studijní program

Chemie a technologie ochrany životního prostředí

Fakulta: FCHZkratka: DKCP_CHTOZP_NAk. rok: 2020/2021

Typ studijního programu: doktorský

Kód studijního programu: P0712D130001

Udělovaný titul: Ph.D.

Jazyk výuky: čeština

Akreditace: 6.6.2018 - 6.6.2028

Forma studia

Kombinované studium

Standardní doba studia

4 roky

Garant programu

Oborová rada

Oblasti vzdělávání

Oblast Téma Podíl [%]
Chemie Bez tematického okruhu 100

Cíle studia

Cílem doktorského studijního programu „Chemie a technologie ochrany životního prostředí“ je vzdělávat samostatné výzkumné a vývojové pracovníky, kteří budou mít hluboké znalosti principů a analýzy environmentálních procesů a látek, organické chemie a chemických a environmentálních technologií. Důraz bude kladen nejen na získání teoretických, ale i praktických dovedností v těchto oblastech, zkušenosti se statistickým zpracováním dat, vyhledáváním ve vědeckých a patentových databázích, samostatnost v rozhodování, formulování vědecko-výzkumných hypotéz pro přípravu projektů a schopnost prezentace dat ve formě psaní vědeckých textů a prezentací a rychlou orientaci v příbuzných vědních disciplínách. Tyto dovednosti budou získány v laboratořích FCH a zahraničních institucích, konzultacemi s vyučujícími, samostatným studiem a složením zkoušek z odpovídajících povinných a povinně volitelných předmětů. Studijní program „Chemie a technologie ochrany životního prostředí“ je zaměřen chemicko-technologicky, cílem je tedy také předat absolventům praktické zkušenosti s environmentálními a chemickými technologiemi. Ty budou studentům zprostředkovány formou práce s poloprovozními a provozními jednotkami a participací na projektech realizovaných ve spolupráci s průmyslovými partnery. Dílčím cílem bude také umožnit studentům krátkodobé i dlouhodobé pobyty na zahraničních institucích, kde budou mít možnost pracovat s přístroji nedostupnými na VUT a spolupracovat se zahraničními odborníky. V neposlední řadě je cílem také umožnit studentům rozvíjet jejich schopnosti předávat své poznatky dále a prezentovat jak naměřená data tak sebe samotné. Kromě příspěvků na konferencích a publikování v zahraničních vědeckých časopisech budou studenti také participovat na výuce zajišťované ÚCHTOŽP. Jednat se bude především o semináře, výpočtová a laboratorní cvičení a spolupráce na vedení závěrečných prací, čímž získají studenti pedagogickou praxi a zkušenost s odborným vedením mladších kolegů.

Profil absolventa

Absolvent programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí získá teoretické i praktické zkušenosti, které budou determinovány převážně zaměřením jeho disertační práce a tématy, které s prací souvisejí. Především, absolvent bude mít velmi silný základ v teoretické i praktické analytické chemii (zejména hmotnostní spektrometrie a chromatografické metody) a případně dalších více či méně častých technikách jakými jsou termická analýza, elektroforéza, izotachoforéza, AAS, FTIR a dalších. Dále pak, absolvent bude mít hluboké zkušenosti s organickými syntézami, bude mít dobrou znalost chemických, biochemických případně mikrobiologických a fyzikálně-chemických procesů ve všech složkách životního prostředí a také v aktuálně platné legislativě týkající se životního prostředí. Absolvent bude mít také praktické zkušenosti se speciálními technologiemi a jejich aplikací, především pak s technologiemi čištění průmyslových a komunálních odpadních vod, recyklací a zpracováním odpadů a alternativními zdroji energie. Vzhledem k povinné praxi v zahraničí a povinnosti prezentovat získané výsledky, absolvent bude schopen plynule komunikovat a psát odborné texty v anglickém a případně i druhém světovém jazyce. Díky pedagogické praxi a zkušenostmi s prezentací výsledků jak slovem (konference) tak písmem (publikace) bude absolvent také schopen jasně a přesně formulovat a předávat informace a vědecké poznatky. Dále pak, díky zkušenostem z absolvent bude schopen vyvíjet nové metodiky a strategie a implementovat je pro řešení komplexních problémů. Absolvent tedy bude kvalifikovaný, samostatný vědecko-výzkumný pracovník vybavený teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi.

Charakteristika profesí

Absolvent nalezne uplatnění ve výzkumných laboratořích univerzit a akademií věd, ale také v průmyslovém výzkumu. Vzdělání lze dále uplatnit v různých průmyslových chemických i nechemických oborech, jakými jsou například firmy zabývající se čištěním odpadních a pitných vod, zpracováním odpadů a výrobou chemikálií. Díky získaným teoretickým znalostem a laboratorním dovednostem bude absolvent také připraven pracovat v orgánech státní správy zaměřených na ochranu životního prostředí (orgány ochrany přírody v ČR i v EU), v laboratořích zabývajících se stopovou analýzou škodlivin ve všech složkách životního prostředí a v potravních řetězcích nebo organickou syntézou. Mezi pozice, které může absolvent zastávat patří například vodohospodář, firemní ekolog, specialista a technolog pro nakládání s odpady, technolog a vývojář technologií pro čištění odpadních vod, vědecko-výzkumný nebo akademický pracovník. Nalézt uplatnění může také absolvent v akreditovaných a auditovaných laboratořích chemie a technologie ochrany životního prostředí. Kromě toho budou schopni zastávat funkce manažerů kvality a jakosti podle norem pro environmentální oblast. Interdisciplinární charakter programu také umožňuje nalezení pozice v oblasti konzultačních služeb a koordinátora v oblasti ochrany životního prostředí. Typické firmy, ve kterých může abslovent najít uplatnění v okolí Brna jsou například ÚKZUZ, Vodárenská akciová společnosti, Asio.cz, Synton, Petka.cz, ale interdisciplinární charakter program, jazykové vybavení a zkušenosti umožní absolventovi nalézt uplatnění také v zahraničních firmách nebo univerzitách.

Podmínky splnění

Student si zapíše a vykoná zkoušky v jednom povinném a minimálně ve dvou povinně volitelných předmětech s ohledem na zaměření jeho disertační práce.
Ke státní doktorské zkoušce se může student přihlásit až po vykonání všech zkoušek předepsaných jeho individuálním studijním plánem. Před státní doktorskou zkouškou student vypracuje pojednání k disertační práci, v níž detailně popíše cíle práce, důkladné zhodnocení stavu poznání v oblasti řešené disertace, případně charakteristiku metod, které hodlá při řešení uplatňovat.
Obhajoba pojednání, které je oponováno, je součástí státní doktorské zkoušky. V další části zkoušky musí student prokázat hluboké teoretické znalosti v oboru Chemie a technologie ochrany životního prostředí. Státní doktorská zkouška probíhá ústní formou a je složena z tématických okruhů týkajících se povinného teoretického předmětu (Moderní aspekty environmentální chemie) a aplikovaného předmětu (tematické oblasti Alternativní zdroje energie a jejich dopad na životní prostředí, Ekotoxikologické testy a jejich využití pro hodnocení životního prostředí, Pokročilá environmentální analýza, Nové směry vodárenských technologií, Pokročilá organická chemie, Pokročilé technologie nakládání s odpady).
K obhajobě disertační práce se student hlásí až po vykonání státní doktorské zkoušky a po splnění podmínek pro ukončení, jakými jsou účast na výuce, minimálně šesti měsíční studijní nebo pracovní stáž v zahraničí, alespoň jedna ústní prezentace práce v anglickém jazyce (konference, workshopy...) a publikace minimálně 2 prací indexovaných v databázích WOS nebo Scopus (počítá se za splněno v okamžiku, kdy má práce uděleno DOI). Publikace předkládá buď jako součást práce nebo samostatně při žádosti k obhajobě disertační práce. Výjímku z požadavků na publikační aktivity tvoří studenti pracující na pracích, jejichž výsledky jsou buď ověřitelně aplikovány v průmyslu nebo jsou chráněny patentem nebo užitným vzorem.

