Bakalářská práce se zabývá modelováním subjektivního hodnocení poškozených (a opravených) audio signálů pomocí objektivních metrik. Vhodnost vybraných metrik byla ověřena, v textu práce však přímo prezentována není. Následně jsou prostřednictvím lineární regrese různé kombinace objektivních metrik použity k predikci subjektivního hodnocení získaného z poslechových testů. V závěru jsou prezentovány obdobné modely nelineární regrese. Zadání práce tím považuji v základní míře za splněné.

Student pracoval průběžně, ovšem nepříliš samostatně. V průběhu bylo třeba konzultovat i základní otázky, student narážel na velké množství technických překážek, ačkoliv plné porozumění statistice ani programování vlastních funkcí po něm nebyly požadovány. Z důvodu pomalého postupu pak nemohly být dotaženy např. modely optimalizující jiná kritéria, modely strojového učení, případně alespoň jednoduchý neuronový model. Nedotažený je rovněž text práce a celkově prezentace výsledků, viz např. následující:
– Techničtější pasáže textu (části 1.3, 1.4, 3.2) obsahují množství nezavedeného značení a nepřesností.
– Čitelnost grafů je omezená.
– Způsob uvedení p-hodnot v tabulce 6.2 a dále není názorný.
– U nelineární regrese (část 6.2) není uvedený použitý model.
– V obrázcích 6.5 a 6.6 není zřejmé, co označuje číslo modelu.
– Grafické porovnání dvojic modelů (např. obr. 6.7) není vhodně voleno.

Vzhledem k uvedeným výhradám a s přihlédnutím k rozsahu samostatné činnosti práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 55 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 55

Bakalárska práca Martina Šmída sa zaoberá návrhom novej metódy hodnotenia poškodených audio signálov, ktorej cieľom je čo najvernejšie aproximovať výsledky posluchových testov prostredníctvom vhodnej kombinácie a váhovania objektívnych metrík. Autor s použitím základných modelov preukázal, že tento nový smer je možný. Je však zrejmé, že pre širšiu aplikáciu by bolo potrebné zložitejší model, čo v práci nebolo dosiahnuté.

Text práce je nízkej technickej kvality a obsahuje množstvo nedostatkov po jazykovej, štylistickej aj technickej stránke. Vyskytuje sa v ňom množstvo nečíslovaných rovníc, nejasných alebo nezmyselných formulácií, ako aj chýbajúca interpunkcia. Štruktúra práce je nevhodne navrhnutá, napríklad kapitola 5 pozostáva len z dvoch krátkych odsekov. Autor v texte štvrtej kapitoly opakovane uvádza pojem „semestrálna práca“ namiesto „bakalárska práca“. Z technického hľadiska práca trpí nedostatočným zavádzaním premenných a symbolov používaných v texte. Za problematickú považujem najmä kapitolu 6, ktorá predstavuje praktickú časť práce. Autor sa sústreďuje predovšetkým na prezentáciu výsledkov, avšak absentujú podstatné informácie o realizovanom posluchovom teste. Práca neobsahuje samotné výsledky posluchového hodnotenia ani základné parametre experimentu, ako napríklad počet účastníkov testu či podmienky jeho realizácie. Uvedené modely (lineárny a nelineárny) a ich optimalizácia nie sú v práci detailne popísané.

Práca spĺňa zadanie len v hraničnej miere. Na základe predloženého textu mám pochybnosti o tom, do akej miery študent porozumel riešenej problematike a použitým metódam. Z uvedených dôvodov navrhujem hodnotenie 50/E. Otázky k obhajobě:

1. V kapitole 6 nie je explicitne uvedené, aké nastavenie MSS (Multi-Resolution STFT) bolo použité pri experimentoch. Môžete špecifikovať, aký je rozdiel medzi MSS 32 a MSS 64? Koľko rôznych typov STFT tieto nastavenia využívajú a s akými konkrétnymi parametrami?
2. V práci uvádzate použitie nelineárneho modelu, avšak chýba jeho bližšia špecifikácia. Uveďte prosím parametrizáciu vášho nelineárneho modelu. Ako sa hľadajú jeho parametre?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 50