Diplomová práce studentky Lucie Chrástové rozvíjí myšlenky Framptonova kritického regionalismu v kontextu tradičního středoevropského města. Studentka v rámci předdiplomního projektu vstřebala zásadní urbanistické a architektonické teorie a aplikuje je na jedné z nejkomplikovanějších parcel v Brně.
Oceňuji důkladnou terénní práci a vytvoření slabikáře elementů urbanistické struktury Starého Brna. Studentkou definované portfolio motivů je podkladem pro urbanistické řešení. Z mnoha projektů, které pro nároží Pekařské a Anenské v minulosti vznikly, pokládám předložený návrh za jeden z nejlepších a nejživotaschopnějších. Rozdělení zástavby do souboru více budov sleduje současné trendy a studentka vhodně kombinuje veřejné a poloveřejné prostory.
Navržená zástavba vychází z historických předobrazů, avšak neváhá do území vložit nový výrazný soudobý prvek v podobě akcentovaného nároží. Kompozice tří kvádrů je výrazná, odvážná a současná. Zvolená barevnost fasády à la whiskey Seagram je osvěžující. Členění prvků fasády by mohlo být jemnější, filigránštější. Chtěl bych stát na tramvajové zastávce před nemocnicí sv. Anny a kochat se takovým nárožím.
Mutabilita stavební struktury je tématem, kterému se v ateliéru dlouhodobě věnujeme. Rezonuje s nebezpečím i výzvou generování architektury umělou inteligencí, s udržitelností a zkoumá limity typologie. Tato část diplomové práce by si možná zasloužila důslednější otestování typologických archetypů, a to jak z dědictví Starého Brna, tak ze současných progresivních trendů. Na téma mutability jistě navážou studenti v příštích ročnících.
Jako pedagog jsem sledoval Lucčinu cestu k architektuře od úplných počátků a přirovnávám ji k horolezeckému výstupu na ramena obrů. Současný stav poznání je v našem oboru obrovský; ne vždy se studenti na ramena obrů vyškrábou a musí si nechat vrcholový výstup až na léta praxe. Lucka již vystoupala velmi vysoko a jsem rád, že jsem jí mohl na části její cesty dělat šerpu. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Předložená práce vychází z teoretického zadání „Ideálního města“, které je interpretováno jako proces hledání stabilní formy pro proměnlivou funkci. Záměrem práce je proto opustit ideu urbánní zástavby jako jednoho statického díla a navrhnout prostorový rámec, který již ve svém základu počítá s budoucí změnou.

Obecně autorka v teoretické zdůvodnění své práce pracuje se dvěma principy – mutabilita a percepce (prostorová paměť). Mutabilita vychází z teorie „Shearing Layers“, která definuje různé vrstvy budovy dle jejich teoretické životnosti a užitnosti, a dle tohoto poznání má na každou z vrstev jiné požadavky. Percepce vychází z teorie prostorových vzorců, které jsou pro danou lokalitu určující a následným výsledkem je stavba, která nepůsobí jako cizorodý prvek, ale jako přirozené a autentické pokračování lokální prostorové logiky.

Autorka následně jednotlivé teoretické základy své práce rozebírá a staví na nich následné řešení pro lokalitu na nároží ulic Pekařská a Anenská v Brně.

Předložená práce se klasickému architektonickému a urbanistickému řešení nevěnuje, předložené fragmenty architektonického návrhu (fasády, vizualizace) nejsou výsledkem propracovaného architektonického návrhu, ale spíše návrhovým schématem.

Architektonické a provozní řešení je však možné hodnotit z pohledu teoretických východisek předkládané práce, a to za pomoci zhodnocení aplikace souboru devíti indexů vzorů, které se na základě autorčiny zevrubné analýzy historické tkáně Starého Brna opakují.

