Student zpracoval diplomovou práci samostatně za pomoci konzultací s Ing. Štěpánem Dvořáčkem (externí vedoucí práce). Zadání práce považuji za splněné. Odbornost praktické části je zhodnoceno externím vedoucím práce. Z formálního hlediska je práce spíše slabší, objevují se zde překlepy a nekonzistentnost v použité terminologii. Taktéž se v práci se objevují nedostatky v sazbě a formátování, což kazí celkový dojem práce. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 83

Cílem diplomové práce byla realizace MIDI looperu a následně generativního MIDI sekvenceru na existující platformě Synthmate využívající mikrokontroler STM. Zadáním bylo požadováno, aby byl sekvencer inspirovaný modulem MTM Turing Machine. Z tohoto hlediska bylo zadání splněno. Přestože generativní sekvencer, který diplomant realizoval, disponuje řadou funkcí, má diplomová práce menší rozsah. Student mohl z vlastní iniciativy přidat další možnosti generování sekvencí pomocí posuvného registru, např. MLS. Ovládání sekvenceru je promyšlené, jen z textu práce vyplývá, že funkce Tap měří čas pouze mezi dvěma stisknutími. Typicky se používá zprůměrování intervalu mezi alespoň třemi kliknutími. MIDI looper byl implementovaný na starší verzi platformy Synthmate a na novější platformu, na které diplomant implementoval sekvencer, jej nepřenesl.

Oceňuji, že se diplomant obsáhle věnuje testování realizovaného sekvenceru, ale pro měření dopravního zpoždění nepoužil signálový nebo logický analyzátor a zůstává v podstatě u úvah, že nepředstavuje problém. Stejně tak se pokusil o měření kolísání doby provedení jedné smyčky pomocí MIDI analyzátoru pro Windows, ale pokud chtěl dosáhnout vyšší přesnosti, než má multimediální časovač použitý pro časová razítka MIDI událostí, musel by uvažovat i zpoždění přenosu mezi MIDI rozhraním a jeho ovladačem, což na aplikační vrstvě zjistit nelze.

Text práce má pouze 38 stran a je poměrně nepřehledný. Teoretický úvod má začínat rozborem tématu práce – protokol MIDI, typy a princip sekvencerů a looperů, možnosti generování not, Turingův stroj, a následně až popisovat implementační platformu, samotnou implementaci a testování. Po formální stránce je text práce na nízké úrovni. V části popisující MIDI je na řadě míst nepřesná terminologie, zabývá se systémovými zprávami, které ale pro vlastní práci nejsou relevantní. Používá neodborné výrazy a slovní spojení jako „napětí binárního charakteru“, „hodinový signál podněcuje posouvání registrů“ atd. Používá také zbytečně anglicismy jako „buffer“ nebo „interrupty“ nebo je dokonce píše foneticky, např. „MIDI klok“. Souhlas s publikováním obrázků od jejich autorů se uvádí u popisku obrázku, ne způsobem, jakým to diplomant udělal v kapitole 1.6. Přestože bude dokument publikován elektronicky, bývá zvykem dávat Internetové odkazy jako poznámku pod čarou, ne jako proklik přímo v textu. Kapitola 1.6.3 začíná obrázkem, seznam zdrojových kódů by měl být v příloze, ne jako obr. 2.3, navíc s popiskem nad, na obr. 4.3 není blokové schéma, ale vývojový diagram, který ale nevyužívá standardních značek, obr. 1.6 rozděluje odstavec před posledním slovem atd. Výpisy kódu nejsou číslovány a opatřeny popiskem.
I přes řadu výhrad bylo zadání práce splněno. Otázky k obhajobě:

1. Jakým způsobem byste řešil problém, že kolísání doby jednoho průchodu smyčkou generování MIDI zpráv ovlivňuje jejich časování?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 75