Detail předmětu

České umění 2. pol. 20. stol. v souvislostech

FaVU-1CU20st-LAk. rok: 2012/2013

Základní směry a osobnosti českého umění od 40. do 90. let 20. století. Přehled o významných výtvarných skupinách i solitérních s důrazem na jejich propojení s evropskými a světovými uměleckými tendencemi. Sledování souvislostí mezi výtvarným děním a politickou situací v Československu, reflexe nových náhledů.
Ve 40. letech přetrvává důraz na tzv. válečné skupiny (Skupina 42, 7 v říjnu, RA, zvyšuje se však důraz na doposud opomíjené osobnosti v nich (Václav Hejna), surrealistické a parasurrealistické tendence v těchto skupinách i mimo ně ("Spořilovští surrealisté" - Libor Fára, význam okruhu zlínské umělecké školy a v jiných menších místech (Kolín - provázanost tamějšího prostředí se Skupinou 42).
V 50. letech - Snaha o objektivní náhled na osobnosti a díla vznikající v 50. letech jakožto "sorela" (Karel Svolinský, Vratislav Nechleba).Surrealistické a parasurrealistické snahy v 50. letech. Vladimír Boudník a jeho okruh. Šmidrové.
V období vzniku nových uměleckých skupin kromě tradičně uznávaných (Máj, Trasa, UB12) důraz na méně známé -M52 (Valerián Karoušek, Jiří Novák), RADAR (propojující Skupinu 42 a mladou generaci) - Teodor Rotrekl. Průběžné sledování proměn oficiálního názoru na výtvarné umění, základní osobnosti proměňující se "sorely" od 50. do 80. let
V 60. letech - sledování nástupu nových uměleckých směrů,. vliv informelu a jeho domácí verze. Podrobné sledování vlivů neodada a pop artu na české umění druhé poloviny 60. let. "Nová figurace" jako výsledek vlivu řady uměleckých tendencí a osobních stylů významných osobností.
V 70. letech - mapování nové strukturace českého výtvarného života od oficiálních tendencí v jejich specifických až nechtěně groteskních podobách (sochařské monumenty, Armádní umělecké studio) , přes "umění národních a zasloužilých umělců" a "neoficiální scénu" až k undergroundu.
Specifika českého umění akce 70. let.
Role Jazzové sekce SH v neoficiálním výtvarném umění.
80. léta - přednáška podrobně sleduje tendence a směry této doby, zaměřuje se někdy na dnes méně známé okolnosti té doby, jak je přednášející osobně poznal.
Zrod pozdější skupiny 12/15 na počátku 80. let, její štěpení, výrazné osobnosti. Nástup nové generace narozené v 50. letech. Svět nedeklarovaných, ale reálně působících uměleckých skupin. Proměna situace na konci 80. let, nástup nové generace Tvrdohlavých a její širší aspekty.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

3

Garant předmětu

PhDr. Pavel Ondračka

Zajišťuje ústav

Katedra teorií a dějin umění (KTDU)

Výsledky učení předmětu

Znalost základních i zdánlivě méně podstatných tendencí českého umění druhé poloviny dvacátého století, schopnost je přiřadit ktendencím světového umění, schopnost nalézt osobnosti pro české umění specifické, obtížně zařaditelné. Přednáška vede k bezpředsudečnému zhodnocení uměleckých směrů, skupin, osobností, nez ohledu na jejich pozici ve spektru mezi oficiálním, polooficiálním, mainstreamovým či "undergroundovým" uměním a k hledání těch jevů, jejichž význam přetrvává i v 21. století.

Prerekvizity

Základní znalost obecné historie českých zemí a jejich kultury, především historie 20. století tak. aby posluchač mohl pochopitz početné vazby mezi politickým a kulturním životem té doby.

Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT..

