Detail předmětu
Provozní spolehlivost vozidel a strojů
ÚSI-1EBPSAk. rok: 2018/2019
Předmět přináší komplexní přehled technik spolehlivosti v oblasti strojírenství a elektrotechniky. Zvláštní pozornost je věnována otázkám zajišťování spolehlivosti u vozidel a strojů. Předmět pojednává jak o teoretických aspektech tak i praktických aplikacích technik spolehlivosti. Předmět především zahrnuje: modelování spolehlivosti opravovaných a neopravovaných systémů, metody analýzy spolehlivosti, problémy udržovatelnosti a optimalizace údržby, zkoušky spolehlivosti, vyhodnocování spolehlivosti v provozu a ekonomické aspekty zajišťování spolehlivosti. Znalost těchto aplikací je dále upevňována řešením praktických problémů.
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Výsledky učení předmětu
Prerekvizity
Literatura
Kececioglu, D. Reliability Engineering Handbook, Vol. 1 & 2. New York: Prentice Hall, 1991. (EN)
Holub, R. – Vintr, Z. Spolehlivost letadlové techniky (elektronická učebnice). Brno: VUT v Brně, 2001. (CS)
Holub, R. Zkoušky spolehlivosti. Brno: VA Brno, 1992. (CS)
Stodola, J. Provozní spolehlivost a diagnostika. Brno: VA Brno, 2002. (CS)
Mykiska, A. Bezpečnost a spolehlivost technických systémů. Praha: ČVUT, 2004. (CS)
Havlíček, J. aj. Provozní spolehlivost strojů. Praha: SZN, 1989. (CS)
Daněk, A. Teorie obnovy dopravních prostředků. Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 1999. (CS)
Plánované vzdělávací činnosti a výukové metody
Způsob a kritéria hodnocení
Podmínky udělení zápočtu: Znalost podstaty a vzájemných souvislostí probíraných problémů a schopnost praktické aplikace jednotlivých metod a postupů. Základními podmínkami udělení zápočtu jsou účast na cvičení a samostatné vypracování zadané práce bez vážných nedostatků.
Zkouška: Při zkoušce jsou prověřovány znalosti teoretických základů spolehlivosti a technik používaných při zabezpečování spolehlivosti vozidel a strojů. Schopnost praktické aplikace teoretických poznatků je prověřována při řešení praktických úloh. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
Jazyk výuky
Osnovy výuky
2. Základní definice a pojmy.
3. Základy pravděpodobnosti. Statistické nástroje používané ve spolehlivosti.
4. Modelování spolehlivosti prvků.
5. Modelování spolehlivosti neopravovaných systémů.
6. Modelování spolehlivosti opravovaných systémů. Metody analýzy spolehlivosti I.
7. Metody analýzy spolehlivosti II.
8. Udržovatelnost a zajištěnost údržby.
9. Základy zkoušek spolehlivosti. Zkrácené a zrychlené zkoušky spolehlivosti.
10. Určovací a ověřovací zkoušky spolehlivosti. Zkoušky růstu bezporuchovosti.
11. Sledování a vyhodnocování spolehlivosti v provozu.
12. Ekonomické aspekty zabezpečování spolehlivosti.
13. Informační systémy spolehlivosti, software pro spolehlivost.
Cíl
Vymezení kontrolované výuky a způsob jejího provádění a formy nahrazování zameškané výuky