Studentka se ve své diplomové práci zabývá studiem vlivu osmolality kultivačního média a koncentrace extracelulárního sodíku na migraci a morfologii buněk lidského osteosarkomu. V teoretické části studentka provedla rešerši dostupné literatury a podrobně popsala problematiku nádorového mikroprostředí a význam jeho jednotlivých parametrů. Zvláštní pozornost byla věnována osmolalitě a koncentraci extracelulárního sodíku. Teoretická část je zpracována s využitím dostatečného množství převážně zahraniční odborné literatury. Přesto bych u některých kapitol, zejména kapitol 1.1 a 3, uvítala silnější oporu v odborných zdrojích a širší využití literárních citací. Kapitola 4.1 by si rovněž zasloužila podrobnější rozbor významu jednotlivých morfologických změn u adherentních buněk. Kapitola 4.2 zaměřená na migraci buněk je založena pouze na jednom in vitro testu, což do určité míry omezuje šíři pohledu na studovaný jev. Pořadí kapitol je však logické a text na sebe plynule navazuje.
V praktické části si studentka osvojila kultivaci buněčné linie SaOS-2 a experimentálně ověřila vliv změny osmolality kultivačního média a koncentrace extracelulárního sodíku na migrační schopnost buněk a jejich morfologii. K hodnocení využila vhodně zvolené buněčné testy. Pro kvantitativní vyhodnocení výsledků byly použity veřejně dostupné algoritmy v prostředích Python a ImageJ. Vzhledem k vysokému počtu analyzovaných buněk u hodnocení morfologie považuji využití automatizované metody za vhodné a opodstatněné. Na druhou stranu tento přístup s sebou přináší určitou míru chybovosti, a proto bylo během konzultací doporučeno doplnit výsledky také manuální analýzou vybraných parametrů. Ta však ve finální verzi práce není zahrnuta. Kromě hodnot morfologických deskriptorů uvedených v kapitole 6.4 bych ocenila doplnění reprezentativních snímků buněk ze všech testovaných skupin, které by vhodně doplnily prezentované výsledky a usnadnily interpretaci pozorovaných morfologických změn. Statistické zpracování dat bylo provedeno vhodným způsobem s odpovídajícím výběrem statistických metod. Studentka dokázala výsledky vhodně interpretovat a diskutovat je v kontextu dostupné literatury.
Během akademického roku studentka pracovala samostatně, svědomitě a pravidelně docházela do laboratoře. Při řešení experimentálních problémů prokázala trpělivost a vytrvalost. Aktivní přístup studentky vedl mimo jiné k prezentaci části výsledků na konferenci EEICT 2026. V závěrečné fázi zpracování práce studentka pravděpodobně podcenila čas potřebný na její dokončení, což se projevilo v některých méně propracovaných částech textu a výskytu drobných překlepů.
Přes uvedené připomínky považuji diplomovou práci za zdařilou. Všechny body zadání považuji za splněné, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm B (80 bodů). Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 80

V diplomové práci se studentka zabývala studiem vlivu změn osmolality kultivačního média a extracelulární koncentrace sodíkových iontů na morfologii, proliferaci a migraci nádorových buněk. Studium bylo provedeno na buňkách osteosarkomu SaOS-2 a byly navrženy experimentální protokoly pro čtyři testovací skupiny.

Po odborné a formální stránce je práce na dobré úrovni. Řazení kapitol je přehledné a práce je celkově srozumitelná, přesto mám několik připomínek. Po formální stránce práce obsahuje gramatické a stylistické nedostatky. V teoretické části jsou některá témata zpracována méně podrobně. Například v praktické části je pro sledování migrace buněk použita metoda s kruhovými inzerty, která se odlišuje od standardního provedení metody wound healing assay. Bylo by proto vhodné tuto metodiku podrobněji popsat a zdůvodnit její použití.

Popis analýzy XTT testu by bylo vhodnější zařadit do kapitoly 4 „Metody a experimentální přístupy“ namísto praktické části práce. U obrázků 6.2, 6.5 a 6.7–6.9 bych uvítala označení hodnot kontrolní skupiny. Obrázek 6.6 prezentuje ukázku segmentace buněk použité pro hodnocení buněčné morfologie. Zvolené mikroskopické snímky však pocházejí ze dvou skupin, mezi nimiž nejsou patrné výraznější rozdíly, a není tak možné dostatečně posoudit kvalitu použitého algoritmu. Názornější by bylo porovnání segmentace buněk kontrolní skupiny a skupiny vykazující výrazné morfologické změny, například hyperosmotického vzorku s nejvyšší testovanou osmolalitou.

Experimentální postupy a protokoly jsou popsány dostatečně srozumitelně, aby umožnily reprodukovatelnost provedených experimentů. Přesto bych uvítala ukázku výpočtu hypoosmotického hyponatremického média a podrobnější vysvětlení způsobu stanovení objemů jednotlivých roztoků použitých při přípravě médií.

V práci (strany 44, 47 a 53) je formulován závěr, že buňky SaOS-2 jsou citlivější na změny osmolality než na změny extracelulární koncentrace iontů Na+. Pro podporu tohoto tvrzení však postrádám přímé statistické porovnání skupin s hypoosmotickým hyponatremickým médiem a hyponatremickým izoosmotickým médiem, stejně jako porovnání skupin s hyperosmotickým médiem a hypernatremickým hyperosmotickým médiem.

Použitá literatura je tvořena převážně zahraničními odbornými články a je pro dané téma relevantní. Textová část práce má rozsah 44 normostran, což je méně než doporučený rozsah diplomové práce. Přesto považuji zadání diplomové práce za splněné.

Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm C (78 bodů). Otázky k obhajobě:

1. Na základě jakých kritérií byly zvoleny testované koncentrace sodíkových iontů použitých v experimentu?
2. V práci je uvedeno, že pro XTT test byla použita 96jamková destička a z důvodu omezení vlivu zvýšeného odpařování média nebyl využit první ani poslední řádek. Z jakého důvodu však byly využity první a poslední sloupce destičky, které jsou rovněž umístěny na jejím okraji a mohou být obdobně ovlivněny odpařováním média?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 78