Detail předmětu

Ekonomika kultury

FA-EKKUAk. rok: 2020/2021

Hlavní náplň kurzu je tvořena obecná problematika ekonomiky kultury a masmédií s akcentem na tvorbu kulturní politiky. Struktura seminářů pak studentům nabízí vhled do problémů řízení, ekonomiky a provozu typově odlišných kulturních organizací v Brně.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Zajišťuje ústav

Ekonomicko-správní fakulta (FES MU)

Výsledky učení předmětu

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- identifikovat a shrnout důležité problémy ekonomiky kultury;
- určit a popsat současné domácí a zahraniční ekonomické trendy v odvětví kuturních a kreativních průmyslů;
- napsat esej alyzující vybraný problém z oblasti ekonomiky kultury;
- popsat faktory, jež ovlivňují tvorbu ceny na trzích s uměním;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v typech kulturních politik;
- analyzovat aktuální problémy v řízení na semináři navštívené kulturní instituce v Brně.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Přednáška, diskuse, esej, exkurze.
Samostatná práce studentů:
prostudování podkladů (výročních zpráv, resp. zpráv o činnosti a hospodaření na semináři navštívených organizací), zpracování eseje na téma související s problematikou ekonomiky kultury, popř. vyplývající z poznatků semináře, nebo z návštěvy externisty a/nebo překlad odborného vědeckého článku z oblasti ekonomiky kultury.

Způsob a kritéria hodnocení

Hodnocení písemné seminární práce.

Osnovy výuky

Tématický plán přednášek
1. Definice kultury v různých pojetích - kulturologie – antropologie – ekonomie. Vývoj jednotlivých pojetí, diskuse přístupů a vymezení ekonomického pojetí kultury a kulturní hodnoty, se zohledněním metodiky mezinárodního i evropského vymezení kulturních a kreativních průmyslů, resp. odvětví.
2. Definice kulturních a kreativních průmyslů, historický vývoj koncepce a teorií kulturních a kreativních průmyslů, sledování výkonnosti kulturních a kreativních průmyslů – mikro (počty institucí) i makro pohled (podíly na HDP a celkové zaměstnanosti). Slabiny a omezení jednotlivých metodik.
3. Institucionální a oborová struktura sektoru/odvětví kultury, vč. církví. Právní formy organizací v kultuře, jejich pozitiva a úskalí, promítající se do provozu těchto institucí. Možnosti transformace příspěvkových organizací v kultuře (případová studie Praha, Šumperk, Hradec Králové, Ostrava), a to v souvislosti s novým občanským zákoníkem – ústav, nadační fond a veřejnoprávní instituce v kultuře.
4. Kulturní politika jako jedna z veřejných politik. Způsoby její tvorby a implementace. Modely kulturních politik ve světě a v ČR. Kulturní politika MK ČR, krajů a měst. Případová studie komparace tvorby kulturních politik měst Praha – Plzeň – České Budějovice - Brno.
5. Financování kulturních činností – systém veřejných financí (koncesionářské poplatky, dotace, daně, veřejné zakázky, státní dotační politika), soukromých zdrojů (nadace, dary, veřejné sbírky, obligace, atd.), vlastní příjmy (prostor pro podnikání v právním prostředí ČR, fundraisingové metody, sponzoring, apod.). Příklady dobré praxe ze zahraničí – koncerny v kultuře (Vídeň, St. Pölten)
6. Metody hodnocení a vyjadřování ekonomických a sociálních výkonů a přínosů v odvětví kultury: CBA, SROI, multiplikační efekty dotací. Případová studie: ekonomické a sociální dopady Evropských hlavních města kultury
7. Kulturní dědictví a památková péče v zahraničí a v České republice. Veřejná politika vůči kulturním památkám - systém kulturních památek a náležitostí jejich ochrany, správy a udržování. Ekonomika a řízení organizací kulturního dědictví a památkové péče.
8. Profesionální umění – hudební, výtvarné, literární, divadelní umění. Veřejná politika vůči profesionálnímu umění – systém fungování, provozu a řízení. Asociace, lobbing, festivaly. Autorský zákon v praxi – ochranné organizace autorské.
9. Přednáška externisty - Teorie a praxe soukromého literárního vydavatelství na bázi družstva – Kulturní noviny.
10. Masová kultura. Příčiny jejího vývoje, její postavení v dnešní společnosti. Způsoby financování masové kultury. Veřejnoprávní a soukromí provozovatelé. Tištěná média, televize, rozhlas, internet, sociální sítě. Geneze jejich vývoje a vlivu. Hrozby mediální manipulace. Budoucnost veřejnoprávních médií.
11.– 13. Semináře – jsou rozvrhovány v průběhu semestru dle časových možností manažerů vybraných kulturních organizací.

Učební cíle

Po absolvování předmětu studenti budou znát způsoby tvorby kulturních politik ve světě i v ČR, dále znát specifika jednotlivých oblastí kultury a jejich institucí, u nichž budou schopni analyzovat jejich ekonomický potenciál, identifikovat problémy, s nimiž se potýkají a nabízet alternativy pro řešení těchto problémů. Budou seznámeni také s aktuálními trendy současného chápání ekonomiky kultury v kontextu kulturních a kreativních průmyslů, stejně jako se statistickým sledováním výkonnosti kulturního sektoru, nebo s metodami měření jeho sociálních a ekonomických přínosů.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Aktivní účast na přednáškách a seminářích, zpracování seminární práce.

Základní literatura

Culture : policy and politics. London: Routledge, 1995. (CS)
HARTLEY, J. Creative Industries. Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2005. 432 s. ISBN 1-4051-0147-4. (CS)
Svoboda & Škarabelová. Ekonomika kultury. 2019 (CS)
The politics of culture : policy perspectives for individuals, institutions, and communities. Edited by Gigi Bradford - Michael Gary - Glenn Wallach. New York: New Press, 2000. xiv, 364. ISBN 1565845722. (CS)

Doporučená literatura

McLuhan, M. Člověk, média a elektronická kultura. 1. vyd. Brno: Jota 2000, ISBN 80-7217-128-3 (CS)
Ruth Towse. A Handbook of Cultural Economics. 1th ed, Cheltenham (UK). Northampton (USA): Edward Elgar Publishing, 2003.494 s. ISBN 1 84064 338 2. (CS)
ŠKARABELOVÁ, Simona a Jarmila NESHYBOVÁ. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 210 s. ISBN 9788021042674. (CS)