Vytváření studijních plánů

Během prvních tří semestrů skládá doktorand zkoušky z jednoho povinného a dvou povinně volitelných předmětů a intenzivně se zabývá studiem a analýzou poznatků v oboru stanoveném tématem disertační práce a jejich publikováním. Do konce druhého roku studia skládá doktorand státní doktorskou zkoušku, jíž prokazuje široký rozhled a hluboké znalosti v oboru, souvisejícím s tématem disertační práce. Ve třetím a čtvrtém ročníku svého studia pokračuje doktorand ve výzkumné činnosti, publikuje dosažené cíle a zpracovává svoji disertační práci. Doktorandi ve čtvrtém roku studia předkládají do konce zimního zkouškového období svému školiteli rozpracovanou disertační práci. Hotovou disertační práci doktorand odevzdá do konce 4. ročníku studia. Schválení ISP v každém ročníku doktorandova studia školitelem do 30. 9. daného akademického roku je potvrzením o jednotlivých etapách a průběhu zpracování disertační práce.
Student prezenční formy doktorského studia je v průběhu studia povinen absolvovat pedagogickou praxi, tj. působit v procesu výuky. Student vykonává pedagogickou praxi v rámci výuky praktických a výpočtových cvičení nebo asistence při této výuce, případně konzultací bakalářských a diplomových prací jakožto školitel specialista. V případě, že doktorand absolvuje kurz celoživotního vzdělání Pedagogické minimum na jiné VŠ nebo součásti VUT v Brně, je mu na základě předložení certifikátu o absolvování pedagogická praxe prominuta.
Skladbu pedagogických aktivit (cvičení, laboratorní cvičení, vedení projektů apod.) určí doktorandovi ředitel příslušného ústavu po dohodě se školitelem.
Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

Dostupnost pro zdravotně postižené

Podmínkou přijetí ke studiu je potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke studiu. Studium je spojeno s prací v chemických a technologických laboratořích a provozech, kde mají studenti přístup k široké škále chemických látek, manipulují a přicházejí do přímého kontaktu s nimi. V rámci laboratorní praxe může být ohroženo nejen zdraví studenta, ale může být i studentem ohroženo zdraví ostatních osob. Proto se při posuzování zdravotní způsobilosti přihlíží kromě obecné zdravotní způsobilosti též k nemocem a chorobným stavům, které mohou být kontraindikací pro práci s chemickými látkami, případně představují pro tuto práci určitá omezení. Více informací o specifikaci nemocí a chorob je zveřejněno v elektronické přihlášce a na web stránkách pro uchazeče o studium http://www.fch.vut.cz/cs/zajemce-o-studium.html

Vypsaná témata doktorského studijního programu

  1. Analýza půd a biomasy jako nástroj sledování vlivu liniové zeleně na kontaminaci prostředí

    Práce je zaměřena na sledování distribuce těžkých kovů v půdě, listech, plodech a dřevu od silniční komunikace do okolí. Bude sledován vliv alejí podél komunikací na míru kontaminace.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  2. Aplikace FTIR a NIR pro analýzu frakcí půdní organické hmoty

    Práce je zaměřená na možnosti využití FTIR metody pro hodnocení vybraných půdních parametrů. Studovanou problematikou bude zhodnocení vzájemných korelací mezi FTIR daty a vybranými půdními parametry jakými jsou obsahy prvků, textura, jednotlivé půdní frakce, indikátory půdní kvality. Další částí bude pokročilé statistické zpracování dat umožňující analýzu typů půdy a půdního managementu.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  3. Fytoxicita a fytoremediace niklu

    Nikl (Ni) je 24. nejběžnější prvek zemské kůry. Jeho roční produkce činí asi 2 mil. tun s různým využitím v průmyslu. Vzhledem k obsahu Ni v rudách 1 – 2 % je zřejmé, že jeho zpracováním vzniká nezanedbatelné množství odpadu s různým zbytkovým obsahem Ni. Nikl je také již déle známý jako karcinogen. Cílem práce je komplexní zpracování literárních údajů o toxicitě niklu v rostlinách i o jejich využití pro fytoremediaci tohoto prvku. Praktická část práce bude zaměřena i) na studium toxicity niklu s použitím modelových druhů rostlin v hydroponických podmínkách (vliv solí, pH aj.) a ii) na selekci druhů vhodných pro fytoremediaci niklu s použitím odpadu ze skládky bývalé niklové hutě v Seredi. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu ekologicky neškodných aditiv (biouhlí, huminové látky, exogenní aplikace endogenních látek rostlin) na příjem niklu rostlinami.

