Práce se zabývá monitorováním pohybové a srdeční činnosti během standardizované jógové sekvence pomocí hrudního pásu Polar H10. Cílem práce bylo navrhnout a ověřit postup pro detekci přechodů mezi jógovými pozicemi na základě akcelerometrických dat a následně analyzovat kardiovaskulární odezvu organismu v jednotlivých segmentech cvičení.
V teoretické části jsou popsány principy získávání a zpracování akcelerometrických a kardiovaskulárních dat, zejména EKG signálu, RR intervalů, tepové frekvence a variability srdečního rytmu. Praktická část zahrnovala návrh jógové sekvence, experimentální sběr dat u 20 dobrovolníků a zpracování signálů získaných ze senzoru Polar H10. Pro detekci přechodů mezi pozicemi byly porovnány dvě metody založené na lokální varianci a jerku akcelerometrického signálu. Přesnost detekce byla ověřena porovnáním s ručními anotacemi.
Výsledky ukázaly, že obě metody umožňují detekovat přechody mezi jógovými pozicemi v časové blízkosti manuálních markerů. Metoda jerku dosáhla mírně nižší celkové střední absolutní chyby, avšak rozdíl mezi metodami nebyl statisticky významný. Pro následnou segmentaci kardiovaskulárních dat byla zvolena metoda lokální variance, která vykazovala stabilnější průběh detekce. Kardiovaskulární analýza byla provedena primárně z korigovaných RR intervalů. Byly hodnoceny změny tepové frekvence, RMSSD a parametry zotavení po ukončení cvičení. Tepová frekvence se mezi jednotlivými pozicemi významně lišila, přičemž vyšší hodnoty byly pozorovány zejména u pozic s větším izometrickým a stabilizačním nárokem.
Navržený postup umožnil propojit akcelerometrickou detekci pohybových přechodů se segmentovanou analýzou srdeční odezvy. Výsledky potvrzují použitelnost senzoru Polar H10 pro orientační monitorování jógových aktivit a pro hodnocení rozdílů mezi relaxačními a zátěžovějšími částmi cvičení. Současně práce poukazuje na nutnost kontroly kvality RR intervalů a opatrné interpretace HRV parametrů u krátkých pohybových segmentů.