Detail předmětu

Sociologie a umění

FaVU-1SU-2Ak. rok: 2020/2021

Předmět představí základní sociologické tematizace umění jak v diachronním, tak v synchronním aspektu, ústřední oborové koncepty a osobnosti. V úvodních kapitolách kurz nastíní pluralitu perspektiv sahající od konceptů „umění jako sociálního jednání“ přes důraz na institucionální dimenzi světa umění po luhmannovské chápání umění jako „generalizovaného systému komunikace“. Předmět je postaven na kombinaci přednášky a semináře. Seminární forma předpokládá přípravu studentů ve formě četby krátkého textu v češtině, který bude potom diskutován na pozadí tezí úvodní přednášky.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Výsledky učení předmětu

Studenti získají základní přehled o sociologickém přístupu k umění. Budou schopni ilustrovat dílčí témata příklady uměleckých projektů, jež je tematizují. Dokáží adekvátně používat osvojené pojmy a koncepty v ústním a textovém projevu a stejně tak s porozuměním číst texty uměnovědné provenience.

Prerekvizity

Základní orientace v uměnovědách, živý zájem o provoz současného umění.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Výuka kombinuje přednášky se semináři probíhajícími formou řízené diskuze nad předem zadanými texty.

Způsob a kritéria hodnocení

Zápočet je udělen na základě splněné docházky (70 %), aktivní účasti na seminářích a odevzdání eseje.

Osnovy výuky

1. Nastínění základních sociologických přístupů k umění, schéma jejich členění a témata; protosociologie (Burckhardt, Schucking, Guyau, Taine); rozlišení přístupů a paradigmat (sociognoseologické a institucionální); rozpory uměnovědného internalismu a externalismu (text versus kontext).
2. Sociální dějepis umění (Francastel, Hauser); Hauser a Clark; sociologizace estetiky (G. Dickie) a dějin umění (K. Moxey, M. Baxandall); sociální dilemata provozu umění (S. Gablik, D Bell).
3. Funkce umění v proměnách (P. Bürger, W. Benjamin) a ve vztahu různým segmentům společnosti; rozdílné přístupy kritické a liberální teorie (A. Harrington); otázka autonomie a heteronomie (subverze a afirmace).
4. Autor jako produkt světa umění - „desakralizace tvorby“ (pojmy Berufung, konsekrace, contagion), formy „zakouzlení“ (P. Bourdieu, V. Zolberg); role a status umělce v historii (P. Burke, D. Haynes) a současnosti; statusová inkonzistence (elita nebo prekariát?).
5. Tvorba nebo produkce? Sociologické dilema (jak smířit vzorovanost produkce s její inovativností) a jeho řešení u P. Bourdieu v aplikaci hry (pojmy vsázka a illusio), typologie tradování a inovace (V. Zolberg, H. S. Becker), role konvence v pragmatice díla (H. S. Becker).
6. Cesta díla k příjemci; modelování (distribuce a komodifikace) estetické zkušenosti; ustavení vysoké kultury; instituce produkující kánon.
7. Další proměny distribuce umění (od patronáže a zakázkové práce k výstavním formám), distribuční instituce a jejich vliv; aktuální boom umění a sblížení s korporátní sférou (Stallabrass, Abbing), tržní distribuce (Thurn, Velthius, Thompson).
8. Formy konzumpce; kritika „čistého vidění“ (Bourdieu); vizuální sociologie a vizuální studia (+obrazová antropologie: H. Belting, D. Summers); instrumenty (E. Chaplin, J. Elkins, Sturkenwright); instrumenty vidění - gaze (M. Jay a skopické režimy).
9. Umění a jeho sociální užití (komunikativní funkce); otázka hodnot (anti-esencialistické pojetí) a sdělení (do jaké míry je umění komunikací), prožitku a rozumění (typologie uživatele - Adorno); aktivní pojetí diváka (Kostnická škola recepční, kulturální a mediální studia).
10. Problém vysoké a nízké kultury (P. Zahrádka, H. Gans, Bourdieu versus Peterson) kritika sociálního užívání vysoké kultury a odklon k nízké kultuře (CCCS a kulturální studia); otázka kýče a karnevalizace kultury (T. Kulka, M. Featherstone); konzervativní kritika (D. Bell, R. Scruton).
11. Ideologie (utopie) v uměleckém díle od marxistů a strukturalistů (Lukács, Goldmann, Alhusser) po birminghamské CCCS a současná visuální studia; koncept kódování, a konotací (S. Hall); symbolická moc a sebepojetí (J. B. Thompson); symbolické násilí, naturalizace a lom pole (Bourdieu); rozpory ideologického čtení (Berger).
12. Moc uměleckého díla – subverze a utopický potenciál umění. Inovace jako sociální deviace (Merton), pluralitní (umělecká fikce jako sociální alternativa, Zuska).

Učební cíle

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními tématy a koncepty sociologické tematizace umění. Vystavěn je na četbě a diskusi primárních textů. Seminární forma umožní studentům ověřit si míru porozumění a vyzkoušet vlastní postižení analyzovaných problémů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Povinná docházka (alespoň 70 %).

Základní literatura

Petrusek, M.: Sociologie a literatura, Československý spisovatel, Praha 1990. (CS)
Alan, J., Petrusek, M.: Sociologie, literatura a politika, Karolinum, Praha 1996. (CS)
Clark, Timothy J.: Image of the People: Gustave Courbert and the 1848 Revolution. University of California Press, 1999. (CS)
Kessner, Ladislav.: Vizuální teorie. Současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech. H&H, Jinočany, 1997. (CS)
Bürger, Peter, Teorie Avantgard. Stárnutí moderny. Stati o umění. VVP AVU, Praha, 2015. (CS)
Harrington, A.: Art and Social Theory: Sociological Arguments in Aesthetics. Polity, 2004. (CS)
Adorno, T. W.: Úvod do sociologie hudby. Filosofia, Praha, 2015. (CS)
Bourdieu, P.: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Host, Brno, 2010. (CS)
Adorno: Estetická teorie. Panglos, Praha, 1997. (CS)
Becker, S. H. Artworlds. University of California Press, 1982. (CS)
Wolff, J.: The Social Production of Art. NYU Press, 1998. (CS)
Stallabrass, J.: Art Incorporated. The Story of Contemporary Art. Oxford University Press, 2004. (CS)
Belting, H.: Konec dějin umění, Mladá Fronta, Praha, 2000. (CS)
Paulíček, M.: Nikdo se neodváží říci, že je to nudné. Sociologie vysokého a nízkého umění. SLON, Praha, 2012. (CS)
Mc Robbie, Angela: Aktuální témata kulturálních studií. Portál, Praha, 2006. (CS)
Berger, John, Způsoby vidění, Labyrint, Praha, 2016. (CS)
Eco, U.: Skeptikové a těšitelé. Svoboda, Praha, 1995. (CS)
Fischerová, M.: Obraz a moc. Rozhovory s francouzskými mysliteli. Karolinum, Praha, 2015. (CS)
Goldfarb, J. C.: Reinventing Political Culture: The Power Of Culture Versus The Culture Of Power. Polity Press, 2011. (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program VUB bakalářský

    obor VU-D , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 1. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 2. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 3. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-D , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-IDT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný
    obor VU-VT , 4. ročník, letní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

13 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Seminář

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor