studijní program

Soudní inženýrství

Fakulta: ÚSIZkratka: DSP SoI_PAk. rok: 2021/2022

Typ studijního programu: doktorský

Kód studijního programu: P0788D020001

Udělovaný akademický titul: Ph.D.

Jazyk výuky: čeština

Akreditace: 25.6.2020 - 24.6.2025

Forma studia

Prezenční studium

Standardní doba studia

4 roky

Garant programu

Oborová rada

Oblasti vzdělávání

Oblast Téma Podíl [%]
Bezpečnostní obory Bez tematického okruhu 100

Cíle studia

Primárním cílem DSP Soudní inženýrství, o který se jedná, je vychovávat mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni rozvíjet úroveň poznatků potřebných pro řešení jak nepřímých příčinných problémů, které souvisejí se zjišťováním příčin a průběhu negativních technických jevů v podobě havárií technických objektů, tak i přímých příčinných problémů, které souvisejí s hodnocením ekonomických důsledků těchto jevů a s oceňováním majetku. Cílem daného studijního programu je vychovávat tyto pracovníky tak, aby byli současně i schopni poznatků z této činnosti využívat pro návrhy opatření zvyšující bezpečnost související s provozem technických a technickoekonomických objektů a kontrolovat způsob jejich zajištění.
Tento aktuální záměr vychází jak z potřeby rozvoje forenzní vědy, jejíž výsledky se využívají především v řízeních před orgány veřejné moci (dále jen OVM), tak i z potřeb rozvoje v oblasti bezpečnosti, při prevenci závažných havárií.
Z hlediska kompetencí absolventů je cílem tohoto studia vychovávat takové mladé vědecké pracovníky, kteří budou schopni:
1. rozvíjet úroveň poznání v daném oboru tak, aby se zlepšovaly podmínky pro práci znalců působících v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti, současně
2. budou sami schopni řešit velmi obtížné znalecké problémy v oblasti technických a technickoekonomických oborů znalectví,
3. poznatků z této činnosti budou umět využívat pro posílení oblasti bezpečnosti pro návrhy opatření na snižování pravděpodobnosti vzniku negativních jevů a
4. z pohledu potřeb znalecké činnosti budou též schopni posuzovat úroveň zajištění bezpečnosti při provozu konkrétních typů technických a technickoekonomických objektů.

Profil absolventa

V rámci studia DSP Soudní inženýrství
• Studenti získají odborné znalosti z oblasti vybraných matematických metod, základů vědecké práce (systémový přístup, systémové myšlení, systémové metody, systémové postupy) a speciální odborné znalosti vybraných systémových metod (logika, modelování, experiment, mezní stavy).
• Současně si osvojí praktické dovednosti a způsobilosti spojené se sběrem dat a s jejich vyhodnocením, s přípravou, realizací a vyhodnocením experimentů (reálných, myšlenkových i výpočtových), s řešením problémů pomocí modelování, s přípravou a řešením národních a mezinárodních vědeckovýzkumných projektů a s prezentací dosažených výsledků na národních i mezinárodních vědeckých a odborných konferencích tak, aby byli schopni dále v oboru vědecky pracovat.
• Dále studenti získají odborné znalosti základních oborových metod v oboru soudního inženýrství (metoda zpětného odvíjení děje, metoda zužování mezí, analýza dějů v čase a prostoru, soudně inženýrská komparace, analýza havárií, teorie oceňování majetku a posuzování škody na majetku), metod uplatňovaných pro zvyšování bezpečnosti technických a ekonomických soustav, speciálních metod a postupů používaných při řešení konkrétních typů znaleckých problémů v oblasti, do níž spadá zaměření řešené disertační práce.
• V oblasti bezpečnosti získají studenti odborné znalosti a dovednosti v problematice identifikace analýzy a hodnocení rizik, včetně schopnosti posoudit a navrhnout vhodná opatření pro snížení míry rizika a zvýšení úrovně bezpečnosti. Zároveň budou schopni tyto nástroje využít jako znalci při retrospektivním posouzení volby vhodných bezpečnostních opatření.
• Dále si osvojí praktické způsobilosti a dovednosti z řešení obtížných znaleckých problémů, které jsou zpracovávány na ÚSI a dalších součástech VUT působících jako znalecké ústavy, které jsou formou znaleckých posudků zpracovávány pro potřeby řízení před orgány veřejné moci. Z této činnosti též získají informace o variabilitě situací, které vedou k negativním jevům, poznají složitost situací, pro které jsou OVM vyžadována obtížná technická a technickoekonomická posouzení a rovněž si prakticky osvojí vybrané metody a postupy, které odpovídají stávající úrovni poznání tak, aby získali podněty a využili je pro potřeby dalšího bádání, a to jak pro rozvoj technického a technickoekonomického znalectví, tak i z hlediska potřeb posilování bezpečnosti týkající se konkrétních typů znaleckých objektů.
• Studenti též získají základní znalosti z oblasti práva v rozsahu potřebném pro činnost technických a technickoekonomických znalců tak, aby získané technické a ekonomické znalosti a dovednosti byli schopni uplatnit i jako pracovníci znaleckých ústavů nebo znalci v řízeních před OVM při objasňování příčin a průběhu složitých technických a technickoekonomických jevů.

