TISKOVÁ ZPRÁVA

Z průzkumu mezi studenty VUT vyplynulo, že jarní nečekané uzavření škol a náhlý přechod na distanční výuku hodnotí v průměru dvojkou, kdy hodnocení je stejné jako ve škole. První ohlasy na převedení studia do online podoby od druhého týdne podzimního semestru ukazují, že většina nynější stav výuky hodnotí ještě lépe. V předmětech, které jsou ryze praktické a je potřeba v malých skupinách docházet přímo na univerzitu, se pak studenti nově setkávají například s tiskárnou budov, simulátorem únikových cest nebo zkušebnou na testování ochrany energetických sítí.

Za září eviduje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT více než trojnásobný nárůst online setkání skrze aplikaci Teams oproti jarní koronavirové vlně, zhruba čtvrtina výuky přitom probíhá ještě přes jiné platformy jako Google Meet, Zoom nebo Jitsi. Do online výuky se zatím zapojilo 15 000 studentů a každý strávil u obrazovky výukou necelých 320 minut týdně. Zapsaných je na VUT momentálně téměř 19 100 aktivních studentů. 24 000 účastí ve vyučování za den znamená, že každý student navštívil průměrně více než jednu online přednášku nebo cvičení. Jedná se o data z prvních týdnů semestru, kdy se výuka teprve rozbíhá.

Výsledky průzkumu ukazují, že každý druhý z oslovených zahraničních studentů by po zkušenostech z jara uvítal částečnou distanční výuku. Pouze 11 % ze 129 v dotaznících uvedlo, že by chtělo kompletně studovat online.

Na online výuce vyzdvihují studenti především to, že velká část přednášek a cvičení jim zůstává dostupná i po streamování. „Rozhodně oceňuji možnost si pustit přednášku i později ze záznamu, jelikož je toho hodně. Pro mě je to pohodlné, protože si poznámky píšu elektronicky tužkou na tabletu do OneNote a prezentace můžu vkládat rovnou do poznámek. U cvičení je určitě lepší, když učitel počítá před kamerou,“ uvedl při dotazu na kvalitu distanční výuky Filip Rákoczy z Fakulty strojního inženýrství VUT.

„Z mých zkušeností mohu říci, že se vyučující snaží, abychom co nejvíc porozuměli problematice. Také je fajn, že v prezenční formě zůstaly alespoň laboratoře. Rozvrh ještě stále není úplně přizpůsobený napůl distanční a kontaktní výuce. To znamená, že máme například jen 20 minut na přesun z přednášky do laboratoří, takže úplně všechny přednášky nestíhám. Ale chápu, že je to velmi náročná situace a asi nejde skloubit dohromady všechno,“ zhodnotila studentka Fakulty chemické Adéla.

Vyučující se shodují na tom, že osobní přítomnost ve výuce se nedá stoprocentně nahradit online přednáškami. Někteří zmiňují, že v době, kdy na jaře natáčeli výuková videa v prázdných posluchárnách, se sami necítili úplně komfortně. Odezva od studentů je tedy nejen důležitý ukazatel, zda látku chápou, ale vytváří také potřebnou atmosféru. V současnosti proto většina vyučujících svolává videokonference s možností promítání prezentací. Někteří využívají i vzdálený přístup na plochu studentů, když třeba chtějí opravit postup přímo v jeho výpočtu.

Část studentů přesto do univerzitních budov dochází, ovšem za přísných hygienických opatření. Týká se to malých skupin například v laboratořích nebo ateliérech. Tam si pro ně také fakulty a součásti připravily několik novinek. Například na Fakultě stavební je v provozu místnost virtuální reality, kde probíhají simulace úniku z objektu. S brýlemi virtuální reality můžou vědci zkoumat chování lidí při hledání cest z budov při nebezpečí. Ve stejné laboratoři zároveň stavaři zkouší na 3D tiskárnách tisknout třeba materiály, které mají při minimální hmotnosti obrovskou nosnost. Ve výzkumném centru AdMaS, které také spadá pod FAST, je od letošního podzimu studentům při výuce k dispozici robotické rameno, které v kombinaci s nově vyvinutou tryskou dokáže ve vrstvách nanášet upravené stavební hmoty a vytvářet podobné projekty jako je z betonu vytištěný dům Prvok.

Na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií mají k dispozici jako jediní v Česku i na Slovensku unikátní simulátor energetického systému, který umožňuje ověřit funkčnost nového zařízení pro řízení nebo ochranu energetické sítě v reálném čase, a to bez rizika. „Některé testy zařízení v ostrém provozu zkrátka nejsou možné, jelikož by mohly přinést omezení provozu sítě, nebo v některých případech by mohly způsobit i vážné škody. Pomocí simulátoru můžeme nasimulovat například zkraty, nebo jiné nestandardní provozy, a vyhodnocovat, zda ochrany sítě pracují správně, či nikoliv,“ říká Viktor Jurák, odborník z Ústavu elektroenergetiky.

Pozadu nezůstávají ani umělecky zaměřené fakulty. Například na Fakultě architektury dlouhodobě vybavují ateliéry moderními technologiemi. Letos nakoupili dva gravírovací a řezací lasery, pomocí kterých můžou studenti vyřezávat architektonické modely. Během letního semestru by měla být na fakultě spuštěna laboratoř s robotickým ramenem.