Student Vojtěch Vičar vypracoval bakalářskou práci na téma Klasifikace polarizačního signálu z vláknového optického senzoru. Práce se zaměřuje na předzpracování datových sad, matematickou analýzu, strojovou klasifikaci a následné komplexní vyhodnocení optických signálů z optického senzoru. Cílem práce je popsat chování změn polarizace světla v závislosti na změně působící fyzikální veličiny a exaktně porovnat jednotlivá měření mezi sebou. Klíčovou součástí řešení je automatické rozpoznávání typu jevu v rámci měření na základě specifických charakteristik signálu.

Praktická část práce se věnuje zpracování datových sad, automatickému předzpracování (pre-processingu) a následnému zpracování (post-processingu) dat. Součástí řešení je také finální zpracování výsledků vedoucí k reportování naměřených dat a k jejich prezentaci formou měřících protokolů. V praktické části je podrobně popsán postup vyhodnocování datových sad a jednotlivé kroky zpracování dat s důrazem na jejich praktickou realizaci. Student pracoval během celého období samostatně, příčemž průběžně rozvíjel navržená řešení i doporučení související s praktickou částí práce.

Předložená práce dosahuje požadované úrovně pro daný typ závěrečné práce, splňuje stanovené zadání i cíle a je v souladu s platnými pokyny ke zpracování samotné práce. Celkově práci hodnotím kladně a doporučuji ji k obhajobě.

Hodnocení: A (92 bodů) Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 92

Bakalářská práce je zaměřuje na zpracování, analýzu a strojovou klasifikaci dat z optovláknových senzorů využívajících změnu polarizačního stavu světla.  Teoretická část popisující fyzikální principy použité v tomto typu senzorů není příliš obsáhlá, ale je dostatečně výstižná. V případě matematických metod a nástrojů strojového učení se práce zaměřuje více na popis použitých knihoven a nástrojů, než na vlastní metody, což je u prakticky orientované bakalářské práce očekávatelné.

V praktické části práce je podrobně popsán software, který je jejím hlavním výsledkem Práce obsahuje obsáhlé ukázky kódu programu, ukázky obrazovek a výstupů zpracování signálu. Některé z těchto ukázek, např. protokoly o měření, bych očekával spíše v příloze. Naopak postrádám popis hardware, na kterém byly tyto ukázky generovány a diskusi o výkonnových nárocích vyvinutého softwarového řešení, což považuji za největší slabinu práce.

Po formální stránce práce neobsahuje významné nedostatky.

Práce je celkově na velmi dobré úrovni a stanovené cíle práce jsou splněny. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Na jakém hardware a operačním systému byly získány výsledky prezentované v bakalářské práci?
2. Jsou použité metody a knihovny vhodné pro implementaci na jednodeskových počítačích, např. typu Raspberry Pi?
3. Je možné výsledky Vaší bakalářské práce použít pro zpracování dat v reálném čase? Případně na jakém typu hardware?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90