Městský blok, který autorka definuje jako protiklad proti rušné ulici, který má pomoci vytvářet klid a pohodu pro bydlení (či další možné funkce), v návrhu roztrhává prolukou a do ticha vnitrobloku vnáší další funkce, které princip vnitrobloku narušují – tak jako sama autorka píše v popisu městského portálu: „Pokud jsou však vstupy do bloku navrženy jako příliš otevřené nebo nejasně definované, hrozí, že se hluk a dynamika veřejné ulice přelije přímo do vnitrobloku, čímž dojde ke ztrátě jeho klidového a poloveřejného charakteru..“.

Krytý práh, který má pomoci s řešením konfliktních situací vznikajících před vstupy do objektu v návrhu v podstatě neuplatňuje, nebo to není z práce zřetelné.

Prostorový střih, který pomáhá zkracovat cesty a propojovat spodní a horní úroveň města – na příkladech zejména různé ulice, autorka v návrhu uplatňuje pro přístup do vnitrobloku, který tím však narušuje a ovlivňuje jeho mikroklima.

Vnitřní ohnisko je v návrhu zastoupené solitérní zelení, která doplňuje vydlážděný prostor vnitrobloku.

Magnetický vnitroblok, princip, který funguje jako oživení prázdna vnitrobloku, je v návrhu zastoupen kavárnou, která doplňuje zpevněný povrch vnitrobloku se solitérní zelení.

Aktivní parter je zastoupen aktivním parterem, který je čitelný ve všech mutabilních strukturách.

Prostorový nadhled, který je z referenčních fotografií charakteristický výhledem do hloubky města je v návrhu uplatněn pouze částečně v rámci prostorového střihu.

Městský portál, který autorka definuje jako „úzký koridor skrze hmotu budovy“ má v návrhu šířku cca 5–6 m, což vede k narušení teze o klidném vnitrobloku a úzkém koridoru skrze hmotu budovy.

Z výše popsaného je zřejmé, že principy, které jsou v práci definované, se autorka snaží v rámci návrhu aplikovat, ale jejich aplikace se ne vždy daří ku prospěchu výsledku a občas působí protichůdně, či ke škodě celkovému vyznění návrhu.

Druhou částí návrhu je prověření navržené struktury v rámci simultánního navrhování a následné prověření navržené typologie skrze stress test. Navržené typologie v rámci jedné struktury v rámci konfigurací slouží jako bytové domy (A), administrativa (B) a studentské ubytování (C). Ve společné podnoži je umístěno parkování a dále se návrh věnuje severnímu traktu, orientovanému do ulice Pekařské.

Vzhledem k teoretickému směřování práce bych na úvod zpracovaného očekával místo různých dispozic na stejném konstrukčním půdorysu rozebrání různých konstrukčních systémů, zdůvodnění výběru toho nejlepšího včetně ideální polohy vertikálních instalací, případně zvážení instalace prefabrikovaných jednotek do navrženého skeletu včetně aktuálních referencí z realizací ve světě. Také bych očekával, že bude maximální pozornost věnována vertikální komunikaci – schodišti s výtahem – jako stálému komunikačnímu prvku budovy.

V obou částech objektu jsou vertikální komunikace umístěny poměrně daleko od hlavního vstupu, což generuje dlouho vstupní chodbu bez dalšího využití. Za zvážení by stálo umístění schodišť v blízkosti vstupů a eliminace takto generovaného prostoru chodeb. Jednotlivé navržené dispozice jsou poměrně komplikované a dle mého názoru tak nedokazují předpokládanou univerzálnost a ideálnost řešeného systému (například ložnice se sloupem ve svém středu (byt pro tři C5.B1), nebo dveře zasahující do únikového pruhu na schodišti spodního z objektů).

Po formální stránce je práce zpracována komplexně a přehledně. Otázky k obhajobě:

1. Nakolik se dle Vašeho názoru otevření vnitrobloku pomocí proluky či vložením veřejné funkce dostává do kolize s jeho funkcí coby zklidňujícímu prvku jako opaku pro rušnou ulici?
2. Znáte nějaké stávající funkční systémy univerzálních konstrukčních struktur, které jsou v průběhu let adaptovány na nové využití?
3. Je podle Vás sloup umístěný uprostřed místnosti ukázkou funkční mutabilní struktury?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 70