Cílem bakalářské práce bylo analyzovat technologické a estetické principy zvukového „stárnutí“,
zhodnotit současné nástroje určené pro tvorbu retro zvukové estetiky a na základě získaných poznatků
navrhnout a realizovat vlastní VST plugin pro simulaci charakteristických zvukových vlastností různých
historických období. Student stanovené cíle splnil a vytvořil funkční prototyp pluginu Time Machine,
který umožňuje modelovat vybrané aspekty zvukové estetiky 80. let, 90. let a počátku nového tisíciletí.
Teoretická část práce poskytuje přehled vývoje zvukových technologií, principů analogové a digitální
degradace signálu i současných DSP postupů využívaných při simulaci historických zvukových
charakteristik. Praktická část se věnuje návrhu a implementaci vlastního řešení v prostředí JUCE a HISE
a jeho následnému ověření prostřednictvím spektrálních analýz a měření vybraných parametrů kvality
zvuku. Oceňuji zejména propojení technického přístupu s hudebně-estetickými aspekty problematiky a
snahu o vytvoření nástroje využitelného v reálné hudební produkci.
Práce vykazuje dobrou odbornou úroveň a student prokázal schopnost samostatně pracovat s odbornou
literaturou i implementovat vlastní technické řešení. V textu se místy objevují stylistické, jazykové a
terminologické nepřesnosti, které snižují celkovou formální úroveň práce. Tyto nedostatky však
zásadním způsobem nesnižují odborný přínos ani funkčnost realizovaného projektu. Student v průběhu
zpracování pracoval samostatně a průběžně konzultoval jednotlivé etapy řešení.
Návrh hodnocení: B 82 Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 82

Téma práce je (přes z jistého pohledu subjektivní upřednostňování analogové tvorby zvuku nad digitální v některých pasážích textu) zajímavé zejména kvůli možnému praktickému využité vzniklého softwarového zařízení s názvem Time Machine, simulujícímu zvukový charakter starší hudby, např. v rámci rozhlasového, divadelního a filmového sound designu nebo zvukové složky počítačových her (autor sám uvádí některé příklady využití v kapitole 2.5, ve skutečnosti jsou ale dispozice zařízení mnohem širší). Aplikací, které snižují bitovou hloubku, dodávají specifický šum a praskání nebo dokonce brum, což jsou typické rysy pro určitá historická elektroakustická zařízení, je relativně velké množství (sám autor některé z nich pro porovnání se svým vlastním návrhem uvádí), skoro žádná ale nemodifikuje soudobý kvalitní digitální zvuk komplexně pomocí rychlé změny jen několika parametrů. Vytvořený program umožňuje přepínat mezi vymezenými časovými obdobími a ještě zvlášť zapnout/vypnout šum a míru drobných modifikací signálu, způsobovaných nepravidelným chodem magnetofonové pásky. 
Text logicky předestírá teoretické poznatky, nutné k pochopení návrhu (pouze je otázkou, jestli lze skutečně zmíněné zvukové nedokonalosti označit jako typické pro autorem striktně vymezené desetiletí, byť chápu, že časové ukotvení bylo provedeno na základě nástupu určitých audio technologií na trh – „přechody“ mezi uvedenými etapami ale ve skutečnosti nebyly z různých důvodů nikdy zcela ostré, problematika navíc souvisí
i s odlišností hudebních žánrů apod.). Rozsah práce je vysoce nadprůměrný, v seznamu literatury jsou drobné vady (některé položky nemají název psaný kurzívou), určité pasáže textu nejsou zarovnány do bloku (a pokud jsou, vyskytují se někdy výrazné mezery mezi slovy), v obsahu je jeden řádek navíc, mezi texty a obrázky v některých případech chybí mezera apod., také z hlediska jazykové stránky (která je ze stylistického hlediska celkově nadprůměrná) nalezneme občas drobné jazykové nebo věcné chyby a překlepy, jako např. vymezení 90. let (1900-1999), a přece jenom i určité slohové nedokonalosti, což je ale vhledem k cizí státní příslušnosti autora pochopitelné.

Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B80.

Otázky k obhajobě:
• Z textu nevyplývá, že by bylo možné měnit jednotlivé parametry nastavení zvoleného desetiletí detailněji, ačkoliv jsou realizována celým řetězcem efektových procesorů. Proč nebyla tato možnost zvolena (kromě provozních praktických důvodů rychlé změny nastavení do předpřipravené podoby)?
• Testování účinnosti zařízení pomocí subjektivního hodnocení jste zřejmě podle popisu v práci prováděl sám. Nebyl by statisticky reprezentativnější vzorek většího množství posluchačů (optimálně asi dokonce z různých věkových kategorií) vhodnější? Výsledný počet bodů navržený oponentem: 80