Detail předmětu

Městské inženýrství 2

FAST-NPA025Ak. rok: 2026/2027

Předmět se zabývá problematikou inženýrských sítí, zejména podzemní technickou infrastrukturou, a základy odpadového hospodářství. Obecná část zahrnuje základní pojmy, členění a kategorie inženýrských sítí a jejich historický vývoj. Pozornost je věnována souvisejícím technickým normám a právním předpisům, prostorovému uspořádání a koordinaci inženýrských sítí a principům sdruženého vedení technického vybavení.

Součástí předmětu jsou základní zásady uspořádání a navrhování trubních sítí, zejména vodovodů, stokových sítí, tepelných sítí, parovodů a plynovodů, a kabelových vedení, zejména elektroenergetických, telekomunikačních a datových sítí. Ze stavebního hlediska jsou probírány základní materiály, konstrukční řešení a technologie výstavby, rekonstrukce a sanace inženýrských sítí, zejména při jejich podzemním uložení.

V oblasti odpadového hospodářství se předmět zaměřuje na základní principy a systém odpadového hospodářství, klasifikaci odpadů, jejich sběr a třídění, možnosti materiálového a energetického využití, recyklaci a základní způsoby odstraňování odpadů.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Zajišťuje ústav

Ústav vodního hospodářství obcí (VHO)

Vstupní znalosti

Základní znalosti fyziky, hydrauliky a termodynamiky.

Způsob zakončení předmětu a pravidla hodnocení studentů

Podmínky udělení zápočtu

Podmínkou udělení zápočtu je:

  • povinná účast na cvičeních,

  • odevzdání všech předepsaných cvičení,

  • věcně správné zpracování všech předepsaných cvičení; případné nedostatky musí být odstraněny podle pokynů vyučujícího.

Jednu řádně omluvenou absenci na cvičení může uznat vyučující cvičení. Dvě a více absencí posuzuje a může omluvit garant předmětu. V odůvodněných případech může garant předmětu stanovit náhradní způsob splnění povinnosti účasti na cvičeních.

Splnění všech uvedených podmínek je předpokladem pro udělení zápočtu. Získání zápočtu je podmínkou pro přistoupení ke zkoušce.

Zkouška

Zkouška začíná písemným testem. Pro pokračování ve zkoušce je nutné získat v písemném testu minimálně 50 % bodů.

Výsledek písemného testu určuje další průběh zkoušky a výchozí úroveň pro stanovení výsledné klasifikace. Při výsledku písemného testu 50–69 % následuje povinná ústní část zkoušky. Ústní část slouží k ověření skutečné úrovně odborných znalostí, porozumění souvislostem a schopnosti aplikovat získané znalosti.

Na základě výsledku ústní části může být klasifikace odpovídající výsledku písemného testu zvýšena nejvýše o jeden klasifikační stupeň, ponechána beze změny nebo snížena.

Výsledná klasifikace je stanovena následovně:

  • 0–49 %: není splněna minimální požadovaná úroveň písemné části; výsledná klasifikace je F a zkouška tímto končí.

  • 50–59 %: následuje povinná ústní část zkoušky; podle jejího výsledku může být výsledná klasifikace D, E nebo F.

  • 60–69 %: následuje povinná ústní část zkoušky; podle jejího výsledku může být výsledná klasifikace C, D, E nebo F.

  • 70–79 %: výsledná klasifikace je C bez povinné ústní části.

  • 80–89 %: výsledná klasifikace je B bez povinné ústní části.

  • 90–100 %: výsledná klasifikace je A bez povinné ústní části.

Hodnocení ústní části

Ústní část zkoušky zpravidla zahrnuje otázky nejméně ze dvou tematických okruhů předmětu a je zaměřena zejména na ověření:

  • správnosti a rozsahu odborných znalostí,

  • porozumění základním principům a vzájemným souvislostem,

  • schopnosti odborně správně vysvětlit řešenou problematiku,

  • schopnosti aplikovat získané znalosti při řešení konkrétního problému.

Pro zvýšení klasifikace o jeden stupeň je nutné při ústní části prokázat znalosti, porozumění souvislostem a schopnost aplikace na úrovni zjevně převyšující výsledek písemného testu.

Pro ponechání klasifikace odpovídající výsledku písemného testu musí úroveň znalostí prokázaná při ústní části této úrovni odpovídat.

Při prokázání pouze minimální požadované úrovně znalostí může být výsledná klasifikace oproti úrovni odpovídající výsledku písemného testu snížena. Pokud při ústní části není prokázána minimální požadovaná úroveň znalostí, je výsledná klasifikace F.

Výsledná klasifikace zohledňuje výsledek písemného testu a, je-li předepsána, také výsledek ústní části zkoušky.

Učební cíle

Po absolvování předmětu studující získá odborné znalosti, dovednosti a způsobilost potřebné pro orientaci v problematice městské technické infrastruktury, zejména inženýrských sítí a základů odpadového hospodářství.

