Úkolem studenta Bc. Petra Vaňka bylo prostudovat standardizaci přenosu digitální televize se zaměřením do oblasti mobilních aplikací nové generace a standardu LTE-based 5G Broadcast. Měl vytvořit zjednodušený simulační model vysílače a přijímače s nastavitelnými parametry fyzické vrstvy, modulátorů a přenosových kanálů a model přenosového kanálu s vícecestným šířením a Dopplerovým posunem apod. Dále měl provést simulace a analýzu přenosu pro zvolené přenosové scénáře a sledovat vliv přenosových parametrů na chybovost přenosu. Správnost simulací měla být ověřena např. experimentálním laboratorním měřením.

Mohu konstatovat, že předložený projekt obsahuje detailní rešerši standardů a norem pro přenosový systém LTE-based 5G Broadcast a také standard pro terestrický přenos digitální televize DVB-T2. V rešerši se student zaměřil jak na fyzickou vrstvu a strukturu modulátorů, tak i na modely přenosových kanálů a šíření radiového signálu. V klíčové čtvrté kapitole věnované simulačním modelům uvádí strukturu simulací na úrovních System Level a Link Level, pro která také samostatně vytvořil uživatelské rozhraní GUI v Matlabu.

Experimentální část práce se věnuje simulacím přenosu, ve kterých model vytváří časový průběh pro různá schémata subnosných kmitočtů a využívá standardizované a doporučené modely přenosových kanálů s úniky. V rámci vyhodnocení přenosu kvantifikuje chybovosti BER a BLER v závislosti na změně šumových poměrů kvantifikovaných hodnotami SNR. Systémové simulace pak zahrnují pokrytí a vyhodnocení 95 % úrovně SNR v jednofrekvenční síti vysílačů SFN. Výsledky pak po dohodě s vedoucím práce srovnává zejména s dostupnými informace z technických norem a doporučení, protože vhodné laboratorní vybavení pro případný experiment bohužel nakonec nebylo v době řešení diplomové práce na pracovišti Ústavu radioelektroniky FEKT VUT v Brně dostupné.

Po formální a grafické stránce je diplomová práce na velmi dobré úrovni a její rozsah je nadstandardní (110 stran včetně příloh). Seznam použité literatury obsahuje dostatečný počet až 38 položek, které představují zejména odkazy na dostupné normy a technická doporučení a s tématem související technické zprávy, a dokonce aktuální vědecké i univerzitní práce.

Závěrem shrnuji, že zadání diplomové práce bylo ve všech bodech splněno. Student pracoval samostatně, kdy na pravidelných konzultacích prezentoval postupně dosažené výsledky. Funkčnost simulačních modelů a uživatelského rozhraní byla studentem prokázána v rámci pravidelných konzultací. Diplomovou práci Bc. Petra Vaňka proto doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A/90 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Student se v předložené diplomové práci věnuje popisu standardizace přenosu digitálního televizního vysílání pomocí broadcastové služby mobilních sítí, srovnání s konvenčním přenosem systémem DVB-T2 a tvorbou simulačních nástrojů v Matlabu pro ověření vlastností LTE-based 5G broadcast. Téma považuji z hlediska potřeby prostudování velkého množství standardů, způsobů modelování přenosů a jejich implementace v prostředí Matlab jako poměrně náročné. Po odborné stránce považuji zadání práce za splněné a doporučuji k obhajobě. Student pro realizaci simulačních nástrojů zvolil jako základ několik ETSI studií a jejich modelových scénářů, čímž bylo možné porovnat dosažené výsledky z navrženého nástroje s těmito studiemi. Případné odchylky výsledků z důvodů zjednodušení metodiky jsou komentovány. K odbornému tématu práce předkládám několik dotazů k případné diskuzi.
Výraznější připomínky mám pouze ke kvalitě a strukturování psaného textu, kde se velmi často objevují chyby ve skloňování a interpunkcích, slohově slabé (např. abstrakt práce). Toto je dnes možné korigovat pomocí AI založených nástrojů. Dále je také text vzhledem k enormnímu množství zkratek v některých částech nepřehledný. Je to způsobeno pravděpodobně snahou popsat velmi rozsáhlou oblast standardizace obou popisovaných systémů na omezeném prostoru práce. Vzhledem k tomu, že to ale nebylo požadováno v zadání (student měl tuto problematiku pouze prostudovat, aby byl schopen splnit další body zadání), měla být tato část popsána možná pouze obecněji z vyšší úrovně, se základním srovnáním rozdílů principů obou technologií. Toto se týká zejména kapitoly 1. Otázky k obhajobě:

1. 1) V tabulce 8 na str. 53 uvádíte výšku antény základnové stanice (100 m) stejnou pro všechny scénáře. To mi nepřijde reálné. Jedná se pouze o překlep a bylo počítáno se správnými hodnotami? Odkazované studie používají rozdílné výšky pro jednotlivé scénáře.
2. 2) Pro výpočty jste volil doporučení ITU-R P.1546. Zvažoval jste také využití ETSI TR 138.901, kde jsou také modelovány Urban NLOS, Urban LOS, Rural NLOS, Rural LOS kanály a úniky?
3. 3) Jakým způsobem byl modelován zisk antény při výpočtu SINR percentilů pokrytí? Byl použit 3D vyzařovací diagram a výpočet azimutu a elevace mezi anténou a konkrétním bodem v síti? Jak byl volen elektrický/mechanický tilt antény s ohledem na její výšku a velikost oblasti?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 80