Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu. BP je logicky strukturována a členění kapitol je přirozené – od teoretického rozboru komunikačních protokolů přes rešerši střídačů a elektroměrů až po popis vlastního řešení a testování. Text je čtivý a student se evidentně orientuje v dané problematice. Rozsah práce je přiměřený zadání. V textu vyskytují drobné stylistické nedokonalosti a nerovnoměrná hloubka zpracování jednotlivých kapitol.
Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Jazykový projev je srozumitelný, terminologie je v zásadě správně užívána. Výhradu lze vznést k občasnému výskytu hovorových formulací v odborném textu. Student pracoval s relevantními zdroji, využil jak oficiální specifikace protokolů (Modbus, M-Bus, DLMS/COSEM), tak technické listy konkrétních zařízení. Praktický výstup práce – nástroj metertool – je funkční a reálně využitelný. Nástroj byl ověřen jak na testovacím přípravku, tak v reálném laboratorním zapojení se střídačem SolaX a elektroměrem Eastron SDM630. Za zvlášť přínosný lze považovat objev a dokumentaci detekčního mechanismu elektroměru (handshake při inicializaci komunikace střídač–elektroměr), který nebyl dohledatelně nikde popsán. Výsledky jsou aplikovatelné v dalším vývoji jednotky Multi-RCAT.
Student pracoval samostatně a projevoval zájem o řešenou problematiku. Konzultace probíhaly pravidelně, student přicházel s konkrétními dotazy a průběžně prezentoval dosažené výsledky. Dílčí obtíže s implementací řešil vlastní iniciativou.
Celkově hodnotím jako práci velmi zdařilou a hodnotím stupněm A-90 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Student se ve své bakalářské práci zabýval analýzou komunikačních rozhraní podružných elektroměrů a návrhem softwarového nástroje pro jejich diagnostiku a integraci do fotovoltaických systémů. Práce je po stránce prezentační na dobré úrovni a její rozsah považuji za odpovídající požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Text je převážně psán srozumitelně, ačkoliv za méně vhodné považuji časté členění do velmi krátkých odstavců. V textu se rovněž místy objevují formulace, které nepůsobí zcela odborným dojmem.

Teoretická část poskytuje přehled relevantních komunikačních protokolů, elektroměrů i fotovoltaických střídačů. Jednotlivé technologie jsou popsány dostatečně, avšak postrádal jsem jejich přehlednější vzájemné srovnání včetně výhod a nevýhod jednotlivých přístupů. V praktické části mi rovněž chyběla podrobnější schémata zapojení použitých při měření a testování. Práce s literaturou je na dobré úrovni a počet použitých zdrojů považuji za dostatečný. Převládají však technické dokumentace a manuály nad odbornými publikacemi, což je vzhledem k charakteru řešené problematiky do určité míry pochopitelné. Za hlavní přínos práce považuji vytvoření funkčního a prakticky využitelného softwarového nástroje. Oceňuji zejména modulární návrh řešení. Pozitivně hodnotím také provedené testování v laboratorních i reálných podmínkách a snahu o kvantitativní vyhodnocení komunikačních vlastností. Výsledné řešení považuji za kvalitní a využitelné pro další vývoj i praktické nasazení.

Práce splnila stanovené cíle a představuje přínosný výstup s potenciálem dalšího využití. S ohledem na celkovou úroveň zpracování, kvalitu vytvořeného řešení a uvedené připomínky hodnotím práci známkou B a uděluji 88 bodů. Otázky k obhajobě:

1. Jakým způsobem Váš program validuje JSON soubory, aby se předešlo chybám při zadání nesprávného datového typu či adresy?
2. Bylo nutné při testování tří paralelních elektroměrů použít zakončovací odpory sběrnice RS-485, nebo se chybovost přenosu nezvýšila?
3. Obsahuje grafické rozhraní ochranu (např. potvrzovací dialog), která brání neúmyslnému zápisu nevalidních hodnot a poškození konfigurace zařízení?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 88