Odborné znalosti

Studující:

  • zná základní pojmy, členění, funkce a charakteristiky jednotlivých druhů inženýrských sítí,
  • zná základní principy uspořádání a navrhování trubních a kabelových sítí,
  • rozumí zásadám prostorového uspořádání, koordinace a sdruženého vedení inženýrských sítí,
  • orientuje se v základních technických, normových a legislativních požadavcích,
  • zná základní materiály, konstrukční řešení a technologie výstavby, rekonstrukce a sanace inženýrských sítí,
  • zná základní principy odpadového hospodářství, klasifikaci odpadů a způsoby jejich sběru a třídění,
  • zná základní možnosti využití, recyklace a odstraňování odpadů.

Odborné dovednosti

Studující:

  • dokáže rozlišit jednotlivé druhy inženýrských sítí a identifikovat jejich základní prvky,
  • dokáže číst a interpretovat základní technickou dokumentaci,
  • dokáže navrhnout základní prostorové uspořádání inženýrských sítí a posoudit jejich vzájemné vazby a možné kolize,
  • dokáže aplikovat základní technické a normové požadavky při řešení inženýrských sítí,
  • dokáže posoudit vhodnost základních materiálových, konstrukčních a technologických řešení,
  • dokáže řešit základní technické úlohy související s návrhem, výstavbou a obnovou inženýrských sítí,
  • dokáže rozlišit základní způsoby nakládání s odpady a orientovat se v jejich využití a odstraňování.

Odborná způsobilost

Studující:

  • dokáže samostatně pracovat s odbornými podklady a orientovat se v problematice městské technické infrastruktury,
  • dokáže posuzovat technické a prostorové souvislosti mezi jednotlivými druhy inženýrských sítí,
  • dokáže navrhnout a odborně zdůvodnit řešení základních úloh týkajících se inženýrských sítí,
  • dokáže v základním rozsahu posuzovat problematiku inženýrských sítí a odpadového hospodářství v souvislostech městského prostředí,
  • dokáže odborně komunikovat a dále rozvíjet své znalosti s využitím technických předpisů, norem, právních předpisů a odborných zdrojů.

Základní literatura

Beránek, J. a kol. Inženýrské sítě. Studijní opora. Brno: VUT v Brně. 2004. (CS)
ČSN P 73 7505 Kolektory a ostatní sdružené trasy vedení inženýrských sítí. ČAS. 2017 (CS)
ČSN 73 6005. Prostorové uspořádání vedení technického vybavení. Praha: Úřad pro technickou normalizaci. 2020. (CS)
KLEPSATEL, František, RACLAVSKÝ, Jaroslav. Bezvýkopová výstavba a obnova podzemních vedení. Bratislava: JAGA GROUP. 2007. ISBN 978-80-8076-053-3.​ (CS)
SOVAK. Zásady pro využití bezvýkopových technologií v oboru vodovodů a kanalizací. Praha: SOVAK. 2008 (CS)
ŠRYTR, Petr a kol. Městské inženýrství 1. Praha: Academia. 1998. ISBN 80-200-0663-X (CS)
ŠRYTR, Petr a kol. Městské inženýrství 2. Praha: Academia. 2001. ISBN 80-200-0440-8​ (CS)

Doporučená literatura

GUO, J.C.Y. Street Drainage Design and Modeling. Water Resources Publications, LLC. 2017. 158 p. ISBN 978-1887201919.​ (EN)
STEIN, Dietrich. Trenchless Technology for Installation of Cables and Pipelines. Stein und Partner, 2005. ISBN 9783000149559 (EN)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program NPC-ARS magisterský navazující

    specializace ARP , 2 ročník, zimní semestr, povinný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

Osnova

  • 1. Úvod (úloha sítí technického vybavení ve společnosti).
  • 2. Vývoj sítí technického vybavení (historický vývoj, třídění sítí, hospodárnost sítí, faktory ovlivňující investiční náklady).
  • 3. Prostorová koordinace (prostorové uspořádání) sítí technického vybavení.
  • 4. Sdružené trasy městských vedení technického vybavení.
  • 5. Vodovody (vodárenské systémy, zdroje, akumulace a rozvod vody, materiály a armatury vodovodů).
  • 6. Stokové sítě (navrhování stok, stokové soustavy, odtok dešťových vod a splaškových vod, materiály stok a objekty na stokové síti, přípojky, nakládání s dešťovými vodami).
  • 7. Tepelné sítě (systémy centrálního zásobení teplem, horkovody a parovody, materiály tepelných sítí, trubní a stavební části).
  • 8. Zásobení plynem (vlastnosti topných plynů a potřeba plynu, tlakové úrovně plynovodů, zákonitosti proudění plynu).
  • 9. Trubní materiály, vystrojení a stavba plynovodů.
  • 10. Energetické a sdělovací sítě.
  • 11. Výstavba a sanace trubních sítí – výkopové a bezvýkopové technologie.
  • 12. Odpadové hospodářství – koncepce odpadového hospodářství, katalog odpadů, sběr a třídění odpadu.
  • 13. Odpadové hospodářství – skládky, spalovny, recyklace odpadů.

Cvičení

13 hod., povinná

Vyučující / Lektor

Osnova

Cvičení probíhá jednou za dva týdny.

  • 1. Koordinace sítí technického vybavení.
  • 2. Optimalizace délky přípojek.
  • 3. Návrh kanalizační přípojky.
  • 4. Návrh plynovodu/horkovodu.
  • 5. Seminární práce - prezentace.
  • 6. Seminární práce - prezentace.
  • 7. Zápočet.