Detail předmětu

Vlnová optika

FSI-TAOAk. rok: 2027/2028

Předmět je zaměřen na základní principy a zákonitosti vlnové a elektromagnetické optiky s důrazem na jejich fyzikální podstatu, matematický popis a experimentální ověřování. Zabývá se polarizací světla, Fresnelovými vztahy, optikou anizotropních prostředí, koherencí a dvousvazkovou i mnohasvazkovou interferencí. Další část je věnována teorii difrakce, jejímu matematickému popisu a aplikacím, včetně holografie a holografické interferometrie. Teoretické poznatky jsou doplněny laboratorními experimenty zaměřenými na pozorování, realizaci a vyhodnocování interferenčních a difrakčních jevů.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

7

Příslušnost k typu studijního programu

magisterský navazující

Vstupní znalosti

Student by měl mít znalosti základního kurzu fyziky, zejména optiky. Předpokládají se znalosti diferenciálního a integrálního počtu funkcí jedné a více proměnných a základní znalosti práce s komplexními čísly a funkcemi.

Způsob zakončení předmětu a pravidla hodnocení studentů

Zápočet

Podmínkou udělení zápočtu je splnění požadavků stanovených pro cvičení a laboratorní cvičení. Student musí prokázat aktivní zapojení do řešení zadaných fyzikálních úloh a splnit požadavky na realizaci a vyhodnocení laboratorních experimentů. Účast na cvičeních a laboratorních cvičeních je povinná. Zameškanou výuku je student povinen nahradit způsobem dohodnutým s vyučujícím.

Zkouška

Předmět je zakončen zkouškou, která má písemnou a ústní část. Písemná část ověřuje schopnost aplikovat teoretické poznatky při řešení fyzikálních úloh z oblasti vlnové optiky. Ústní část ověřuje porozumění fyzikálním principům, souvislostem a aplikacím probírané problematiky. Podmínkou přihlášení ke zkoušce je získání zápočtu.

Hodnocení

Výsledná klasifikace předmětu se řídí platnou klasifikační stupnicí VUT a vychází z výsledků písemné a ústní části zkoušky.

Učební cíle

Cílem předmětu je poskytnout studentům teoretické znalosti a praktické dovednosti v oblasti vlnové optiky, zejména polarizace, koherence, interference a difrakce světla. Důraz je kladen na pochopení fyzikálních principů, matematický popis optických jevů a jejich experimentální ověřování.

Po absolvování předmětu bude student schopen:

  1. Vysvětlit fyzikální principy polarizace, koherence, interference a difrakce světla a popsat jejich vzájemné souvislosti.
  2. Matematicky popsat vybrané interferenční a difrakční jevy a řešit související fyzikální úlohy.
  3. Analyzovat šíření světla v opticky izotropních a anizotropních prostředích a vysvětlit principy vybraných polarizačních prvků.
  4. Vysvětlit principy činnosti dvousvazkových a mnohasvazkových interferometrů a uvést příklady jejich praktického využití.
  5. Navrhnout a realizovat vybraná experimentální uspořádání pro pozorování interferenčních a difrakčních jevů.
  6. Vyhodnotit výsledky laboratorních experimentů a interpretovat pozorované jevy na základě teoretických poznatků.

Základní literatura

Born, M., Wolf, E.: Principles of Optics. 7th ed. Cambridge University Press 1999.
Hecht, E.: Optics. Pearson Education, 2017.
Komrska, J.: Vlnová optika, část Difrakce světla. Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., Brno 2004.
Malý, P.: Optika. Univerzita Karlova v Praze, Karolinum. 2013

Doporučená literatura

Liška, M.: Optické sešity (texty k přednáškám). Brno, VUT 2013, 2014.
Saleh, B. E. A., Teich, C.: Základy fotoniky. Matfyzpress, Praha 1994.

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program N-PMO-P magisterský navazující 1 ročník, zimní semestr, povinný, základní teoretický předmět profilujícího základu

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

1. Maxwellovy rovnice. Vlnová rovnice. Skalární a vektorová vlna a její matematický popis a vlastnosti. 

2. Polarizace. Základní polarizační stavy. Jonesovy vektory a matice. Metody polarizace světla.

3. Fresnelovy vztahy.

4. Optika anizotropních prostředí. Popis anizotropního prostředí a šíření světla prostředím. Dvojlom. Polarizační prvky. Optická aktivita, umělý dvojlom.

5. Základy teorie časové a prostorové koherence. Funkce vzájemné koherence, stupeň koherence, interferenční zákon pro dvě částečně koherentní vlny.

6. Dvousvazková interference, metody získání koherentních vln. Příklady, popis, výpočty. Dvousvazkové interferometry a jejich využití.

7. Mnohasvazková interferometrie a její využití v praxi. Fabryův-Perotův interferometr. Interferenční filtr. Spektroskopie s vysokou rozlišovací schopností. Difrakční mřížky.

8. Vymezení pojmů difrakce, interference a rozptylu. Huygensův-Fresnelův princip a difrakční integrály. Rozdělení difrakčních jevů.

9. Fraunhoferovy ohybové jevy. Fraunhoferova difrakce jako Fourierova transformace a její realizace v laboratoři.

10. Fresnelovy ohybové jevy. Fresnelova difrakce jako přenos lineárním isoplanatickým systémem.

11. Základní pojmy fourierovské optiky - funkce impulsní odezvy, přenosová funkce.

12. Principy a využití holografie, digitální holografická interferometrie.

13. Exkurze na Ústav přístrojové techniky v Brně do optických laboratoří

Laboratorní cvičení

14 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

  • Malusův zákon, demonstrace dvojlomu a jeho využití
  • Youngův pokus. Newtonovy kroužky.
  • Střihová interferometrie. Nastavení rovinné vlny odrazem na planparalelní destičce.
  • Vizualizace fázových objektů: Murtyovým interferometrem, Michelsonovým interferometrem, Machovým-Zehnderovým interferometrem.
  • Experimentální uspořádání pro pozorování a registraci Fresnelových a Fraunhoferových difrakčních jevů.
  • Fraunhoferova a Fresnelova difrakce na kruhovém otvoru, dvojštěrbině a mřížce.

Cvičení

12 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Ve cvičeních se řeší příklady související s tématy přednášky:

  • výpočty polarizačních stavů a práce s Jonesovými vektory;
  • Fresnelovy vztahy a optika anizotropních prostředí;
  • koherence a dvousvazková interference;
  • mnohasvazková interference a interferenční systémy;
  • Fraunhoferova a Fresnelova difrakce.