Student v rámci bakalářské práce provedl analýzu stávající třípásmové reproduktorové soustavy a na základě výsledků měření navrhl její optimalizaci. Práce zahrnuje měření elektroakustických parametrů jednotlivých měničů, vyhodnocení jejich stavu, rozbor původní výhybky včetně simulace její činnosti a následný návrh nového řešení.
Navržená výhybka byla simulována, realizována a experimentálně ověřena v původní ozvučnici. Součástí práce je rovněž porovnání parametrů původní a upravené soustavy a zhodnocení dosažených výsledků. Zadání bylo splněno v plném rozsahu.

Kladně hodnotím zejména rozsah provedených měření, systematický přístup k návrhu výhybky a skutečnost, že student při návrhu vycházel z vlastních naměřených dat a jejich následné simulace. Oceňuji také praktickou realizaci navrženého řešení a ověření jeho přínosu pomocí srovnávacích měření. Práce prokazuje dobrou orientaci autora v oblasti elektroakustiky a návrhu reproduktorových soustav.


Po formální stránce se v textu vyskytují drobné jazykové a typografické nepřesnosti, které však nesnižují odbornou úroveň práce. Během řešení student pracoval samostatně, průběžně konzultoval dosažené výsledky a aktivně reagoval na připomínky. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím za A Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 95

Tato bakalářská práce se zabývá revitalizací starého páru reproduktorových soustav, které mají dokonce některé měniče nefunkční nebo byly někým dříve neodborně měněny. V zadání bylo požadováno posouzení vhodnosti náhrady měničů za jiné a následné navržení nového obvodového řešení obsahující korekční obvody a obvody kmitočtové výhybky samotné s cílem dosažení vyrovnané kmitočtové charakteristiky a minimální fázové chyby, mělo tedy dojít ke komplexnímu měření reproduktorové soustavy včetně jejího zkreslení. V zadání nejsou uvedeny žádné podmínky týkající se nákladů na revitalizaci či nějakého poměru ceny a výkonu ve smyslu dosažené kvality revitalizace. Takové zadání nehodnotím jako vhodné pro bakalářskou práci především díky jeho nejednoznačnosti a z toho plynoucího vágního směrování práce samotné.
Po formální stránce práce vykazuje četné nedostatky, autor velmi často používá slangová, nepřesná a vágní vyjádření, která do dokumentu typu bakalářské práce nepatří (např. „posílení pásma není na škodu a dodá hudebnímu projevu hedvábný lesk“ apod.), pro jeden pojem používá různá slova frekvence vs. kmitočet, mezi hodnotou a jednotkou nepíše mezeru (např. str. 16), matematické zápisy nejsou dle normy, nerozlišuje rovný a šikmý řez písma viz str.17 a 18, mění značení téže veličiny, z původního Rs se po čase stane Re. Autor používá termíny jako fázová soudržnost, impedanční charakteristika, kmitočtová charakteristika nepřesným způsobem, zjevně nerozlišuje charakteristiky výhybky měřené naprázdno a při zatížení reproduktory, např. obr.6.7 je popsán jako charakteristika výhybky, přitom se jedná o charakteristiku celé soustavy atd.
Práce nemá dobrou strukturu, jednotlivé části na sebe ne vždy logicky navazují, práce tak působí lehce chaotickým dojmem, např práce nezačíná popisem původní reproduktorové soustavy a jejího měření jako celku, z kterého by mělo být jasné první resumé a výčet toho, co je vlastně špatně, místo toho se začíná měřením jednotlivých reproduktorů bez výhybky. Tomu rozhodně nepřispívá to, že jsou v práci grafy umístněny často na zcela jiné stránce, než je komentář k nim, a navíc i bez křížového odkazu viz kap 3.2 nebo kap 5.1. V kapitole zabývající se návrhem dle autora “ekonomické výhybky“ na straně 50 se fakticky čtenář nedozví nic o elektrickém obvodovém řešení, s tím autor začíná až na str.52. Větší počet grafů není uspořádán přehledně, což mělo být součástí samostatné přílohy, v textu samotném měly být jen ty klíčové grafy, které zdůvodňují další směrování v řešení práce nebo zdůvodňují postup návrhu toho nebo onoho.
Po stránce věcné lze práci vyčíst více nedostatků, samotná definice reproduktorové soustavy není správná, v celém návrhu není vůbec zmíněn elementární parametr jmenovité impedance jako výchozího parametru pro návrh obvodového řešení korekcí a výhybky každé reproduktorové soustavy, bezhlavou výměnu hlubokotónového reproduktoru za jiný s jinými TS-parametry a díky tomu navýšené hodnotě Q v původním konstrukčním objemu ozvučnice optimalizovaném pro původní reproduktor považuje autor za přirozený benefit, simulaci původní výhybky v okamžiku znalosti naprosto nevhodné charakteristiky celé reproduktorové soustavy lze označit za zbytečnou, navržené obvodové řešení není dostatečně zdůvodněné, byl zvolen nevhodný VR jak z pohledu měření provedených v referenční ose, tak mimo ni navíc s jmenovitou impedancí zcela mimo jmenovité impedance ostatních použitých měničů, volba nevhodné kmitočtové výhybky pro VR pak způsobuje výrazné artefakty ve směrové charakteristice v přechodovém pásmu mezi SR a VR, tedy k nějaké minimalizaci fázové chyby požadované v zadání rozhodně nedošlo, zrovna tak nedošlo ke kompletnímu měření soustavy požadovaném v zadání, nebylo vůbec měřeno zkreslení soustavy.
Výsledkem je jaksi renovovaný pár reproduktorových soustav, výsledek renovace není zhodnocen v závěru tak, jak by mělo být zhodnoceno nějaké technické řešení. Součástí hodnocení má být podání informace, zda byly cíle splněny nebo ne a proč, tady k čemusi došlo, ale postup řešení a výsledek nepůsobí zcela přesvědčivě. Vzhledem k výše uvedenému hodnotím práci známkou dobře C/72. Otázky k obhajobě:

1. 1. Vysvětlete přesně Vaše tvrzení na str.47, cituji “ Důležité je také zmínit, že sériový odpor kondenzátoru pro vysokotónové pásmo mohl být příčinou zničení původního vysokotónového reproduktoru.“ Pro vysvětlení použijte odpovídající obvodové schéma původní výhybky s vyznačením elektrických veličin, které Vaše tvrzení vysvětluje.
2. 2. Zdůvodněte Vámi provedené optimalizace zapojení „ekonomické výhybky“, tedy rozdíly v zapojení na obr. 5.6. a 6.5, zdůvodnění podložte odpovídajícími závislostmi ve všech třech kmitočtových pásmech, z nichž bude jasně patrný rozdíl, u jaké vlastnosti došlo k jaké optimalizaci.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 72