Bc. Matěj Hrdlička pracoval na svém tématu svědomitě, samostatně, se zájmem o věc, a pravidelně konzultoval svůj postup. Několikrát našel své řešení když narazil na komplikace. Sám navrhnul smysluplnou podobu prezentace výstupů. Všechny body zadání byly splněny; jedinou slabinu vidím v tom, že data subjektivního testu nebyla zpracována kompletně podle doporučení MUSHRA. Práce je vypracována na vysoké úrovni jak po jazykové, tak po prezentační a grafické stránce. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 95

Práce implementuje rekonstrukční metodu staršího data založenou na autoregresním modelu, jejíž implementace a systematické otestování v současné literatuře chybí. Práce je spíše kratšího rozsahu, ale celkově na dobré úrovni. Její struktura je logická, hloubka teoretické části i provedení experimentů svědčí o pečlivosti autora.

Drobné výhrady mám k úplnosti splnění zadání: Není řešena výpočetní optimalizace samotné Etterovy metody. Na druhou stranu student nad rámec zadání odvodil a implementoval kauzální podobu metody, u níž správně demonstruje nižší výpočetní náročnost. Nedořešen je návrh obměny metody vedoucí k vyšší kvalitě – autor identifikuje, že horší výsledky jsou způsobeny nespojitostmi v doplněném signálu a širokospektrálním šumem, již však nenavrhuje, jak tyto problémy řešit.

Po obsahové stránce je práce kvalitní, vidím pouze mírné nedostatky:
– Oceňuji odvození odhadů AR koeficientů (část 1.2) a Etterovy metody (část 2.2), pro úplné pochopení ale postrádám vysvětlení některých kroků (např. zdůvodnění definice chyby (1.27), manipulace s komplexními čísly v (1.32)). Vyskytují se nepřesnosti či drobné chyby (nesprávné užívání pojmu „diferenciální rovnice“, chybějící nulový první řádek a nulový první sloupec v definici matice v (2.6)).
– Popis kódu (část 3.1) je spíše nadbytečný, zejména pak množství výpisů kódu.
– Zdůvodnění výpočetní efektivity funkce fillgaps není přesné; metoda je výpočetně snadná svým principem, nikoliv využitím funkce filter.
– U přiložených kódů postrádám komentář o závislostech a nastavení cest Matlabu potřebných pro spuštění.

Po stránce jazykové a grafické je práce na dobré úrovni, pouze zřídka se objevují překlepy, špatné formy odkazu či chybná forma přivlastňovacích přídavných jmen. Místy nejsou optimálně zvoleny způsoby vizualizace:
– Výpočetní časy (obr. 4.6 nebo 4.8) by možná byly lépe graficky porovnatelné v logaritmickém měřítku.
– Grafy v obr. 4.7 bych volil se stejným měřítkem obou os (tj. čtvercové), jelikož se jedná o stejnou metriku.
– Porovnání spekter na obr. 4.10–4.16 není vizuálně snadné, vhodnější by nejspíš bylo prezentovat rozdíly oproti vhodné referenci.

Ačkoliv se celkově jedná o dobrou práci, vzhledem k uvedeným nedostatkům stran splnění zadání navrhuji hodnocení 75 bodů. Otázky k obhajobě:

1. Kde vidíte největší rozdíl ve výpočetní náročnosti dvou navržených módů metody? Můžete např. pomocí profileru Matlabu prezentovat hlavní důvody zdržení v nekauzálním módu a jak by toto šlo řešit?
2. Navrhněte způsob, jak zvýšit kvalitu rekonstrukce Etterovy metody.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 75