čeština

4

Absolvent předmětu je schopen:
- charakterizovat strunné nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik
- charakterizovat klávesové nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik
- charakterizovat bicí nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik
- charakterizovat dřevěné dechové nástroje z hlediska tvorby tónu a herních technik
- orientovat se v komorní partituře a sluchově identifikovat nástroje a jejich techniky a artikulace pomocí hudebního nátvosloví.

Jsou požadovány znalosti základních pojmů hudební akustiky, tempových, výrazových a dynamických označení, soustav ladění hudebních nástrojů, dále hudebních intervalů, stupnic a modů, akordů a základních harmonických spojů, zvukových barev, možností a omezení hudebních nástrojů a vlivu akustiky prostoru při interpretaci hudby

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mající charakter výkladu základních principů, obohaceného o ukázky partitur a audio ukázky.
- Cvičení podporují praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách formou praktické práce za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Zápočet je udělen za absolvování zápočtového testu.

1.-2. základbí pojmy hudební akustiky, harmonická řada tónů a její výskyt a využití v HN, Hornbostel-Sachsova systematika HN, principy a základní členění,
teoretické schéma HN, druhy oscilátorů a rezonátorů, excitátor a radiátor, jejich vliv na barvu zvuku,

3.-13. princip tvoření zvuku a konstrukce, rozsahy, notace, transpozice a ladění, standardní i rozšířené techniky hry a artikulace, názvosloví, poznávání nástrojů a technik v nahrávkách v různém stylovém kontextu:

3.-4. strunné nástroje drnkací: druhy kytar, loutnových nástrojů, banja, mandolíny, basová kytara, harfa, cimbál
5.-6. klávesové nástroje: klavír, cembalo, klavichord, varhany, harmonium, akordeon, celesta
7.-8. melodické bicí nástroje: xylofon, vibrafon, marimba, zvonkohra, zvony atd
9.-10. membranofony: orchestrální i základní africké, latinskoamerické a orientální, bicí souprava
11.-13. dřevěné dechové nástroje, ladění, transpozice - orientace v komorní partituře, přepis do reálného zvuku.

Cílem předmětu je ukázat studentům možnosti hudebních nástrojů z hlediska jejich využití v instrumentaci, seznámit je se stávajícími a novými kombinační techniky a techniky hry se zaměřením na orchestrální nástroje (zejména smyčcové a dechové dřevěné) a teoreticky rozšířit znalosti o základy organologie a akustiky hudebních nástrojů.

Pro získání zápočtu je nutné v semestru absolvovat alespoň 10 cvičení. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

SYROVÝ, V. Hudební zvuk. Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze, Praha, 1. vydání, 2009, ISBN 978-80-7331-161-2.
Kohoutek, C. : Novodobé skladebné směry v hudbě. Praha, SHV 1965
Modr, A.: Hudební nástroje, Editio Supraphon, Praha, 1977
Emmert, F.: Poznámky k instrumentaci. 1., Použití dechových dřevěných a žesťových nástrojů, Brno : Janáčkova akademie múzických umění, 2001. Emmert, F.: Poznámky k instrumentaci. 1., Použití dechových dřevěných a žesťových nástrojů, Brno : Janáčkova akademie múzických umění, 2001. (CS)
Emmert, F.: Poznámky k instrumentaci. 2., Použití bicích nástrojů, kytary, mandolíny a a tamburaškých nástrojů, cimbálu, harfy, cembala, celesty, akordeonu a smyčcových mástrojů, Brno : Janáčkova akademie múzických umění, 2001. (CS)
Kotek, M.: Bicí nástroje, Praha : Panton, 1983 (CS)

13 hod., povinná