Ačkoliv by se mohlo zdát, že téma inovací a metod podporujících kreativitu je záležitostí posledních desetiletí, opak je pravdou. Už v roce 1946 v Rusku začal Genrich Saulovič Altšuller řešit, jak efektivně využívat existující řešení technických problémů a navrhovat nová, inovativní řešení. „Uvědomil si, že v patentových spisech jsou popsaná nová řešení, která už přinesla pokrok a inovaci. Začal tedy studovat nejsilnější patenty, vytahovat z nich klíčové myšlenky a postupy, které vynálezce dovedly k vyřešení problému. Následně tyto znalosti a postupy třídil, pojmenovával a stručně charakterizoval,“ popsal začátky TRIZ Bohuslav Bušov z FEKT VUT, který metodu v Česku propaguje a vyučuje už od roku 1996.

V posledních dvaceti letech zažil TRIZ další významný rozvoj. Existuje celosvětová komunita uživatelů metodiky a vznikla také mohutná softwarová podpora. Navzdory tomu, že metodika není nová, pro většinu techniků, inženýrů a inovátorů je podle Bohuslava Bušova stále neznámá. Je přitom přesvědčen, že TRIZ je relevantní a užitečný jak pro firmy, tak pro technické vzdělávání. „Inovace zajištují rozkvět firmám i státu. Pokud nebudeme inovovat my, budou inovovat jiní a z Česka se stane jen levná výrobna. Zvyšuje se tlak na inovační aktivity, na přidanou hodnotu. Všichni bojují s náklady, chtějí mít lepší funkcionalitu, být rychlejší, řešit problémy efektivněji a mít náskok před konkurencí,“ dodal Bušov s tím, že zatímco dříve trval inovační cyklus několik let, dnes jsou to měsíce.

Díky podpůrnému softwaru nabízí TRIZ inovátorům pomoc ve všech fázích hledání vhodného řešení. „Proces inovace se dělí obecně na několik fází. Nejprve bychom měli znát aktuální stav techniky v oboru, potom provést analýzu toho, co a proč chceme změnit. Následně navrhujeme varianty řešení. Vybíráme nejlepší návrhy a ověřujeme, zda máme skutečně originální nápad a jestli má smysl řešení patentovat, nebo to stejné vynalezl už někdo před námi a mohli bychom narušit něčí patentová práva,“ vysvětlil Bušov. Právě metodika TRIZ a podpůrný software mají pro všechny tyto fáze doporučení, postupy a moduly, které práci řešitele usnadňují. „De facto nám napovídají relevantní řešení našeho problému. Pokud problém formulujeme do zadání a následně překlopíme do úlohy, nabídnou se nám řešení velmi podobná již dříve vyřešeným úlohám někým jiným. To nám zpřístupňuje koncentrovanou znalost několika generací inovátorů, svět technologických znalostí, který byl dříve velmi těžce dostupný. Je jiná doba, jsou i jiné prostředky podporující technickou tvůrčí práci. Chytrému TRIZ napoví, hloupého jen trkne,“ dodal s úsměvem Bohuslav Bušov.

On sám kdysi jako mladý vývojový konstruktér cítil, že kdyby dostal za úkol řešit technické problémy, na které jej škola nepřipravila, uměl by si poradit jen těžko. „Hledal jsem proto obecnější metodiku zdokonalování techniky. A v TRIZ jsem takovou metodiku našel. I proto se stala mým druhým životním tématem. Člověk díky ní objevuje souvislosti a vazby, které neviděl, a ani vidět nemohl. I dnes, když dělám školení, tak se inženýři stále shodují, že taková ucelená metodika řešení inovací jim ve vývojové praxi chybí,“ podotkl Bušov.

Ačkoliv je podle něj možné TRIZ uplatnit při řešení celé řady inovačních zadání, užitek z ní budou mít především lidé z technických oborů. „Kolega se mě jednou ptal, zda by bylo možné TRIZ použít například i v psychologii. Tak jsem mu potvrdil, že zcela určitě. Jen by pro psychologii musel nejprve někdo udělat to samé, co udělal Altšuller pro techniku. Projít nejlepší světová psychologická díla, všechny psychologicky laděné romány, kde se úspěšně řešily vztahové problémy či konflikty. A vytáhnout z nich návody, jak takové situace řešit,“ podotkl se smíchem Bušov.

Studenti a doktorandi VUT mají jedinečnou možnost si metodiku TRIZ osvojit v kurzu vedeném právě Bohuslavem Bušovem. Během semestru se seznámí s postupy metodiky i s podpůrným softwarem a v závěru semestru pomocí TRIZ navrhnou inovaci v oblasti, která je jim blízká. „V závěru kurzu vypracují studenti mikro projekt v rozsahu přibližně deseti až patnácti stran, kde prokazují porozumění práci s metodikou, tedy schopnost analýzy problému a syntézy jeho řešení, a to na jimi zvoleném problému. Téma musím odsouhlasit, ale příliš omezení jim nekladu. Jsem rád, pokud si vyberou něco, co je jim blízké. Měl jsem například horolezce, který inovoval horolezecký cepín, cyklistu, který vymyslel, jak inovovat cyklistickou helmu. Když studenti mohou zdokonalovat něco, co dobře znají, je to pro ně mnohem přitažlivější než řešit zadané příklady,“ dodal Bušov s tím, že kurz může pomoci i těm, kteří začínají psát diplomové práce. „Na začátku člověk musí vědět, co je cílem. Co je strategií. Když člověk neví, kam jde, určitě dojde jinam. Druhá věc je způsob dosažení tohoto cíle. Obojí TRIZ podporuje, ale nenahrazuje myšlení člověka,“ uzavřel Bohuslav Bušov.

(zep)