Způsob a kritéria hodnocení

Test

Osnovy výuky

01.Umění v době předválečné a válečné. Sedm v říjnu. Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal.
02.Umění konce 40. a počátku 50. let. Sorela a její hlavní realizace. Neoficiální tendence. Surrealistický okruh. Mikoláš Medek. Emila Medková. Vladimír Boudník a jeho okruh. Karel Černý, Alén Diviš.
03. Nástup moderny na konci 50. let. Brusel 1958. "Krotká moderna". Bohdan Kopecký. M 57. Valerián Karoušek. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar.
Skupina TRASA. Jitka a Květa Válovy. Čestmír Kafka. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
04. Téměř oficiální moderna 60. let. Od Bruselu k Radaru. Skupina 42 a Radar v 60. letech.
05. Informel. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Robert Piesen.Mikoláš Medek
06. Šmidrové. "Estetika divnosti". Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý.
07.Konkretismus. Nová citlivost. Skupina Křižovatka. Zdeněk Sýkora. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík.
08.Nová figurace. Rudolf Němec. Jiří Načeradský. Otakar Slavík.
09. Nová figurace mezi pop artem a polickou deklarací. Oldřich Kulhánek. Jiří Balcar. Teodor Rotrekl
10. Milan Knížák.
11.Křižovnická škola humoru bez vtipu. Jan Steklík.Karel Nepraš. Zorka Ságlová
12.Sochařství 50. a 60. let.. Informel a nová figurace. Aleš Veselý. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Osobnosti. Olbram Zoubek. Eva Kmentová. Vladimír Preclík. Socha ve veřejném prostoru v 60.letech, sympózia..
13.Umění 70. - 80. let Podmínky kulturního života v éře normalizace. Akční umění 70. let. Neoficiální výstavy. Aktivity Jazzové sekce SH. Šedá cihla.
14. Od výstav absolventů AVU z let 1973 - 74 na počátku 80. let k Volnému seskupení 12/15. Jiří Sozanský a jeho okruh. Michael Rittstein. Vladimír Novák. Ivan Kafka
15.Sochařství a objekt v 70. a 80. letech. Stanislav Kolíbal. Karel Malich. Jiří Beránek. Magdalena Jetelová. Kurt Gebauer.
16. Generace 80.let. Figurativismus, exprese a postmodernismus. Tvrdohlaví. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel, Stefan Milkov, Čestmír Suška a další.
Martin Mainer.

Učební cíle

Vytvořit celistvý a předsudků zbavený obraz o problematice českého umění druhé poloviny dvacátého století - přehodnocení avantgardních, mainstreamových i "politicky angažovaných" tendencí, objevování méně známých spojitostí - mezi uměním 40. a 60. let, sledování surrealistických, parasurrealistických a imaginativních tendencí od 40. let po současnost, reflexe art brut, abstrakce, abstraktního expresionismu, neodada, pop artu, akčního umění, hyperrealismu, transavantgardy a neoexpresionismu a dalších směrů v českém umění. důraz na obtížně zařaditelné umělecké osobnosti i významné umělecké tendence.


Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky

Přednášky jsou nepovinné.

Základní literatura

Altmann, S.; Klimešová, M.; Kalinovská, M.: Magdalena Jetelová : Dotek doby / Touch of time. Praha 2017 (CS)
Chalupa, P.: Bohuslav Reynek (1892-1971). Řevnice 2011 (CS)
Klimešová, M.: Roky ve dnech: české umění 1945-1957. Řevnice; Praha 2010 (CS)
Kol. aut.: Skupina Ra: Josef Istler, Miloš Koreček, Ludvík Kundera, Bohdan Lacina, Zdeněk Lorenc, Vilém Reichmann, Václav Tikal, Václav Zykmund. Praha 1988 (CS)
Kol. aut.: Tvrdohlaví: [katalog výstavy skupiny Tvrdohlaví, Městské kulturní středisko Havířov, Výstavní síň V. Wünsche, červen-červenec 1989. Havířov 1989 (CS)
Nešlehová, M.: Jan Koblasa. Praha 2002 (CS)
Ševčík J., Morganová P. Dušková D., České umění 1938-1989, programy, kritické texty, dokumenty, Praha 2001 (CS)
Švácha, R.-Platovská, M. (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1939-1958. Praha 2005 (1 díl) (CS)
Švácha, R.-Platovská, M. (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1958–2000. Praha 2008 (2 díly) (CS)

Zařazení předmětu ve studijních plánech

  • Program bakalářský

    obor APD , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor ATD , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AGD2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AKG , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AIN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AEN , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AM3 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS2 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AS1 , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AMU , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor AVI , 3 ročník, letní semestr, volitelný
    obor APE , 3 ročník, letní semestr, volitelný