Závěrečné práce studentů pak budou zaměřovány do těchto inženýrských oblastí:
1. Bezpečnost technických a ekonomických systémů
2. Posuzování vad a poruch v technice
3. Oceňování majetku
4. Analýza silničních nehod
Charakteristiky profesí, pro jejichž výkon budou absolventi připraveni, a zaměstnavatelů, u kterých budou moci uplatnit získané vzdělání, jsou uvedeny v části D-I žádosti, a to v oddílu Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu práce.

Charakteristika profesí

Charakteristika profesí, pro jejichž výkon má být absolvent připraven a dalších možností jeho uplatnění
Úspěšní absolventi oboru soudní inženýrství mají nejlepší předpoklady stát se pracovníky znaleckých ústavů nebo znalci, kteří působí v technických a technickoekonomických oborech znalecké činnosti. Podle zaměření témat svých doktorských prací se jedná o následující obory znalecké činnosti:
Bezpečnost technických systémů a posuzování vad a poruch v technice:
• znalecký obor Stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, dopravní, inženýrské, specializace posuzování vad a poruch, zjišťování příčin havárií, posuzování kvality provedených stavebních prací, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel, strojů, zařízení, zemědělské a manipulační techniky, opravárenství, posuzování vhodných bezpečnostních opatření apod.;
• znalecký obor Kybernetika se specializací na bezpečnost ICT systémů;
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace stanovení výše škody.
Bezpečnost ekonomických systémů a oceňování majetku:
• znalecký obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, oceňování motorových vozidel, strojů a zařízení, oceňování movitého majetku, kancelářské a výpočetní techniky, elektroniky, nábytku, vybavení domácností, oceňování podniků a dále též stanovení výše škody na výše uvedených typech majetku či posuzování metod řízení rizik ve firmách a institucích.
Analýza silničních nehod:
• obor Doprava, odvětví doprava silniční a doprava městská, specializace technické posudky o příčinách silničních nehod;
• obor Strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializace posuzování technického stavu motorových vozidel;
• obor Ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování motorových vozidel, stanovení výše škody.
Charakteristika zaměstnavatelů, u kterých bude moci uplatnit získané vzdělání
Jako zaměstnanci najdou absolventi uplatnění ve školství při pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti, ve vědeckých a výzkumných ústavech oprávněných ke znalecké činnosti a ve znaleckých ústavech specializovaných na znaleckou činnost. Ve vztahu ke znaleckým ústavům se jedná především o vysoké školy nebo jejich součásti a veřejné výzkumné instituce, případně jiné osoby veřejného práva nebo jejich organizační složky vykonávající vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru znalecké činnosti, které se ve smyslu ustanovení § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících zapisují do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů. Kromě výzkumné činnosti jsou pak tyto ústavy při výkonu znalecké činnosti určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Absolventi se též uplatní v bankách zejména při posuzování zástav, v pojišťovnách, zejména při odhalování pojistných podvodů, ve státní správě, zejména při správě státního majetku, u policie zejména při řešení dopravních nehod ev. při odhalování majetkových trestných činů, příp. též u realitních a developerských firem a firem, které se zabývají oceňováním majetku.

Podmínky splnění

Doktorandi daného DSP mají tyto povinnosti:
• Složit tři zkoušky z povinných předmětů ze skupiny DSNA (doporučeno do konce 2. semestru studia).
• Složit dvě zkoušky z předmětů povinně volitelných, jeden předmět ze skupiny DSNB, jeden předmět ze skupiny DSNC (doporučeno do konce 3. semestru).
• Složit jednu zkoušku z předmětu DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium (doporučeno do konce 4. semestru).
• Absolvovat povinný seminář DSNS00 Právní aspekty vědecké práce zakončený kolokviem (doporučeno do konce 1. semestru).
• V 1. až 5. semestru splnit každý semestr podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS01 až DSNS05.
• Do konce 5. semestru zpracovat pojednání k SDZ a přihlásit se ke SDZ. Výjimečně lze v odůvodněných případech, se souhlasem školitele a na základě kladného stanoviska OR, tento termín prodloužit do konce 6. semestru, jinak se studentovi studium ukončí.
• V 6. až 7. semestru po absolvování SDZ splnit podmínky pro udělení zápočtu z doktorských seminářů DSNS 06 až 07.
• Do konce 8. semestru zpracovat svoji dizertační práci, splnit další podmínky pro podání přihlášky k obhajobě a přihlásit se k obhajobě dizertační práce. V odůvodněných případech lze na základě kladného stanoviska školitele tento termín prodloužit, nesmí být však překročena maximální doba studia vymezená ve SZŘ VUT.
• Průběh studia na základě pravidelných ročních hodnocení prováděných studentem a jeho školitelem sleduje a kontroluje OR.

