Dextrin se vyrábí z bramborového škrobu a je součástí tekutých lepidel více než 35 let. „Jeho nevýhodou vždy byla nestabilní kvalita škrobu, která sezónně kolísala na základě úrody a ovlivňovala pevnost lepených trubic. Nejenže vznikalo velké množství odpadu, ale současně to zpomalovalo celou průmyslovou výrobu. Ke stabilizaci dříve používaných tekutých lepidel bylo navíc potřeba využít škodlivých biocidních látek. My jsme vyvinuli nový systém aditiv umožňující zajistit skvělý výkon lepidla i s dextrinem horším,“ vysvětluje Tomáš Solný z Centra materiálového výzkumu VUT.

Vývoji a testování ekologických lepidel se Solný věnuje už přes 10 let, a to ve spolupráci s firmou Topcore specializovanou na výrobu lepidel pro papírenský průmysl. Hotový nyní mají užitný vzor a několik funkčních vzorků – nejnověji recepturu sypké směsi dextrinového lepidla.

„Firmy zatím vyrábějí dextrinová lepidla s aditivy přímo v tekuté formě, aby dokázaly zaručit kvalitu výsledného produktu. Takové lepidlo obsahuje až 45 % vody, což je při požadovaném objemu několika tun velmi neekologické pro transport. K zákazníkovi se převáží v mnoha kamionech s cisternami či IBC kontejnery. Tekuté lepidlo má navíc i omezenou trvanlivost,“ vysvětluje problematiku Solný.

Nová sypká směs pro přípravu lepidla neobsahuje vodu, má tak jen zlomek objemu a vydrží mnohem déle. Výrobce si může namíchat takovou dávku lepidla, jakou aktuálně potřebuje – ušetří tak za transport, za skladovací plochu i za vymývání a dezinfekci kontejnerů, které se k převozu dextrinových lepidel používají.

„Ekologické jsou i samotné receptury, aktuálně jich máme 30. Obsahují menší množství dextrinu, a tudíž jsou pro výrobce levnější. Nepoužíváme žádné toxické biocidy, které dříve zamezovaly bakteriálnímu znečištění lepidla. Papírové trubice tak mohou být po použití opakovaně recyklovány a použity pro další výrobu průmyslového papíru,“ dodáváSolný.

Výzkum a vývoj dextrinového lepidla ale v Centru materiálového výzkumu zatím nekončí. „Ukázalo se, že tenkostěnné trubice tvořené dextrinovým lepidlem jsou sice velmi pevné, ale poměrně křehké. Dextrin sám o sobě nemá elastické vlastnosti. Proto se nyní chceme zaměřit na vývoj sypké nové směsi dextrinového lepidla, které bychom obohatili o elastická přírodní lepidla s různými typy klihu či pryskyřičných látek,“ nastínil další vývoj Solný.