Kvalita výuky a přínos vybraných všeobecně vzdělávacích předmětů na technické univerzitě

Kvalita výuky a přínos vybraných všeobecně vzdělávacích předmětů na technické univerzitě

abstrakt

cs

Po všestranném rozvoji studentů volají akademické studijní plány, pedagogové a odborníci z teorie i z praxe. Osvojení všech klíčových kompetencí studentů se stává nutností pro zvládnutí teorie a úspěšný vstup do praxe. Je logické, že všeobecný rozvoj musí dostat odpovídající prostor v repertoáru ostatních odborných předmětů. Příspěvek mapuje situaci na vybrané technické univerzitě. Za tímto účelem jsou vybrány dva všeobecně vzdělávací předměty, přírodovědný a společenskovědní, jejichž hlavní smysl spočívá v naplnění ideálu všestranné kultivace deklarované v profilu absolventa. Hledá se především přínos těchto předmětů pro studenty, jelikož bohaté zkušenosti s výukou dovolují retrospektivní pohled na její realizaci. To se děje skrze navržení a posouzení kritérií kvality výuky, která přínos předmětů nejvíce ovlivňují, což lze chápat jako cíl příspěvku. Samotné nalezení kritérií, jejich formulace a relevantní stanovení jejich významnosti představuje výzkumný problém, který si před sebe kladou dílčí výzkumné otázky, a to: Jaký význam přisuzují studenti jednotlivým kritériím kvality výuky? Jaká kritéria kvality výuky nejvíce ovlivňují přínos? Existuje korelace mezi kritérii a přínosem? Zodpovězení těchto otázek může napomoci jednak samotné teoretické zpětnovazební reflexi výuky z didaktického pohledu, jednak rozpoznání těch kritérií kvality, která studenti vnímají jako důležitá u společenskovědního a přírodovědného předmětu. To může přispět k modernizaci a vyšší efektivitě výuky. Zdrojem výzkumu je dotazník zaměřený na zhodnocení kritérií kvality výuky. Pro potřeby analýzy byl vybrán společenskovědní a přírodovědný předmět na technické univerzitě v letech 2018–2020. Respondenti se vyjadřovali na škále sémantického diferenciálu k jednotlivým kritériím kvality výuky samostatně. Poté byl jejich počet nejprve dílčím postupem zredukován na 8–10 nejvýznamnějších. K nalezení těchto nejvýznamnějších kritérií jsou představeny a porovnány výsledky dvou statistických metod: metoda hlavních komponent a kroková metoda dopředná. Následně jsou kritéria použita pro posouzení jejich významnosti nejprve samostatně a poté ve vazbě na přínos t-testem skrze p-hodnotu v relaci kritérium–přínos a Cohenovým koeficientem věcného účinku. Výsledky lze interpretovat jednak pro každý předmět zvlášť, jednak je možné přírodovědný a společenskovědní předmět mezi sebou porovnat, což představuje cenný vědeckými metodami ověřený, nikoliv jen intuitivní, pohled na vnímání přínosu a kvality výuky různých všeobecně vzdělávacích předmětů na ose „předmět – já“.

Po všestranném rozvoji studentů volají akademické studijní plány, pedagogové a odborníci z teorie i z praxe. Osvojení všech klíčových kompetencí studentů se stává nutností pro zvládnutí teorie a úspěšný vstup do praxe. Je logické, že všeobecný rozvoj musí dostat odpovídající prostor v repertoáru ostatních odborných předmětů. Příspěvek mapuje situaci na vybrané technické univerzitě. Za tímto účelem jsou vybrány dva všeobecně vzdělávací předměty, přírodovědný a společenskovědní, jejichž hlavní smysl spočívá v naplnění ideálu všestranné kultivace deklarované v profilu absolventa. Hledá se především přínos těchto předmětů pro studenty, jelikož bohaté zkušenosti s výukou dovolují retrospektivní pohled na její realizaci. To se děje skrze navržení a posouzení kritérií kvality výuky, která přínos předmětů nejvíce ovlivňují, což lze chápat jako cíl příspěvku. Samotné nalezení kritérií, jejich formulace a relevantní stanovení jejich významnosti představuje výzkumný problém, který si před sebe kladou dílčí výzkumné otázky, a to: Jaký význam přisuzují studenti jednotlivým kritériím kvality výuky? Jaká kritéria kvality výuky nejvíce ovlivňují přínos? Existuje korelace mezi kritérii a přínosem? Zodpovězení těchto otázek může napomoci jednak samotné teoretické zpětnovazební reflexi výuky z didaktického pohledu, jednak rozpoznání těch kritérií kvality, která studenti vnímají jako důležitá u společenskovědního a přírodovědného předmětu. To může přispět k modernizaci a vyšší efektivitě výuky. Zdrojem výzkumu je dotazník zaměřený na zhodnocení kritérií kvality výuky. Pro potřeby analýzy byl vybrán společenskovědní a přírodovědný předmět na technické univerzitě v letech 2018–2020. Respondenti se vyjadřovali na škále sémantického diferenciálu k jednotlivým kritériím kvality výuky samostatně. Poté byl jejich počet nejprve dílčím postupem zredukován na 8–10 nejvýznamnějších. K nalezení těchto nejvýznamnějších kritérií jsou představeny a porovnány výsledky dvou statistických metod: metoda hlavních komponent a kroková metoda dopředná. Následně jsou kritéria použita pro posouzení jejich významnosti nejprve samostatně a poté ve vazbě na přínos t-testem skrze p-hodnotu v relaci kritérium–přínos a Cohenovým koeficientem věcného účinku. Výsledky lze interpretovat jednak pro každý předmět zvlášť, jednak je možné přírodovědný a společenskovědní předmět mezi sebou porovnat, což představuje cenný vědeckými metodami ověřený, nikoliv jen intuitivní, pohled na vnímání přínosu a kvality výuky různých všeobecně vzdělávacích předmětů na ose „předmět – já“.

společenskovědní předměty, přírodovědné předměty, všestranný rozvoj, přínos, kritéria kvality výuky, statistická analýza, metoda hlavních komponent, kroková metoda dopředná

08.09.2021

ICV MENDELU

Brno

978-80-7509-802-3

Sborník abstraktů ICOLLE 2021

1

96

99

4