    Školitel: Kováčik Jozef

  4. Geochemická analýza Nb-Ta rud pro určení původu strategicky významných surovin

    Disertační práce je zaměřena na studium geochemického složení Nb-Ta rud za účelem určení původu těchto strategicky významných surovin a prevence odběru z potenciálně konfliktních oblastí, které jsou spojovány s ozbrojenými konflikty a pašováním. Analýza geologických vzorků využívá ICP hmotnostní spektrometrii se vzorkováním pomocí laserového svazku a vyžaduje vývoj metodiky pro datování vzorků a aktivní spolupráci pro nalezení vhodného algoritmu pro rozlišení zdrojových lokalit.

    Školitel: Vašinová Galiová Michaela, doc. Mgr., Ph.D.

  5. Hodnocení vlivů mikroplastů (degradabilních plastů) prostřednictvím testů ekotoxicity

    Plasty v poslední době patří mezi nejčastěji zmiňované „polutanty“ zejména ve spojení s akvatickým ekosystémem. Dopady na biotu ekosystémů jsou dány nejen jejich chemickým složením, ale vliv hraje i velikost fragmentů. V práci bude sledován vliv mikroplastů popř. jejich degradačních produktů na organismech zastupujících významné trofické úrovně ekosystémů.

    Školitel: Zlámalová Gargošová Helena, doc. MVDr., Ph.D.

  6. Rostlinné bioindikátory - nástroj pro posouzení kontaminace životního prostředí anorganickými polutanty

    Disertační práce bude zaměřena na využití rostlinného materiálu nacházejícího se v exponovaných oblastech, a to k hodnocení znečištění tohoto životního prostředí. Cílem bude vypracovat podrobnou aktuální literární rešerši z oblasti biomonitoringu a kontaminace životního prostředí anorganickými polutanty. Poté bude proveden výběr vhodných bioindikátorů, návrh metod pro jejich využití z hlediska studia stavu životního prostředí; dále bude provedena „optimalizace“ jejich využití za laboratorních podmínek. V závěru budou tyto techniky aplikovány na zhodnocení reálného stavu životního prostředí, zejména posouzení a porovnání kontaminace ve velkých městských aglomeracích a venkovských oblastech.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  7. Separace polutantů vzdušin

    Práce bude zaměřena na technologické možnosti zlepšování stavu kvality ovzduší separací vybraných polutantů. Pozornost práce se soustředí na aktuálně nejbolavější parametry kvality vzduchu, kterými jsou dnes především vysoce překračované limity obsahu ultrajemných polétavých částic prachu a aerosolů ve vzduchu a obsah některých plynných kontaminantů. Experimentální část práce vybraného segmentu separací bude prováděna na separátoru poloprovozní velikosti.

    Školitel: Svěrák Tomáš, prof. Ing., CSc.

  8. Sledování distribuce kontaminantů a nutričních prvků v rostlinném a půdním materiálu s využitím ICP hmotnostní spektrometrie

    Cílem disertační práce je sledování průměrného obsahu a také distribuce vybraných prvků, které jsou typickými kontaminanty životního prostředí a také jejich vzájemná interakce s nutričními prvky v rostlinném materiálu pomocí ICP hmotnostní spektrometrie. Práce zahrnuje roztokovou analýzu i vzorkování pevného materiálu a sledování distribuce prvků ve specifických oblastech a vývoj metodiky pro kvantifikaci obsahů prvků v pevných vzorcích rostlinného původu. Výsledky budou doplněny také o analýzu půdních vzorků.

    Školitel: Vašinová Galiová Michaela, doc. Mgr., Ph.D.

  9. Stabilizace nově vznikajících povrchů při dezintegraci pevné fáze

    Jedná se o aditivaci procesů mletí povrchově aktivními chemickými látkami, které umožní potlačovat reaglomerační tendence nově vznikajících povrchů částic, které vznikají při procesech mletí a umožňují tak dosahovat větších jemností meliva s nižšími energetickými nároky vynakládanými na procesy mletí.

    Školitel: Svěrák Tomáš, prof. Ing., CSc.