Vytváření studijních plánů

Studium doktoranda, v souladu s čl. 28 Studijního a zkušebního řádem VUT (dále jen SZŘ) probíhá podle individuálního studijního plánu (dále jen ISP). Tento plán, v souladu se SZŘ a směrnicí č. 70/2017 (Pravidla pro organizaci studia na ÚSI VUT), zpracuje v úvodu studia školitel doktoranda ve spolupráci s doktorandem. V ISP jsou specifikovány povinnosti, které musí doktorand v průběhu studia splnit k jeho úspěšnému ukončení. Po schválení ISP se tento stává pro doktoranda závazný.
Studijní program je navržen jako studijní program bez specializací. Povinné a povinně volitelné předměty pro daný studijní program jsou členěny do 5 skupin DSNA, DSNB, DSNC, DSNJ, DSNS. Předměty ve skupinách DSNA, DSNB, DSNC jsou předměty, které slouží k tomu, aby doktorand získal znalosti potřebné pro vědeckou práci a přehled odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. Předměty ze skupiny DSNJ slouží k rozšíření aktivní znalosti cizího jazyka. Předměty ze skupiny DSNS pak slouží k rozšiřování dalších praktických dovedností potřebných pro vědeckou práci a vedou doktorandy k průběžnému plnění studijních povinností.
1. Skupina DSNA – povinné předměty studijního programu (typ předmětu P – povinný) jsou základní předměty, které slouží k získání znalostí potřebných pro vědeckou a tvůrčí práci v daném oboru. Jedná se o předměty:
• DSNA01 Pravděpodobnost a matematická statistika
• DSNA02 Bezpečnost technických a ekonomických soustav
• DSNA03 Soudní inženýrství - obecná metodika
Charakteristiky předmětů jsou uvedeny v části B-III žádosti.
2. Skupina DSNB – první skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda především ve vztahu k typu entit, jež jsou předmětem řešení jeho práce. Jedná se o předměty DSNB01 až DSNB11, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
3. Skupina DSNC – druhá skupina povinně volitelných předmětů studijního programu (typ předmětu PV – povinně volitelný, povinně si student volí 1 předmět z dané skupiny) jsou předměty, které slouží k prohloubení znalostí doktoranda zejména ve vztahu k přístupům k řešení znaleckých a dalších typů expertních problémů na daném typu entit, jež jsou předmětem řešené práce. Jedná se o předměty DSNC01 až DSNC07, jejich charakteristiky vč. názvu jsou uvedeny v části B-III žádosti.
4. Skupina (předmět) DSNJ – předmět DSNJ00 Cizí jazyk pro doktorské studium – je povinný předmět studijního programu (typ předmětu P – povinný), který slouží k prohloubení znalostí cizího jazyka, zpravidla angličtiny, v oblasti odborné terminologie daného vědního oboru a problematiky řešené v rámci disertační práce a k posílení jeho kompetencí v oblasti tvorby publikací v cizím jazyce a prezentačních dovedností. V rámci přípravy na povinnou zkoušku studenti absolvují 6 individuálních konzultací. V rozsahu dle svých potřeb a znalostí se pak studenti mohou ke zkoušce připravovat v rámci volitelných jazykových seminářů pořádaných na Ústavu společenských věd po dobu až 3 semestrů tak, aby dosáhli znalostí cizího jazyka nejméně na úrovni B1+ dle CEFR a především si prohloubili aktivní znalost cizího jazyka.
5. Skupina DSNS – ostatní povinné předměty (typ předmětu P – povinný) je skupina povinných seminářů. Jedná se o semináře:
• DSNS00 Právní aspekty vědecké práce, seminář je zakončen kolokviem
• DSNS01 – DSNS07 Doktorský seminář I až VII, které organizačně zajišťuje školitel doktoranda a slouží k vedení a kontrole doktorandů z hlediska průběžného plnění studijních povinností popsaných v části BII-b žádosti v oddílech požadavky na tvůrčí činnost, na absolvování stáží a další studijní povinnosti. Předměty jsou zakončeny zápočtem.
U předmětů ze skupiny DSNB, DSNC se nevylučuje, aby na základě zdůvodnění provedeného školitelem doktoranda, se souhlasem oborové rady, si student zapsal i jiný předmět určený pro akreditovaný DSP fakulty, která se spolupodílí na uskutečňování tohoto celoškolského DSP, pokud tento bude lépe odpovídat zaměření doktorské práce studenta.
Nad rámec minimálního počtu absolvovaných předmětů PV si doktorandi mohou, po dohodě se školitelem, do ISP zapsat i více předmětů ze skupiny DSNB, DSNC nebo jiný předmět na VUT určený pro DSP. Tyto volitelné nejsou pro studenty povinné a jejich absolvování se pro ně stává závazné zápisem do ISP.
Tím, že se u všech předmětů daného DSP jedná výhradně o předměty určené studentům DSP, předměty nemají přiřazeny počty kreditů a v souladu s čl. 33, odst. 6 SZŘ se tak nevyužívá systému ECTS používaného na VUT pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech.
Doporučené zařazení předmětů do ISP je uvedeno v části BII-b této žádosti, oddíl studijní povinnosti.

