Detail předmětu

Dějiny architektury 5

FAST-BGA034Ak. rok: 2022/2023

Výklad je uveden základními modernistickými koncepty od konce 18. a 19. století, bez nichž sledovanému období nelze porozumět. Zohledňuje politickohospodářský a kulturní charakter 19. století, pro nějž je určující industrializace, překotná urbanizace a transformace společenského uspořádání. Důležitou vývojovou tendencí je také konstituování původních architektonických stylů legitimizujících autonomii nově vznikajících národních států. Proměna ideologického klimatu spolu s hospodářským a technologickým rozvojem po první světové válce ovlivnily proměnu nároků na podobu a funkce architektury, urbanismu a územního plánování. Těžištěm kurzu je představení avantgardních hnutí v jejich specifických kulturních, národních a autorských modifikacích. Typické světové tendence jsou srovnávány s českým lokálním vývojem. Kurz se zaměřuje také na centralizační a etatizační projevy v rámci totalitních režimů válečného a poválečného období. Sledována je rovněž institucionální historie oboru. Hlubší proniknutí do tématu umožňují exkurze a komentované procházky, které jsou vedle přednášek nedílnou součástí předmětu.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Garant předmětu

Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.

Zajišťuje ústav

Ústav architektury (ARC)

Výsledky učení předmětu

Student zvládne cíl předmětu, kterým je znalost historie architektury, neoklasicismus a historismus, meziválečná avantgarda, československý funkcionalismus, padesátá a šedesátá léta, postmoderní architektura, architektura konce 20. století.

Prerekvizity

Ynalosti z předmětů Dějiny architektury I. – IV. a Soudobá architektura, všeobecný kulturní přehled. Výklad jednotlivých témat koresponduje s programem aktuálně probíhajících přednášek z teorie a estetiky architektury.

Osnovy výuky

1. Vývoj myšlení o architektuře; architektura 20. století jako předmět zkoumání dějin umění.
2. Původ moderní architektury v historickém kontextu (revoluční architektura, Arts and Crafts, zrození metropole – Otto Wagner a jeho škola, teorie zahradního města, Chicagská škola).
3. Mýtus prérie: Frank Lloyd Wright. Prostorový plán: Adolf Loos.
4. Expresionismus v evropské architektuře a jeho český derivát.
5. „Národní styl“: hledání kulturní identity nově založeného Československa.
6. Utopické architektonické koncepty meziválečné avantgardy: ruský konstruktivismus.
7. Le Corbusier.
8. Bauhaus. Centra evropské avantgardy a jejich vliv na českou architekturu.
9. Italská a německá architektura ve službách totalitního režimu.
10. Funkcionalismus a internacionální styl.
11. Poválečná architektura: nový brutalismus.
12. Postmodernismus: severoamerický a evropský high-tech.
13. Dekonstruktivismus a „kritický regionalismus“.

Učební cíle

Znalost historie architektury, neoklasicismus a historismus, meziválečná avantgarda, československý funkcionalismus, padesátá a šedesátá léta, postmoderní architektura, architektura konce 20. století.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program BPC-APS bakalářský, 3. ročník, letní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Mgr. Markéta Žáčková, Ph.D.

Osnova

1. Vývoj myšlení o architektuře; architektura 20. století jako předmět zkoumání dějin umění. 2. Původ moderní architektury v historickém kontextu (revoluční architektura, Arts and Crafts, zrození metropole – Otto Wagner a jeho škola, teorie zahradního města, Chicagská škola). 3. Mýtus prérie: Frank Lloyd Wright. Prostorový plán: Adolf Loos. 4. Expresionismus v evropské architektuře a jeho český derivát. 5. „Národní styl“: hledání kulturní identity nově založeného Československa. 6. Utopické architektonické koncepty meziválečné avantgardy: ruský konstruktivismus. 7. Le Corbusier. 8. Bauhaus. Centra evropské avantgardy a jejich vliv na českou architekturu. 9. Italská a německá architektura ve službách totalitního režimu. 10. Funkcionalismus a internacionální styl. 11. Poválečná architektura: nový brutalismus. 12. Postmodernismus: severoamerický a evropský high-tech. 13. Dekonstruktivismus a „kritický regionalismus“.