  10. Studium interakce potenciálních léčiv na bázi metalocenů s buňkami pomocí ICP hmotnostní spektrometrie

    Disertační práce bude věnována roztokové analýze buněk po interakci s různými organokovovými sloučeninami, které by mohly sloužit jako potenciální léčiva nádorového onemocnění. Vedle roztokové analýzy bude sledována distribuce vybraných prvků v buňkách a jejich cytotoxicita s cílem tzv. single cell analýzy přímo v pevném materiálu. Součástí práce je aktivní spolupráce s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně při přípravě buněčných linií dopovaných nejen léčivem, ale také různými inhibitory účinnosti organometalických sloučenin.

    Školitel: Vašinová Galiová Michaela, doc. Mgr., Ph.D.

  11. Studium složení, prvkové frakcionace a zonality v minerálech karbonatitového systému

    Práce je věnována stanovení obsahů prvků, zejména REE, v silikátových a fosfátových minerálech karbonatitového systému. Vzájemné prvkové asociace a frakcionace bude studována pomocí ICP hmotnostní spektrometrií ve spojení s laserovou ablací, elektronovou mikrosondou a Ramanovou spektrometrií s cílem detailně popsat vývoj mineralizace těchto exotických hornin se zvláštním zaměřením na redistribuci a migraci vybraných prvků i v post magmatických etapách vývoje karbonatitů.

    Školitel: Vašinová Galiová Michaela, doc. Mgr., Ph.D.

  12. Studium vlastností rašelin pomocí elektrochemických a termogravimetrických metod

    Základním předmětem studia jsou všechny fenotypy rašelin. Předpokládané použité metody jsou optimalizovaná kontaktní i bezkontaktní analýza AC/DC signálů, magnetické indukce a cílené termografické metody. Cílem studia je popsat některé specifické vlastnosti a zvláštní doposud málo objasněné biofyzikálního chování rašelin. V průběhu studia se předpokládá vývoj nového měřícího zařízení vhodného speciálně pro prostředí rašelinišť. Dále se předpokládá zvládnutí metody a analytického postupu, díky kterému budeme schopni určit tyto specifické fyzikální a chemické vlastnosti rašeliny bez narušení biotické kompatibility.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  13. Studium vlivu rychlerostoucích dřevin na životní prostředí

    Od roku 2012 se plocha rychlerostoucích dřevin u nás rychle zvětšovala. V posledních letech však zažíváme stagnaci. Jsou plantáže RRD ekonomicky ale zejména environmentálně perspektivní formou zemědělské produkce v ČR ? A jaký je jejich význam při tvorbě krajinného rázu ?

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  14. Toxicita a abundance organických polutantů v rostlinách

    Polyaromatické uhlovodíky (běžně označované jako PAH) zahrnují stovky látek, které obvykle vznikají v důsledku lidské činnosti včetně petrochemického průmyslu, spalování fosilních paliv aj. Výskytu, abundanci a toxicitě hlavně pro lidskou populaci se věnovalo množství publikovaných údajů zejména ze zemí s vysokou průmyslovou činností. Rostliny mohou být využitelné jako indikátory znečištění prostředí a na druhé straně jako akumulátory polutantů (fytoremediace), těmto aspektům se v podmínkách střední Evropy mnoho pozornosti nevěnovalo. Cílem práce je zpracování literárních údajů o akumulaci vybraných typů PAH v rostlinách. Praktická část práce bude zaměřena i) na laboratorní studium toxicity vybraných PAH v závislosti od nutričních podmínek, pH a pod. a ii) na terénní sběr vzorků vybraných taxonů rostlin z vybraných lokalit pro kvantifikaci majoritních PAH s cílem porovnat úroveň znečištění v mezinárodních souvislostech.

    Školitel: Kováčik Jozef

  15. Transport těžkých kovů a nutričních prvků z biouhlu do půdy a biomasy

    Cílem této práce je analýza uvolňování těžkých kovů a nutričních prvků z komerčně dodávaného biouhlu do půdního prostředí a jejich další využití rostlinami v nádobových a polních experimentech. Uvolňování bude testováno na několika typech půdy s cílem ozřejmit vliv vlastností rozpuštěné organické hmoty. Dále bude sledováno zůstatkové množství prvků sorbovaných na biouhlu.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  16. Účinnost chemických reakcí probíhajících na membránovém reaktoru

    1) Literární rešerše chemických reakcí, probíhajících na membránových kontaktorech 2) Experimenty prověřujících možnosti využití reakcí na membránových kontaktorech na vybraném typu reakcí při čištění odpadových vod. 3) Vyhodnocení kinetiky a účinnosti reakcí proměřených na membránovém kontaktoru

    Školitel: Svěrák Tomáš, prof. Ing., CSc.