Návaznost na další typy studijních programů

Studium v DSP vhodně navazuje na celoškolské akademicky zaměřené navazující magisterské studijní programy Realitní inženýrství, Expertní inženýrství v dopravě, Řízení rizik technických a ekonomických systémů, Informační bezpečnost ev. na další magisterské studijní programy poskytující vzdělání z oblasti stavebnictví, strojírenství, elektrotechniky, informatiky, dopravy, v ekonomických oborech či přímo v oblasti bezpečnosti.

Vypsaná témata doktorského studijního programu

  1. Automatické oceňovací modely u nemovitostí a jejich implementace

    Automatizované oceňovací modely (AVM) jsou aplikací, která je za příznivých podmínek s daty velmi efektivní a která je již poměrně dobře rozšířena jako praktická aplikace oceňování nemovitostí v zemích s vyspělou ekonomikou. Velkou výhodou oproti klasickému oceňování je pak potlačení subjektivního faktoru oceňovatele a zvýšení objektivnosti a věrohodnosti odhadu ceny. Práce bude mít za cíl syntézu několika oblastí a následně vlastní návrh obecného modelu implementace AVM dle vstupních podmínek, zejména v tuzemsku. Syntéza pak bude spočívat v udržení linie zahraničních oceňovacích standardů pro AVM jakožto profesní rámec, dále využívat možnosti dané aktuální úrovní statistiky a ekonometrie, data a datové parametry a také technologie v souvislosti s požadavky na správnou funkci AVM ve smyslu uzavřeného systému. Metodologie práce bude využívat obecné vícerozměrné statistické metody, a především pak mnohorozměrných regresních modelů s využitím GWR (Geographically Weighted Regression). Podstatnou část bude představovat práce s daty, typy proměnných a jejich příprava, následně kalibrace modelů a zejména komparace s již publikovanými modely. Syntéza a návrh implementačního modelu bude navazovat na všechny předešlé kroky. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti z oblasti statistických metod a regresních modelů.

    Školitel: Cupal Martin, doc. Ing. et Ing., Ph.D. et Ph.D.

  2. Cena roboticky stavěných domů a její vliv na cenu nemovitostí

    Stavebnictví jde neustále kupředu, staví se čím dál více a na stavební firmy je kladen stále větší tlak, aby stavěly rychleji a kvalitněji. Bohužel počet lidských zdrojů, který se pohybuje ve stavebnictví je omezený a jeho výkonnost nelze příliš zvyšovat i přesto, že se neustále zlepšují pracovní podmínky. Proto se stavební firmy snaží nahradit lidské zdroje stroji. Z tohoto důvodu se na stavebním trhu začínají používat automatizované stroje (roboti), kteří jsou naprogramováni tak, aby velkou část domu (hrubou stavbu) dokázali postavit sami. Používání robotů při výstavbě je v současné době novinka a jak to u nových věcí bývá, nevíme o ní spoustu věcí. Přestože jde u nás o první vlaštovky, za chvíli se budou tyto stavby prodávat na realitním trhu, bude zapotřebí stanovit jejich cenu a také i u těchto staveb řešit jejich vady a nedodělky, případně vzniklé pojistné události. Proto je zapotřebí podrobně analyzovat tyto nové technologie výstavby, zjistit jejich silné a slabé stránky a pokusit se je pro účely oceňování rozdělit. Zjistit dopad konkrétní technologie výstavby na cenu nemovitosti a analyzovat, jaký dopad bude mít nová technologie výstavby na cenu nemovitostí.

    Školitel: Čech Josef, Ing., Ph.D.

  3. Finanční modelování u nemovitostí pro příjmový přístup

    Trh s nemovitostmi se rozpadá na segmenty s nemovitostmi; od těch, které negenerují žádný příjem až po ty, jejichž tržní hodnota je na generovaném příjmu silně závislá. Zejména v takových případech je nutné co nejvěrohodněji odhadnout, jak se bude očekávaný příjem v budoucnu vyvíjet. Takový průběh je pak předmětem finančního modelování dle struktury příjmů a také pravděpodobnosti jeho dosažení. Empirická část práce bude obsahovat zobecnění typických průběhů měřených na konkrétních entitách včetně simulací. Metodologie práce bude založena primárně na finanční matematice a také částečně na statistickém přístupu. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe. Pozn. Téma vyžaduje alespoň mírně pokročilé znalosti z oblasti finanční matematiky.