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

PhDr. Pavel Ondračka

Osnova

1.Uzavřené světy válečných skupin. Sedm v říjnu. Václav Hejna. Mezi surrealismem, existencialismem, poezií všedního dne - Skupina 42 František Gross, František Hudeček, Jan Kotík. Kamil Lhoták. Jiří Kolář. Parasurrealistická Skupina RA. Václav Zykmund, Josef Istler, Václav Tikal. Surrealisté. Jindřich Heissler a Toyen.
2.Iluze a deziluze kolem roku 1950. Sorela v malířství, sochařství, architektuře. Nesouhlas v soukromí. Vladimír Fuka, Deník 1952. Surrealisté Vratislava Effenbergera. Mikoláš Medek. Emila Medková. Osobnosti. Karel Černý, Alén Diviš. Pavel Brázda.
3. Konec sorely a "krotká moderna" konce 50. let. Brusel 1958. Bohdan Kopecký. Umělecké skupiny 1957 - 1969. Máj 57. Richard Fremund. Jiří Balcar. Libor Fára. M 57. Valerián Karoušek. TRASA. Olbram Zoubek. Eva Kmentová, Vladimír Preclík - galerie avantgardy. Jitka a Květa Válovy. UB 12. Václav Bartovský. Stanislav Kolíbal Adriena Šimotová. Jiří John
5. Technooptimismus jako umělecký názor - Skupina 42 a RADAR. Sochařská sympózia, výstavy, galerie.
6. Existencialismus, romantika, informel. Vladimír Boudník. Šmidrové - estetika divnosti. Jan Koblasa. Karel Nepraš. Bedřich Dlouhý. Konfrontace. Antonín Tomalík. Zbyněk Sekal. Aleš Veselý. .
7. Konkretismus proti romantismu. Lounská skupina. Zdeněk Sýkora, komputer v umění. Karel Malich. Jan Kubíček. Radek Kratina. Václav Boštík. Vladislav Mirvald. Nová citlivost. Skupina Křižovatka.
8. Nová figurace. Existencialismus a pop. Kombinované objekty Teodora Rotrekla. Jiří Balcar, F.K.Foltýn. Otisky Rudolfa Němce. Malířská figurace. Jiří Načeradský. Otakar Slavík. Adriena Šimotová. Srpen 1968 v umění.
9. Paralelní svět akčního umění 60. a 70. letech. Milan Knížák a Aktual. Ivan Jirous. Hudební obrození jako antidotum normalizaci. Hudební a výtvarný underground. Výtvarníci versus Charta 77. Křižovnická škola humoru bez vtipu. Akce, happeningy Jan Steklík. Karel Nepraš. Zorka Ságlová. Intelektuální performance 70. let. Petr Štembera aj.
10. Oficiální, polooficiální a neoficiální umění v éře normalizace. Oficiální umění. AVS, SSM, výstavy. Umělci ve vězení (causa Kulhánek a Krejčí). Neoficiální scéna proti zapomnění. Sborníky. Jazzová sekce. Šedá cihla 1978 - 1975. Množství lokálních scén, samizdaty. "Domácí umění". "Magický realismus". Theodor Pištěk Obnovení surrealisté. Alena Nádvorníková, Martin Stejskal.
11. Nová vlna v hudbě i na výtvarné scéně. 1980 - 1985. Síť polooficiálních výstavních možností i jejich "legalizace" prostřednictvím tisku. Generace 60. let a princip kontinuity. Jiří Načeradský. Kresba a objekt v neoficiálních prezentacích. Malostranské dvorky. Absolventi AVU z let 1973 (pozdější 12/15) - společné výstavy. (Michael Rittstein, Václav Bláha, Jiří Beránek, Ivan Ouhel, Jiří Sozanský, Tomáš Švéda aj.), Jiří Sozanský - skupina, instalace, performance. 1982 - 1984 Nástup nejmladší generace (Vladimír Kokolia, Jaroslav Horálek, Boris Jirků, Stanislav Judl a další).
12. 1985 - 1989 Postmoderní generace, diskontinuita, exprese, ironie. 1987 Tvrdohlaví Jiří David. František Skála, Petr Nikl, Jaroslav Róna, Michal Gabriel aj. Martin Mainer. 1987 (pozdě ale přece) 12/15.
13. Lokální scény 80. let. Brno, Olomouc aj. Nedeklarované skupiny Tovaryšstvo malířské, Opět 5, Corpora S, skupiny kolem galerií Umělecké skupiny po roce 1988. Pilky (Roman Trabura). Návrat politické symboliky v letech 1988 - 90.