  17. Účinnost separace vodných polutantů na fotokatalytickém reaktoru

    1. Literární rešerše separace vodných polutantů na fotokatalytických reaktorech; 2. Zprovoznění poloprovozního fotoreaktoru pro vybrané vodné polutanty; možnosti ladění UV záření pro potřeby fotokatalýzy; 3. Teoretický rozbor možností vzniku chemických látek uvolňujících se při rozkladu daných vodných polutantů 4. Experimentální práce prověřování přítomnost nově vznikajících látek uvolňujících se rozkadem zvolených polutantů. 5. Eperimentální práce prověřující efektivitu separace zvolených vodných polutantů pro danou kapalinovou disperzi; 6. Vyhodnocení účinnosti separace a vývinu produktů fotokatalytického rozpadu zvolených polutantů.

    Školitel: Svěrák Tomáš, prof. Ing., CSc.

  18. Vliv antropogenních nanočástic na půdní procesy

    Vliv antropogenních nanočástic na půdní biotu je v současné době jedním z diskutovaných témat. Naše výsledky ale ukazují, že nanočástice ovlivňují také abiotické složky půdy, a to jak organickou hmotu, tak i vodu. V práci budou testovány vlivy různých typů a velikostí nanočástic na půdní biotu a abiotické procesy zároveň.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  19. Vývoj technik pro analýzu mikroplastů v půdách

    Mikroplasty jsou jedním z nejdiskutovanějších environmentálních témat současnosti. Jejich analýza ve vodách je již poměrně dobře popsána, v půdách jsou ale analýzy komplikovány silným matričním efektem. Jedním ze slibných přístupů je využití pyrolýzy a následné detekce uvolněných plynů. Tato práce je zaměřena na vývoj pyrolyzně-analytických přístupů pro detekci mikroplastů a reziduí pocházejících z biodegradabilních plastů.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

  20. Vývoj technik pro rychlou analýzu půdní kvality a půdních vlastností

    Termogravimetrie je jednou ze slibných metod pro rychlou charakterizaci půdy, s potenciálem nahradit stávající techniky, které často vyžadují dlouhý experimentální čas a vysoké náklady. Cílem této práce je nalezení dalších souvislostí mezi termo-oxidační stabilitou půdy měřenou termogravimetrií a půdními chemickými vlastnostmi jakými jsou pH, obsahy biogenních prvků P, S a různých forem dusíku, kovů Al a Fe, fyzikálními vlastnostmi jakými jsou textura a objemová hustota a biologickými indikátory jakými jsou mikrobiální biomasa, potencionálně mineralizovatelný N, obsahy glomalinu a fosfolipidů, mikrobiální emise oxidu uhličitého a dusného. Tyto vlastnosti jsou považovány za indikátory půdní kvality, proto budou nalezené korelace složit k návrhu komplexního indexu půdní kvality a modelů pro predikci stability organického uhlíku.

    Školitel: Kučerík Jiří, prof. Ing., Ph.D.

Struktura předmětů s uvedením ECTS kreditů (studijní plán)

1. ročník, celoroční semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DC_MAEModerní aspekty environmentální chemiecs0PovinnýdrzkP - 14 / S - 12ano
DC_AZEAlternativní zdroje energie a jejich dopad na životní prostředícs0Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_ETJEkotoxikologické testy a jejich využití pro hodnocení životního prostředícs0Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_METMetrologie a zpracování experimentálních datcs2Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_NVDNové směry ve vodárenských technologiíchcs0Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_ENAPokročilá environmentální analýzacs0Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_OCHPokročilá organická chemiecs2Povinně volitelnýdrzkK - 4ano
DC_TNPPokročilé technologie nakládání s odpadycs0Povinně volitelnýdrzkK - 4ano