čeština

2

– Student se seznámí s kulturněhistorickým kontextem 18. století.
– Student získá povědomí o vrcholně barokní, rokokové a klasicistní architektuře a jejím šíření do celé Evropy.
– Student bude schopen stylově zařadit většinu staveb 18. století a analyzovat širší kontext stylové plurality na pomezí baroka, rokoka a klasicismu.
– Student získá informace o nejvýznamnějších architektech a stavbách evropského 18. století.
– Student se naučí orientovat v nejdůležitějších architektonických traktátech a dokáže popsat jejich vliv na pozdější architekturu.

Cyklus architektura 18. století – baroko bude koncipován jako přednáška doprovázená prezentacemi v power pointu. Spolu s přednáškou bude součástí výuky diskuze nad texty a jednotlivými díly, která by měla studenty aktivně zapojit do problematiky představovaného tématu. Součástí výuky by měly být tři exkurze kombinované s referáty studentů a praktickým využitím získaných informací – rozbor architektury, terminologie a datace jednotlivých staveb.

Hodnocení bude vycházet z účasti na přednáškách, zapojení do diskuzí během přednášek a zejména z prezentování referátů během exkurzí, kde bude sledována aktivní účast při uměleckohistorické interpretaci historických architektur.

1. Úvod do evropských kulturních dějin 18. století
2. Francouzská architektura 1. poloviny 18. století (Pineau, Bofrand, Blondel, Briseux)
3. Francouzská architektura 2. poloviny 18. století a revoluční klasicismus
4. Italská architektura settecenta (Juvara, Vanvitelli, Fuga, Raguzzini, Gallilei, Vaccarini)
5. Architektura 1. poloviny 18. století v Německu (Schlüter, Tessin, Neumann, Pöppelmann, Schlaun)
6. Architektura 2. poloviny 18. století v Německu (bavorské a pruské rokoko, Wörlitz)
7. Architektura vrcholného baroka v habsburské monarchii (Fischer, Hildebrandt, Martinelli)
8. Architektura klasicismu v habsburské monarchii (Ospel, Fischer, Pacassi, Ganeval, Hetzendorf)
9. Česká vrcholně barokní architektura (Dietzenhoferové, Santini, Kaňka)
10. Česká a moravská architektura rokoka a klasicismu 18. století (Lurago, Wirch, Grimm)
11. Exkurze – zámek Vranov nad Dyjí, Uherčice a Znojmo
12. Exkurze – barokní paláce ve Vídni
13. Exkurze – zámek Rájec nad Svitavou a Grimmova sbírka plánů

Přednášky seznamují posluchače s teoretickými východisky a podobou barokní, rokokové a klasicistní architektury, které měly zásadní vliv na pozdější vývoj architektury až do začátku 19. století (doznívající formy neostylů 19. století). Posluchači by se po absolvování cyklu přednášek měli orientovat v základních pojmech, termínech, jménech a nejvýznamnějších stavbách evropského baroka, rokoka a klasicismu.

Student se bude pravidelně zúčastňovat většiny přednášek a měl by se aktivně zapojovat do diskuzí, povinná je jeho účast na exkurzích, kde bude interpretovat vypracovaný referát na předem dané téma. Zameškanou účast na přednáškách a zejména exkurzích lze omluvit pouze ze závažných důvodů.
V případě omluvy lze se souhlasem garanta předmětu nahradit osobní účast v prezenční výuce online účastí ve výuce.

TOMAN, Rolf. Baroko. Architektura, plastika, malířství. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-771-5 (CS)
VLČEK, Pavel. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80-01-03407-0. (CS)
PREISS, Pavel. Italští umělci v Praze. Praha: Panorama, 1986. (CS)
VLČEK, Pavel. Dějiny architektury renesance a baroka. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2006. ISBN 80-01-03407-0. (CS)
MACEK, Petr, BIEGL, Richard, BACHTÍK, Jakub (eds). Barokní architektura v Čechách. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2736-6 (CS)
KROUPA, Jiří. V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670-1790. Brno: Moravská galerie 2002. ISBN 80-7027-121-3. (CS)
BIEGEL, Richard. Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě 2. poloviny 18. století. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-246-2193-7. (CS)
KRSEK, Ivo, KUDĚLKA, Zdeněk, STEHLÍK, Miloš, VÁLKA, Josef. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1996. ISBN 80-200-0540-4. (CS)

6 hod., nepovinná