    Školitel: Cupal Martin, doc. Ing. et Ing., Ph.D. et Ph.D.

  4. Komplexní analýza chování a strategií rozhodování řidičů při vybraných manévrech v silničním provozu

    Pro analýzu nehodového děje je nezbytné mít dostatek kvantifikovaných údajů k procesu vnímání, rozhodování a jednání silničního provozu během jízdních manévrů (předjíždění, odbočování apod.). Vliv na provedení manévru může mít řada různých faktorů včetně strategie rozhodování řidičů. Cílem této práce bude analyzovat chování řidičů při vybraných manévrech s důrazem na časovou náročnost těchto úkonů, zejména vizuálního vnímání ve vybraných situacích.

    Školitel: Bucsuházy Kateřina, Ing. et Ing., Ph.D.

  5. Metoda identifikace, analýzy a hodnocení rizik v inteligentních sítích

    Téma je zaměřeno na výzkum vhodné metody k identifikaci, analýze a hodnocení rizik, jejich management včetně návrhů opatření snižující míru rizika v inteligentních sítích. Student v rámci teoretické části nejprve analyzuje současně používané metody pro identifikaci, hodnocení rizik včetně závažnosti zranitelností a parametry, které jsou v jednotlivých metodách použity. Vlastním přínosem práce bude vlastní návrh a implementace metody včetně ověření funkčnosti.

    Školitel: Martinásek Zdeněk, Ing., Ph.D.

  6. Příčiny selhání kyber-fyzických systémů

    Současná technická díla (objekty i infrastruktury) mají povahu kyber-fyzickou, protože jejich řízení závisí na informačních systémech. Pro projektování rozhraní mezi fyzickými a kybernetickými částmi dosud nejsou jasná pravidla, a proto dochází k selhání předmětných systémů, která jsou často neočekávaná a těžko pochopitelná. Cílem práce je shromáždit data o selháních, určit příčiny selhání a uspořádat je do kategorií. Tím bude vytvořen základ pro hledání inženýrských opatření a k sestavení pravidel pro zajištění bezpečných rozhraní mezi fyzickou a kybernetickou částí systémů. Předmětné poznatky jsou důležité např. pro nastavení pravidel pro samořiditelné automobily.

    Školitel: Procházka Jan, RNDr., Ph.D.

  7. Simulační modelování dopravních nehod za snížené viditelnosti

    Ze statistik vyplývá, že z počtu usmrcených chodců při dopravních nehodách je jich téměř 2/3 usmrceno za snížené viditelnosti (tma, mlha, hustý déšť, sněžení apod.). Celkově je podíl nehod za tmy či jinak snížené viditelnosti na celkovém počtu nehod cca třetina. Při zpracování analýzy takového nehodového děje je potřebné posoudit rozhledové možnosti řidiče. Experimentálně lze toto ověřit vyšetřovacím pokusem, ale pouze za předpokladu, že lze navodit shodné podmínky, jako v době dopravní nehody (DN). To lze, pokud jde o dopravní nehodu za tmy, bez další vlivů, které rozhledové možnosti řidiče ovlivňují. Pokud však dojde k DN za deště, sněžení či v mlze, nelze takové ověření provést. Obdobně při slnění řidiče, zejména při východu či západu slunce, je realizace takového experimentu obtížná s ohledem na měnící se podmínky. Některé simulační programy však již umožňují nahradit experiment v exteriéru simulačním modelováním. Například simulační program Virtual CRASH umožňuje simulovat a následně vizualizovat jak různé druhy světlometů vozidel a jejich nastavení (barva, sklon, intenzita, tvar apod.), tak vnější prostředí a podmínky (intenzita okolního světla, poloha a intenzita slunce, veřejné osvětlení, mlha apod.). To vše v pohybu v reálných rychlostech s možností sledování situace jak z vozidla, tak odkudkoliv z okolí. K provedení simulace je však zapotřebí celá řada vstupních údajů, které však znalci obvykle neznají, nemají k dispozici a často ani netuší, co znamenají a jak se v simulaci projeví. Cílem práce tedy bude na základě série experimentů jak v simulovaném prostředí, tak i v exteriéru, a jejich vzájemného porovnání ověřit vliv nastavení vstupních parametrů simulace a nalezení způsobu volby vhodných parametrů pro konkrétní situace. Výsledkem tak bude databáze vhodných parametrů pro simulace nehodových dějů za snížené viditelnosti a ucelená metodika získávání těchto parametrů a správného nastavení simulačního programu tak, aby výsledná vizualizace co nevíce odpovídala realitě v době DN.

