Byl jsi někdy v Jeseníkách? Jen tak, mimo tunely barevných značek. Nazdařbůh. Den, dva. Nechat se prostoupit tvrdostí kamene a snivostí dalekých výhledů. Nekonečným nebem. Náhlým proryvem v korunách stromů. Nekonečným zurčením sotva narozeného potoka, pomíjivostí plamene. Nic neřešit a nemít žádnou povinnost nikomu a ničemu. Nepodávat výkon. Nebýt stroj. Být sám se sebou. Prožít opravdovou únavu, hloubku spánku. Žízeň i hlad. Nadechovat a vydechovat přítomnost.  Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 95

Celkové hodnocení práce

Diplomová práce Jana Bílka představuje citlivě zpracovaný návrh soustavy drobných krajinářsko-architektonických intervencí v prostředí Jeseníků. Autor pracuje s tématem samoty, zatoulání a vědomého pobytu člověka v krajině, které převádí do jasně formulovaného systému tří vrstev – „Ubezpečit“, „Prostoupit“ a „Zastavit“. Tento koncept se promítá do měřítka, charakteru i konstrukční logiky jednotlivých objektů.

Práce vyniká především silnou atmosférou, konzistentním architektonickým jazykem a citlivým vztahem ke krajině. Autor navrhuje minimalistické zásahy s využitím lokálních materiálů, tradičních konstrukčních principů a reverzibilních způsobů založení. Přesvědčivě působí zejména práce s archetypální formou, dřevem a kamenem.

Velmi pozitivně hodnotím také grafickou a prezentační úroveň práce. Výkresy, vizualizace i textová část vytvářejí kompaktní a kultivovaný celek. Konstrukční řešení jsou přehledná a ve většině případů uvěřitelná, přičemž je v práci patrná i autorova vlastní zkušenost s realizací dřevěných konstrukcí, která se pozitivně promítá do konstrukční logiky i detailního řešení návrhu.

Určité rezervy práce vykazuje v oblasti hlubšího provozního a technického ověření některých návrhů, zejména z hlediska dlouhodobé správy, životnosti a reálného provozu v náročných podmínkách Jeseníků.

Hodnocení jednotlivých aspektů práce:

a. Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce

Autor formuluje jasný a čitelný koncept založený na vztahu člověka a horské krajiny. Oceňuji schopnost převést abstraktní téma samoty a objevování do srozumitelného architektonického systému.

b. Urbanistické řešení

Rozmístění intervencí vychází z charakteru jednotlivých lokalit a respektuje přírodní hodnoty území. Přínosné by bylo doplnění širší situační mapy se zakreslením všech objektů a návazností na režim ochrany CHKO.

c. Architektonické řešení

Jednotlivé stavby působí přirozeně a adekvátně svému účelu i prostředí. Autor pracuje s jednoduchými formami, omezeným materiálovým rejstříkem a dobře vystiženou atmosférou jednotlivých míst. Skutečná realizace navržených objektů by však byla podmíněna velmi citlivým výběrem konkrétních lokalit, redukcí některých zásahů a úzkou spoluprací s orgány ochrany přírody, čehož si je autor vědom.

d. Provozní řešení

Navržené objekty odpovídají zamýšlenému způsobu užívání a zachovávají minimalistický charakter celé práce. Menší pozornost je věnována budoucí správě, údržbě a možnému dopadu zvýšené návštěvnosti.

e. Technicko-konstrukční řešení

Použité konstrukční principy odpovídají charakteru drobných staveb v krajině a vhodně využívají přírodní a lokální materiály jako je dřevo a kámen. V práci je patrná autorova praktická zkušenost s realizací dřevěných konstrukcí, zejména v detailu a způsobu skládání jednotlivých prvků. U objektu „Závětří“ však vnímám nedostatečné konstrukční zajištění a považovala bych za nutné doplnění další podpory nebo ztužení.

f. Formální úroveň práce

Grafické zpracování je jednotné, přehledné a podporuje charakter návrhu. Kvalitně působí zejména kombinace výkresů, atmosférických vizualizací a kultivovaně zpracované textové části.

Přes uvedené drobné výhrady se jedná o architektonicky vyzrálou, koncepčně silnou a kvalitně prezentovanou diplomovou práci, kterou doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jak autor vnímá hranici mezi „objevováním krajiny“ a potenciálním rizikem zvýšené antropogenní zátěže v cenném přírodním prostředí?
2. Podle jakých kritérií autor vybíral konkrétní lokality pro jednotlivé intervence a jaké parametry krajiny považoval za rozhodující?
3. U objektu „Kámen“ – jakým způsobem by byla konstrukčně zajištěna stabilita přečnělkové kamenné klenby při reálné realizaci?
4. Jakým způsobem by byla v reálném provozu řešena správa, údržba a případná ochrana jednotlivých objektů před vandalismem nebo nadměrným turistickým využíváním?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90