čeština

6

Přehled o struktuře a činnosti režijního pracoviště a jeho periferních zařízeních, digitálním záznamu a editaci zvukových signálů, počítačových systémech zpracování zvuku, znalosti základní struktury a principu elektronických hudebních nástrojů, přehled o hudebních komunikačních rozhraních a metodách řízení a synchronizace zvukové, světelné a scénické techniky.

Jsou požadovány základní znalosti na úrovni následujících povinných předmětů studijního oboru přednášených v předcházejících semestrech: Analýza signálů a soustav, Měření v elektrotechnice a Elektrotechnika.

Metody vyučování závisejí na způsobu výuky a jsou popsány článkem 7 Studijního a zkušebního řádu VUT.
- Přednášky mající charakter výkladu základních principů, metodologie, problémů a jejich vzorových řešení.
- Laboratorní cvičení podporující praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách za aktivní účasti studentů.
Účast na přednáškách je doporučená, účast na laboratorních cvičeních je kontrolovaná.

Hodnocení se řídí Studijním a zkušebním řádem VUT a Směrnicí děkana FEKT doplňující studijní a zkušební řád VUT. Maximum 24 bodů je uděleno za pět samostatných prací studentů, maximum 16 bodů za dvě laboratorní cvičení a jejich vypracování a maximum 60 bodů za závěrečnou písemnou zkoušku. Minimální rozsah vypracování jednotlivých laboratorních cvičení stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

1. Zvuk a jeho šíření, zvukový signál v elektrické soustavě. Mixážní pult: vstupní obvody, ekvalizéry, úpravy dynamiky, sběrnice, výstupy, připojení externích zařízení, funkce Mute a Solo, talkback, diagram úrovní. Měření a vizualizace úrovně, spektra a amplitudové obálky zvukového signálu.
2. Zvukové efekty: dynamické pojetí zvukového signálu, kmitočtové filtry, dynamické procesory, efekty se zpožďovací linkou, simulace akustických prostorů, modulační efekty, funkční měniče, změna výšky, časové komprese a expanze, fázový vocoder, spektrální transformace, prostorové efekty.
3. Laboratorní cvičení
4. Digitální zpracování zvukových signálů, digitální zvuková rozhraní. Záznam zvukového signálu, systémy HDR. Zvukové karty, záznam a zpracování zvuku na osobním počítači.
5. Základy hudební akustiky. Syntéza zvukových signálů, lineární a nelineární metody, digitální syntéza, matematické modelování. Elektronické hudební nástroje, virtuální analogový syntezátor, sampler, polyfonní a multitémbrové nástroje.
6. Laboratorní cvičení
7. Komunikační rozhraní v hudební elektronice, rozhraní MIDI. Synchronizace zvukové a obrazové techniky, synchronizace hudební elektroniky. Řízení zvukové a scénické techniky.

Cílem předmětu je seznámit se s principem činnosti a použitím zařízení zvukové techniky, elektronických hudebních nástrojů, počítačových systémů pro zpracování zvuku a jejich instalací ve zvukových studiích.

Pro udělení zápočtu je nutné absolvovat všechny laboratorní úlohy v řádných nebo náhradních termínech. Další formy kontrolované výuky stanoví každoročně aktualizovaná vyhláška garanta předmětu.

Watkinson, J. The Art of Digital Audio, third edition. Focal Press, 2001. (EN)

Vlachý, V. Praxe zvukové techniky. Nakladatelství Muzikus, Praha, 1995. ISBN 80-901537-6-3. (CS)
Zölzer, U. Digital Audio Signal Processing. Technical University of Hamburg, Germany. (EN)
Forró, D. Počítače a hudba. Grada, Praha 1994. (CS)
Benson, B. K.: Audio Engineering Handbook,McGraw-Hill Book Comp. N.Y. USA, 1988 (EN)

39 hod., povinná

Režijní pracoviště, Digitální mixážní pult, Měření na zvukovém efektu Chorus, Digitální zvukové efekty, Digitální záznam zvuku na pevný disk
Programování MIDI kontrolerů, Využití sampleru v nahrávacím studiu, Hudební syntezátory, Základy práce s komunikačním systémem MIDI, Protokol DMX pro řízení scénické techniky