    Školitel: Bradáč Albert, Ing., Ph.D.

  8. Stanovení příčin a dopadů dopravních nehod při přepravě nebezpečných látek vybranými dopravními módy a ocenění ztrát a škod na veřejných aktivech

    Nebezpečné látky lidé potřebují k životu, proto jejich touha žít v bezpečí a mít možnost rozvoje musí respektovat potřebu a zároveň vlastnosti nebezpečných látek. Pro existenci přiměřených podmínek v území je zapotřebí zajistit též bezpečnou přepravu nebezpečných látek. Na základě konceptu integrální bezpečnosti bude v práci provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik spojených s přepravou nebezpečných látek ve vybraných územích různého typu. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací způsobených dopravní nehodou s přítomností nebezpečných látek několika typů; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro alespoň pět vybraných případů různých územních a časových podmínek budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech.

    Školitel: Procházková Danuše, doc. RNDr., CSc., DrSc.

  9. Stanovení příčin a dopadů selhání vybraného kritického technického díla (objektu, infrastruktury) a ocenění ztrát a škod na veřejných aktivech

    Zajištění kritických technických děl (objektových i síťových) je jednou ze základních funkcí státu, protože jsou nutné pro zajištění životních potřeb a bezpečí lidí. Na základě konceptu integrální bezpečnosti pomocí přístupu obrana do hloubky bude provedena identifikace, analýza, hodnocení a posouzení rizik u vybraných technických děl různého typu. Zohledněna budou i rizika plynoucí z organizačních havárií a teroristických útoků. Pomocí zásad pro řízení rizik a vypořádání rizik inženýrskými postupy budou: identifikovány varianty možných kritických situací; stanoveny jejich dopady na veřejná aktiva; a pro alespoň pět vybraných případů různých technických děl a časových podmínek budou oceněny ztráty a škody na veřejných aktivech.

    Školitel: Procházková Danuše, doc. RNDr., CSc., DrSc.

  10. Systémový přístup k oceňování motorových vozidel

    Cílem práce je v systémovém pojetí rozpracovat metodiku pro oceňování osobních motorových vozidel s důrazem na posuzování vlastností struktury, stavu struktury a stavu okolí z hlediska vlivu na hodnotu těchto vozidel. V oblasti vlastností struktury bude kladen důraz na rozvoj metod pro hodnocení technické úrovně. V oblasti posuzování stavu struktury se práce zaměří na rozvoj metod pro zjišťování posuzování a následné hodnocení technického stavu vč. hodnocení vlivu celkových a generálních oprav. Posuzování vlivu okolí se zaměří především na analýzy stavu trhu a podstatných faktorů, které ovlivňují rozdíly hodnoty užitné a směnné. Práce zahrne i problematiku posuzování výše majetkové újmy.

    Školitel: Kledus Robert, doc. Ing., Ph.D.

  11. Technicko-právní posuzování silniční nehody za účasti zranitelných účastníků

    Zranitelní účastníci provozu dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Technický a právní pohled na práva a povinnosti účastníků z řad řidičů a chodců (příp. cyklistů) a pohled na příčiny silničních nehod se často liší. Technické řešení mnohdy není jednoznačné a vychází z mnoha předpokladů, které nejsou zcela exaktně známy, přičemž jedním z nich je i např. délka reakční doby řidiče. Délka reakční doby ovlivňuje průběh nehody i možnosti zabránění nehodě, a tedy i posouzení technické příčiny nehody, přitom její konkrétní délka není řidičům obvykle známa a je problematická zejména u nehod za snížené viditelnosti u nízko kontrastních překážek. Dalším aspektem je například problematika náhlosti a neočekávatelnosti vzniku takových překážek ve vztahu ke vzdálenostem a rychlostem kolidujících objektů. Znalecká zkoumání, přestože vycházejí ze stejných počátečních podmínek a mnohdy docházejí i ke stejným průběhům nehod, často výsledky interpretují různě a totéž platí v rozhodovací praxi. Cílem práce bude přiblížení technického a právního pohledu k interpretaci výsledků takových dopravních nehod za účelem zvýšení právní jistoty účastníků nehod, a to na základě nehodových scénářů a mezinárodního srovnání práv a povinností účastníků a rozhodovací praxe. Pro soudní inženýrství bude uvedená práce sloužit pro sblížení obou pohledů a pomoc při formulaci technických závěrů znaleckých zkoumání.

    Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

  12. Vliv užití alternativních pohonů při ocenění motorových vozidel

    V rámci předpokládaného rozšiřování vozidel s alternativními pohony, kdy v důsledku snah o snižování emisí CO2 dochází k postupné změně struktury vozového parku, která bude i nadále pokračovat, vyvstává nutnost vypořádat se s oceňováním těchto vozidel oproti vozidlům s konvenčními pohony. V současné době není z hlediska jednotlivých výrobců automobilů, ale ani dodavatelů náhradních dílů, aplikována jednotná koncepce jak k pohonu, tak k užitým bateriím. Právě tyto díly však podstatným způsobem ovlivňují ocenění vozidla. Podstatné je přitom rovněž určení stavu daných konstrukčních dílů. Práce tak bude zahrnovat kromě určení systémů alternativních pohonů také způsoby posuzování stavu systémů uchování energie a určení jejich hodnoty.

    Školitel: Drahotský Ivo, doc. Ing., Ph.D.

  13. Vybrané aspekty oceňování majetku dopravní infrastruktury

    Oceňování majetku dopravní infrastruktury, např. pozemních komunikací a mostů, s sebou přináší řadu odlišností ve srovnání s oceňováním staveb pozemních či oceňováním jiného majetku. Nejde totiž vesměs o majetek, se kterým se běžně obchoduje, není předmětem nabídky a poptávky. Přesto z důvodů účetních, náhrad škod apod., je třeba mít schopnost jej ocenit. Téma disertační práce směřuje k řešení vybraných aspektů oceňování tohoto majetku a má za cíl přispět tak k následnému vytvoření znaleckého standardu, jehož absence je praxí pociťována.

    Školitel: Pospíšil Karel, prof. Ing., Ph.D., LL.M.

  14. Vybrané aspekty pohybu motocyklů a chování motocyklistů

    Obecně stále neexistuje dostatek kvantifikovaných údajů k procesu vnímání, rozhodování a jednání účastníků silničního provozu, a to zejména při interakci mezi řidiči vozidel a zranitelnými účastníky silničního provozu (v tomto případě motocyklisté vs. řidiči ostatních vozidel). Zranitelní účastníci provozu přitom dlouhodobě tvoří přibližně polovinu usmrcených v silničním provozu. Cílem práce bude analyzovat zejména zrakové vnímání a chování motocyklistů a jeho specifika, a to v reálném provozu ve vztahu k ostatním účastníkům silničního provozu a prvkům okolí. Téma je vhodné pro motocyklistu.

    Školitel: Semela Marek, doc. Ing. Bc., Ph.D.

  15. Vyjádření obvyklé ceny dopravního výkonu

    Vyjádření „ceny obvyklé“ představuje zejména v podmínkách dopravy poměrně rozsáhlou problematiku vycházející například z technologických odlišností jednotlivých dopravních módů, realizace výkonů v režimu „služeb ve veřejném zájmu“, odlišností v kvalitativních a kapacitních požadavcích na dopravní prostředky, dobu uzavření kontraktů a podobně. V rámci práce by měly být definovány aspekty, kterými je cena dopravního výkonu ovlivněna, faktory, které na ně působí, jednotlivé prvky a položky zahrnuté v kalkulacích, přičemž výstupem bude metodika vyjádření obvyklé ceny. Ta by měla představovat základní bázi nejen pro konkrétní vyjádření ceny, ale také pro možnost vzájemné komparace zpoplatnění výkonů.

    Školitel: Drahotský Ivo, doc. Ing., Ph.D.

  16. Výzkum kombinovaných detekčních metod pro identifikaci chybových stavů, stavů selhání a provozních anomálií

    Téma je zaměřeno na výzkum metod kombinující techniky identifikace anomálií a rozpoznání kritických provozních poruchových stavů. Výzvu zde představuje právě ona kombinace dnešních pokročilých metod pro detekci anomálií založených na vzorech, umělé inteligenci a strojovém učení, společně se znalostními metodami provozního prostředí, protokolů a sítí včetně aditivních informací mj. i provenance. Výzkum povede k vytvoření vlastních metod, které napomůžou k identifikaci vzniku těchto krizových stavů, jejich popisu, ale také k zjištění jejich příčin a původu vzniku. Přínosem práce je tak převážně zvýšení bezpečnosti technologického provozního prostředí i přispění k identifikaci zodpovědnosti či k samotným forenzním procesům.

    Školitel: Fujdiak Radek, Ing., Ph.D.

  17. Výzkum kvantifikačních metod pro analýzu rizik v provozním prostředí

    Téma je zaměřeno na kvantitativní metody určování míry rizika v provozním prostředí. Vědeckou výzvu představuje převážně dynamické prostředí obsahující neurčený počet proměnných, které vstupují do identifikovaných rizik a které jsou mnohdy podceňovány či naopak přeceňovány, díky semi-kvantitativním metodám. Téma je tak zaměřeno nejen na samotnou identifikaci rizik, ale i jejich podstaty, kde s podporou simulačních a modelovacích nástrojů bude student schopen popsat fungující systém i následně testovat případná identifikovaná rizika, která následně pomocí matematického a statistického aparátu vyčíslí. Vědecký přínos zde představuje převážně vytvoření nového přístupu pro určování provozních rizik, zpřesnění jejich vyhodnocení a tím i zlepšení následného návrhu mitigačních opatření či obecného managementu rizik.

