj. následující volitelné předměty:

  • Základy geoekologie, 1kr.
  • Sídla a osídlení, 3kr.
  • Zahradní architektura, 2kr.
  • Výpočetní technika – 2D CAD, 2kr.
  • Výpočetní technika – BIM, 2kr.
  • Výpočetní technika – Úvod do GIS, 2kr.

Návaznost na další typy studijních programů

Studijní program Integrativní prostorové plánování rozšiřuje nabídku vzdělání Fakulty architektury VUT v Brně v oblasti vzdělávání Architektura a urbanismus (OV 1), zejména pak v tematických okruzích urbanismus a územní plánování a krajinářská architektura, vycházejících z Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., Nařízení o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.
Navazuje na bakalářské studijní programy obsahem spadající do tematických okruhů urbanismus a územní plánování a krajinářská architektura, případně dalších tematických okruhů v oblasti vzdělávání Architektura a urbanismus. Na studijní program navazují doktorské studijní programy v oblasti vzdělávání Architektura a urbanismus.

Z hlediska VUT a Fakulty architektury studijní program

  • navazuje na bakalářský studijní program Architektura a urbanismus a rozvíjí jej v měřítku urbánních, krajinných a regionálních struktur,
  • poskytuje návaznost na doktorský studijní programu Architektura a urbanismus, především ve specializaci Urbanismus,
  • synergicky podporuje navazující magisterský studijní program Integrative Urban Studies (INUS) vyučovaný v angličtině. INUS je primárně zaměřen na kombinaci urbanismu s dalšími urbánními disciplínami – zejména urbánní sociologií. Zaměřuje se spíše na porozumění prostředí města formovaného tématy politiky a moci, investicemi, ekonomickými zájmy a společenskými inovacemi. Integrativní prostorové plánování se oproti tomu věnuje systémovým, právním a ekologickým aspektům plánování, které jsou uplatnitelné zejména (nikoliv výhradně) v tématech souvisejících s rurálním, suburbánním a peri-urbánním prostředím.

Tento studijní program vznikl za podpory projektu Akcelerace zelených dovedností a udržitelnosti na VUT v Brně s reg. č. NPO_VUT_MSMT-2143/2024-5.

Specializace

Zkratka Název (zaměření) Povinných kreditů