Práce popisuje principy sčítání vln směrových zdrojů zvuku \cite{McCarthy}. Dále vysvětluje fyzikální podstatu směrového vyzařování line-array systémů \cite{WST2003} \cite{JBL} a diskutuje vybrané metody ovlivňování jejich směrovosti.

Zejména pak přibližuje princip použití speciálních vlnovodů v kontextu WST kritérií \cite{WST2003}. Dále popisuje princip návrhu mezních kmitočtů filtrů typu dolní propust, za účelem kmitočtového stínování column-array systémů. V kontextu manipulace s úhlem odklonu hlavního vyzařovacího laloku, resp. v kontextu beamsteeringu, popisuje návrh potřebných zpoždění k dosažení definovaného odklonu hlavního laloku a varuje před zpřísněním prostorové vzorkovací poučky při vyzařování mimo jinou než referenční osu systému.

Práce dále obsahuje popis potřebných dat a nastavení simulačních scénářů v programu AKABAK pro simulaci předem diskutovaných metod nebo jejich částí. Zabývá se získáním kmitočtově-směrové charakteristiky vlnovodu určeného pro line-array systémy a srovnává výsledky simulace s daty výrobce. Výsledné kmitočtově-směrové charakteristiky vykazovaly vysokou podobnost s oficiálními údaji, vyjma nejvyšších zkoumaných kmitočtů (14–16 kHz), kdy došlo ke vzniku neočekávaných artefaktů, pravděpodobně v důsledku nedostatečně detailně diskretizovaného modelu zkoumaného vlnovodu. V dalším simulačním scénáři je zkoumán vliv stínovacích filtrů 1. řádu typu dolní propust s klesajícím mezním kmitočtem směrem k okrajům systému. Jejich vliv je vyhodnocen jako kladný z hlediska potlačení postranních laloků (6–12 dB), nevhodný pro použití k udržení širšího vyzařovacího úhlu (původní záměr) a je upozorněno na kompromis v podobě snížení efektivity systému na vysokých kmitočtech a zhoršení poměru úrovní hlavního a parazitních laloků (jednotky dB). Simulační scénář beamsteeringu potvrzuje platnost popsaného návrhu vzájemného zpoždění měničů, platnost vztahu pro určení kmitočtu začátku vyzařování v blízkém poli a také ilustruje zpřísnění prostorové vzorkovací poučky při odchýlení hlavního laloku od referenční osy.

Přílohou jsou veškeré simulační projekty a projekty s daty vzešlými ze simulace vytvořené a určené pro programy AKABAK a VACS. Příloha také obsahuje podrobný dokument popisující práci s prostředím AKABAK formou případové studie simulace kombinace zvukovodu a kompresního měniče. Součástí je i doplňková studie dokumentující drobné vlivy simulačních konfigurací. Korespondující projekty a simulovaná data jsou taktéž přiložena.