    Školitel: Fujdiak Radek, Ing., Ph.D.

  18. Výzkum nástrojů a metod pro predikci vývoje rezidenčního trhu

    Cílem disertační práce bude návrh metodiky pro predikci vývoje rezidenčního trhu. Metodologie práce bude založena zejména na aplikaci metod klasické statistiky v kombinaci s robustními statistickými metodami či fuzzy logikou, anebo genetickými algoritmy. Za činitele ovlivňující vývoj rezidenčního trhu budou zvoleny vhodné indikátory z oblasti makroekonomických, socioekonomických, politických, environmentálních a dalších ukazatelů. Výsledky práce pak budou formovány do znaleckého a odhadcovského prostředí a potažmo do praxe.

    Školitel: Škapa Stanislav, doc. Ing. et Ing., Ph.D.

  19. Způsob reakce účastníků provozu na pozemních komunikacích před kolizní události (chodci, cyklisté)

    Provoz na pozemních komunikacích s sebou nese rovněž vznik kolizních událostí a dopravních nehod. Při jejich analýze vyvstávají požadavky na určení reakce účastníků nehodového děje. V mnoha případech se však nelze jednoznačně vyjádřit, neboť nejsou k dispozici dostatečné vstupní podklady pro vyvození jednoznačného závěru. V takových případech bývá požadováno vyjádření k „obvyklé“ reakci. Nová legislativa přitom pracuje s pojmem „pravděpodobnost“. Podstatou práce tak bude na základě souboru zdokumentovaných kolizních událostí provést rozbor způsobů reakcí účastníků. Tato data budou dále porovnána se stávajícími poznatky a výsledkem bude ucelený přehled možných způsobů reakcí rozdělených podle stanovených kritérií a jejich četnost.

    Školitel: Drahotský Ivo, doc. Ing., Ph.D.

Struktura předmětů s uvedením ECTS kreditů (studijní plán)

1. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNA02Bezpečnost technických a ekonomických soustavcs0PovinnýdrzkP - 24 / KK - 6 / K - 8ano
DSNS01Doktorský seminář Ics0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
DSNA03Soudní inženýrství - obecná metodika cs0PovinnýdrzkP - 24 / KK - 6 / K - 8ne
1. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNS02Doktorský seminář IIcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
DSNA01Pravděpodobnost a matematická statistika cs0PovinnýdrzkP - 24 / KK - 6 / K - 8ne
DSNS00Právní aspekty vědecké práce cs0PovinnýkolKK - 6 / K - 8 / S - 24ne
DSNB11Aplikovaná kryptografiecs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB10Architektura a urbanismus při posuzování stavebcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB06Bezpečnost strojů a zařízení - systémový přístupcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB02Diagnostické metody ve zkušebnictvícs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB09Psychologie a sociologie v soudním inženýrstvícs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB01Technologie sanace betonůcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB05Teorie a stavba obráběcích strojůcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB04Teorie a stavba tvářecích strojůcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB08Teorie měření, měřicí techniky a technické diagnostikycs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
DSNB03Teorie oceňování majetkucs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNBne
2. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNS03Doktorský seminář IIIcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
DSNC06Speciální metodika SoI - analýza rizikcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCne
DSNC01Speciální metodika SoI - analýza silničních nehodcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCne
DSNC04Speciální metodika SoI - oceňování movitého majetkucs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCne
DSNC03Speciální metodika SoI - oceňování nemovitého majetkucs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCano
DSNC05Speciální metodika SoI - oceňování obchodních závodůcs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCne
DSNC07Speciální metodika SoI -principy komunikačních technologiícs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / P - 12 / KK - 6DSNCne
DSNC02Speciální metodika SoI - SoI ve stavebnictvícs0Povinně volitelnýdrzkP - 12 / KK - 6 / K - 12DSNCne
2. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNJCizí jazyk pro doktorské studiumcs0PovinnýdrzkKK - 6 / K - 8 / Cj - 24ne
DSNS04Doktorský seminář IVcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
3. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNS05Doktorský seminář Vcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
3. ročník, letní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNS06Doktorský seminář VIcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
4. ročník, zimní semestr
ZkratkaNázevJ.Kr.Pov.Uk.Hod. rozsahSk.Ot.
DSNS07Doktorský seminář VIIcs0PovinnýKK - 6 / K - 26ne
Všechny skupiny volitelných předmětů
Sk. Min. předmětů Předměty
DSNB 1 DSNB11, DSNB10, DSNB06, DSNB02, DSNB09, DSNB01, DSNB05, DSNB04, DSNB08, DSNB03
DSNC 1 DSNC06, DSNC01, DSNC04, DSNC03, DSNC05, DSNC07, DSNC02