Detail předmětu

Počítačová fyzika II

FSI-T2FAk. rok: 2011/2012

Obsahem kursu je samostatné řešení úloh z různých oblastí fyziky s využitím osobního počítače. Výběr úloh je proveden tak, aby rozšířil znalosti použití numerických metod pro technické výpočty a modelování fyzikálních dějů, získané v kursu Počítačová fyzika I (t1f).
Jako programovací prostředí je standardně používán Famulus, MathCad, MatLab, pro řešení samostatných projektů pak Maple, C, Visual Basic a případně další programovací prostředí.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Výsledky učení předmětu

Prostřednictvím řešení fyzikálních úloh, počítačového modelování fyzikálních jevů a vyhodnocení výsledků experimentu v programovacích prostředích Famulus, MahtCad, MatLab případně dalších dle obsahu závěrečného projektu, získá student představu a zkušenosti s využitím jednotlivých programovacích prostředí pro řešení výpočetních inženýrských úloh.

Prerekvizity

Programování maker pro MS Excel v prostředí Visual Basic. Základy práce v prostředí Mathcad. Fourierovy řady, rozvoj funkce. Řešení soustavy diferenciálních rovnic.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.

Způsob a kritéria hodnocení

Podmínkou udělení klasifikovaného zápočtu je vyřešení všech zadaných příkladů a vypracování samostatného závěrečnoho projektu. Téma projektu je zadáno v průběhu semestru po vzájemné dohodě. Výsledky řešení zadaných příkladů budou předány v elektronické formě. Předání výsledků řešení projektu je specifikováno v zadání projektu. Při udělení zápočtu musí student prokázat porozumění a zdůvodnit použitý způsob řešení. O výsledcích projektu přednese referát.
Klasifikace je dána především úrovní zpracování samostatného projektu:
řešení příkladů 30% ,
samostatný projekt 70% .

Učební cíle

Cílem kursu je prohloubit dovednosti ve využití počítačů v každodenní práci inženýra. Po absolvování kursu je student schopen efektivně využít osobní počítač pro řešení výpočetních úloh do technických předmětů a vyhodnocení a prezentaci výsledků měření. Důraz je kladen na samostatnou práci studentů a poznání specifik jednotlivých programovacích prostředí.

Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přítomnost na cvičení je povinná a je sledována vyučujícím. Způsob nahrazení zmeškané výuky ve cvičení bude stanovena vyučujícím na základě rozsahu a obsahu zmeškané výuky.

Základní literatura

Wieder, S.: Introduction to MathCad for Scientists and Engineer. McGraw-Hill, Inc. New York, 1992.
Gould, H. - Tobochnik, J.: An Introduction to Computer Simulation Methods. Part 1 and 2. Adison-Wesley Publishing Company, 1995.
Zimmerman, R.L. - Olness F.I.: Mathematica for Physics. Addison-Wesley Publishing Company, 1989.

Doporučená literatura

Dudek, P.: MathCad - příručka pro uživatele. Grada,a.s., Praha 1992.
Nezbeda,I.- Kolafa,J.- Kotrla,M.: Úvod do počítačových simulací. Skriptum. Karolinum, Praha, 1998.
Zaplatílek,K. - Doňar,B.: MATLAB pro začátečníky. BEN - Technická literatura, 2003.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program B3A-P bakalářský

    obor B-FIN , 2. ročník, zimní semestr, volitelný (nepovinný)

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

13 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Obsahem přednášky je uvedení do problematiky, řešené ve cvičení. Důraz
je kladen na
- fyzikální podstatu řešených příkladů
- obecnější souvislosti použitých numerických metod a algoritmů
- způsob práce, specifiky a omezení jednotlivých programovacích
prostředí.

Cvičení s počítačovou podporou

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Spřažené harmonické oscilátory. Numerické řešení systému diferenciálních rovnic.
Chaotický pohyb dynamických systémů. Jednoduchá jednorozměrná mapa a její obecné vlastnosti.
Chaotické chování v klasické mechanice.
Náhodná čísla. Generátory pseudonáhodných čísel a jejich testování(rovnoměrnost, periodičnost). Transformace rozdělení. Náhodná procházka.
Fourierův rozvoj periodické funkce. Rychlá Fourierova transformace.
Frekvenční analýza reálného zvukového signálu, časová okna. Filtrace šumového signálu.
Chyby numerických výpočtů. Korektnost a podmíněnost úlohy. Stabilita řešení.
Závěrečný projekt.
Ke každému tématu obdrží student písemné zadání úloh se stručným návodem k řešení doplněné zpravidla počítačovým programem.