Udržitelnost není jen trend. Je to způsob uvažování o světe, společnosti, a tedy i o budoucnosti univerzit, říká prorektor VUT Milan Houser

„Udržitelnost není pouze o ochraně přírody. Je to způsob přemýšlení o našem světě, o společnosti jako celku – o jejím přežití a fungování,“ vysvětluje prorektor pro uměleckou činnost a udržitelnost Milan Houser. Kancelář udržitelnosti na VUT funguje od začátku roku 2025 a má pomoci fakultám rozhodovat se koncepčněji a zodpovědněji. A to nejen v oblastech energetiky a hospodaření se zdroji, ale třeba v designu studijních programů, které reagují na vývoj společnosti a jejích potřeb.

Udržitelností se teď zabývá čím dál více firem a institucí – je to trend?

Nejedná se o nic nového, jen jsme tomu možná dříve říkali jinak. Pro některé nese slovo udržitelnost negativní konotaci – mají to spojeno s přísnými ekonomickými regulacemi, případně s politickým marketingem. Já vnímám udržitelnost jako příležitost, jak skloubit překotný technologický vývoj se společenskou odpovědností. A jak ve studentech posilovat vědomí, že jsou to oni, kteří budou určovat podobu naší budoucnosti. Doufám, že se toho zhostí s větším úspěchem, než se to daří nám samotným.

Co si tedy pod udržitelností univerzity představit?

Na VUT bereme udržitelnost jako princip, který má prostupovat čtyřmi oblastmi – provozem univerzity, vědou a výzkumem, studijními programy i společenskou rolí. Během tohoto roku jsme zmapovali řadu procesů. Vydali jsme první Roční zprávu o udržitelnosti a víme, kde se nám daří, kde jsme průměrní a čemu se zatím málo věnujeme.

Jde o to, aby univerzita byla udržitelná jako celek a její činnost dávala smysl. Aby fungovala nadále, rozvíjela se a sloužila rozvoji společnosti. Nerad bych ale, aby to vyznělo pateticky a banálně. Rozvoj udržitelnosti se děje přirozeně. Pojmenováváme a organizujeme množinu aktivit, které na univerzitě třeba už i existují.

Zavádění principů udržitelnosti už není jen otázkou preference, ale i legislativy.

Ano, hraje to velkou roli třeba v hodnocení univerzit. Takže pokud chceme ve světě uspět, je třeba se k tomu pragmaticky postavit. Udržitelnost zásadně ovlivňuje hodnocení univerzit i přístup k financím. Nejde jen o ideový koncept, ale součást legislativního a ekonomického rámce fungování.

Co se zatím povedlo?

Aby mohla univerzita věci efektivněji a udržitelněji řídit, potřebujeme mít nejdříve data vypovídající o realitě. Zadali jsme zpracování technicko-investičních studií všech objektů VUT s návazností na využití obnovitelných zdrojů energie a úsporných řešení pro provoz budov. Nastavujeme opatření pro oběhové hospodářství a management nakládání s vodou. Do konce roku by také měla vzniknout metodika udržitelného nakupování.

Instalovali jsme fotovoltaické panely (např. na FEKT a FIT), modernizovali osvětlení i vytápění, zavádíme building management systém a pracujeme s geografickými daty pro efektivnější správu areálů. Zavedli jsme systémy pro zadržování dešťové vody, která je následně využívána k zavlažování zelených ploch. A podporujeme i udržitelnější mobilitu – třeba nabíječkami na elektromobily či elektrokola.

Jaké budou další udržitelné kroky VUT?

Není snadné je volit, protože český stát zatím stále nemá vlastní energetickou koncepci. Pro tak velké subjekty, jako je naše univerzita, je pak náročné vybrat si správný inovační směr. Ale máme tady velké množství odborníků a spoustu projektů s průmyslovými partnery, kde se zaměřujeme třeba na rozvoj bezemisní ekonomiky. Máme přístup ke špičkovému know-how.

Podotkl bych ale, že udržitelnost není jen o energetice a ekonomice. Podporujeme environmentální a sociální tématiku ve vědě a výzkumu. V této souvislosti chci upozornit například na výzkumný projekt Vektor chudoby na Fakultě architektury, který od roku 2023 řeší, jak může architektonický obor přispět k cenově dostupnému bydlení. Jednou z hlavních úloh je také vzdělávat studenty v těch oblastech, které bude společnost potřebovat, aby rozvíjela tolik skloňovanou udržitelnost.

Nejde tedy jen o aplikaci udržitelných technologií v rámci VUT, ale o směřování společnosti?

Přesně tak. Pracujeme s budoucí generací a můžeme tak moderovat, jak budou lidé v rámci svého oboru integrovat udržitelné principy. A zda budou dobře připraveni na dynamicky se měnící pracovní trh. Evropské firmy i instituce hledají udržitelná řešení. Proto udržitelnost postupně integrujeme do všech studijních oborů – od chemie přes architekturu až po podnikání. Reagujeme tak nejen na výzvy budoucnosti, ale i aktuální poptávku průmyslu.

Jaké nové studijní programy už se podařilo zavést?

Rok 2024 na to byl docela bohatý, na VUT jsme zavedli celou řadu nových studijních programů zaměřených na problematiku udržitelnosti, včetně double degree programů, specializovaných předmětů a celoživotního vzdělávání. Příkladem je třeba program environmentálně vyspělé budovy na FAST, energetika na FSI, analytická environmentální a forenzní chemie na FCH nebo automobilové inženýrství na FSI. A to zdaleka není vše, další budou přibývat.

Registrujete zájem o tyto obory mezi mladou generací?

Ano. Udržitelnost je totiž téma, které mezi mladou generací hodně rezonuje. I proto se snažíme přesvědčit mimo jiné i uchazeče o studium na VUT, že opravdu jsme udržitelnou univerzitou v pravém slova smyslu. Že nám nejde jen o atraktivní marketing, ani o byrokratické vykazování tabulek kvůli legislativě. Udržitelnost bereme vážně a příklady dobré praxe, které už se na VUT zavádějí, to jasně dokazují.