Student se práci věnoval aktivně po celou dobu řešení, pravidelně docházel na konzultace a aktivně se zapojoval do diskuze nad dosaženými výsledky i dalším směřováním práce. Oceňuji jeho vlastní iniciativu při návrhu analýz a snahu všechny dílčí kroky průběžně ověřovat a dále rozpracovávat. Teoretická část poskytuje odpovídající základ pro řešenou problematiku. Text je přehledný, srozumitelný, psaný v anglickém jazyce bez zjevných formálních nedostatků s minimem typografických chyb a doplněný relevantními citacemi. Místy je text spíše popisný, což však souvisí s náročností a rozsahem řešeného tématu. V praktické části student provedl rozsáhlé množství experimentů a analýz, přičemž zvolená metodika je vždy popsána a odůvodněna. Výsledky jsou přehledně prezentovány pomocí grafů, tabulek a vhodné infografiky. Některé analýzy by bylo možné považovat za méně přínosné a text dále zestručnit a někde naopak doplnit o další metriky či analýzy. Nicméně tento rozsah dobře reflektuje množství odvedené práce. Byť student zmiňuje i limitace provedených analýz, ty jsou však formulovány spíše obecně a zasloužily by si místy hlubší rozbor. Přesto práce přináší zajímavé prvotní poznatky s potenciálem dalšího rozpracování a možného publikačního využití. Práce tak představuje cenný explorativní vhled do dat v rámci výzkumného projektu ve spolupráci s FN Brno.

Celkově je práce na velmi dobré úrovni, zadání považuji za splněné a hodnotím práci jako zdařilou. Hodnotím stupněm A – 92 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 92

V této diplomové práci se student zabývá komplexním studiem dat z DECT u pacientů s MM. Práce je dobře strukturovaná, kde se nejprve zabývá analýzou celé páteře, následně jednotlivých obratlů a pak z pohledu jednotlivých ložisek.
Z formálního hlediska mi chybí informace (nebo jsem je přehlédl), jestli data byla anonymizována, jestli pacienti podepsali informovaný souhlas, jestli nemocnice souhlasila s uveřejněním dat a poděkování za jejich poskytnutí (u datasetů B+C, dataset A je volně přístupný). Taktéž chybí informace o zdravých dobrovolnících, jestli byl udělen souhlas etické komise k jejich vyšetření pomocí CT a tudíž jejich “zbytečnému” ozáření. V úvodní kapitole jsem nedohledal uvedení čtenáře do problematiky BMD, takže je na čtenáři si dohledat/domyslet, jaký vliv mohou mít ložiska MM na hodnoty BMD a v pozdějších kapitolách bylo pouze konstatováno, že byl vypočten i tento parametr pomocí metody X. Pokud by bylo vhodně rozebráno, pak by měl student diskutovat vliv věku a pohlaví na tento parametr. Jazyková úroveň a množství typografických chyb je přiměřená délce textu (např. tab 4.11 v popisku tabulky uvedeno, že červeně jsou zvýrazněny nejvyšší hodnoty, ale v tabulce jsou zvýrazněny nejnižší hodnoty + záměna desetinné tečky a čárky atp.).
Výstupy mají klinický potenciál, hlavně kapitola dlouhodobého sledování je velmi zajímavá, přestože je limitovaná menším počtem subjektů a omezené znalosti laboratorních testů, ale student pracoval s reálnými daty, které bohužel nemají vždy všechny informace, které bychom rádi měli a poradil si s touto situací dobře.
Z klinického pohledu postrádám nejběžněji používané analýzy (a kterým klinici budou rozumět nejlépe) a těmi jsou například ROC analýza nebo jiné metody pro stanovení skutečné/falešné pozitivity/negativity testů a z nich vypočtené senzitivit a specificity při diferenciaci různých patologií/stadií onemocnění. Např. u obrázku 5.18 jde vidět, že konvenční CT (b) dosahuje 100% senzitivity i specificity při hodnotě thresholdu parametru “orig_1st_ord_10Perc” okolo 150 (dokonalé odlišení obou kategorií, navíc často u grafů chybí jednotky veličin (jedná se o 10. percentil konvenčního CT, takže zde HU)), což například z dat “VMI40” (a) dosáhnout nejde, protože v kategorii zdravých se jeden subjekt překrývá s MM (s minimální hodnotou parametru) (obdobně lze pozorovat i na obr. 5.17). Při použití obdoby ROC by student musel uvést, že v tomto případě je konvenční CT lepší volbou než DECT obrazy, což jsem v textu nenašel a bylo ponecháno na čtenáři. Obdobně i u obr 4.6. by bylo zajímavé stanovit thresholdy a TP/FP/TN/FN pro clinical risk score.
Celkově ovšem student odvedl velký kus práce s komplexním přístupem a tato práce je velmi cenným začátkem pro tvorbu metodiky pro přesnější charakterizaci MM postižení. Uděluji bodové hodnocení 82 (B – velmi dobře). Otázky k obhajobě:

1. 1) Prosím studenta o upřesnění pojmu zdravý subjekt, hlavně z pohledu etického a radiační ochrany. 
2. 2) Můžete prosím přiblížit jaký vliv může mít věk a pohlaví na hodnoty parametru BMD a jestli/jak by to mohlo zkreslit Vámi provedenou analýzu?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 82