Cílem diplomové práce bylo definovat a kvantifikovat zdroje nejistot při konfirmaci teplotní komory a vytvořit program v prostředí LabVIEW pro zpracování a vyhodnocení dat získaných při konfirmaci. Diplomant ve své práci provedl návrh měřicího systému potřebného pro konfirmaci teplotní komory, navrhl a vytvořil softwarovou aplikaci pro provedení vlastního měření a zpracování výsledků včetně stanovení nejistoty. Vytvořená aplikace byla i prakticky odzkoušena. Hlavním přínosem práce je velmi detailní rozbor jednotlivých zdrojů nejistot. Výpočet nejistoty provedl jednak metodou GUM, tak i metodou Monte Carlo.
Diplomová práce navazovala na předchozí semestrální práci. Rozsah práce 104 stran (úvod až závěr) odpovídá požadavkům kladeným na diplomovou práci. Práce je psaná v logickém sledu a je na dobré jazykové úrovni. Při vypracování práce student vycházel z rozsáhlého literárního průzkumu. V seznamu literatury je uvedeno 38 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje.
Diplomant si velmi dobře rozvrhl práci, pracoval samostatně a systematicky. Konzultace využíval jak osobní, tak i online konzultace v době uzavření školy. Konzultace potřeboval v přiměřené míře a průběžně předkládal výsledky své práce.
Doporučuji práci k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 95

Diplomová práce se zabývá problematikou konfirmací teplotních komor. Hlavním cílem je definovat a kvantifikovat jednotlivé zdroje nejistot ovlivňujících celkovou nejistotu konfirmace teplotní komory. Součástí zadání je požadavek na vytvoření programu v prostředí NI LabVIEW pro zpracování a vyhodnocení naměřených dat při konfirmaci.
Předložená práce obsahuje celkem 141 stran včetně příloh. Teoretický rozbor výstižně popisuje nejistoty měření včetně jejich vyhodnocení z pohledu metodiky GUM i metodou Monte Carlo. Dále je popisován postup konfirmace teplotní komory včetně návrhu měřicího systému. Následně diplomant pečlivě diskutuje možné zdroje přispívající k celkové nejistotě. Po věcné stránce je teoretická část práce na dobré úrovni, jednotlivé kapitoly jsou logicky uspořádány a problematika je podrobně vysvětlena. Výtku mám ke způsobu práce s literaturou. V některých částech práce se objevuje silně zjednodušený způsob citování, který nutí čtenáře hledat konkrétní literární zdroj a neodpovídá zažitým standardům (např. na straně 44 je bez dalšího vysvětlení uvedeno současně devět literárních zdrojů, ze kterých autor zřejmě postupně čerpá až do strany 57).
Praktická část práce začíná popisem realizované softwarové aplikace v prostředí NI LabVIEW. Program je popisován podrobně, ale chybí zde konkrétní popis použitého programového vybavení (jako verze LabVIEW, doplňkové programové balíky a případně knihovny). Z programátorského hlediska postrádá blokový diagram vytvořeného programu přehlednost a modularitu. Nevhodně implementovaná softwarová architektura téměř znemožňuje případnou modifikaci programu. Dále je v práci představena část s provedenými experimenty, následuje postup měření a výpočtu nejistot. Zde diplomant nesprávně používá odbornou terminologii. Konkrétně např. kapitola 8.1, kde diplomant hovoří o nejistotě snímačů, ale ve skutečnosti počítá absolutní chybu snímače (viz vztah 8.2), nebo kapitola 8.2 u stanovení nejistoty měřicí karty, kde je opět považována absolutní chyba měřicí karty za nejistotu. V další části práce diplomant určuje výslednou nejistotu metodou GUM a metodou Monte Carlo. Na závěr je provedeno vyhodnocení konfirmace teplotní komory s prázdným pracovním prostorem v souladu s uvedenými normami. Diplomant mohl věnovat více prostoru popisu nosné konstrukce pro snímače, např. není zřejmé, jak byla řešena fixace snímačů na nosnou konstrukci nebo vhodnost konstrukce z pohledu dalšího vývoje. Výstupem práce je funkční program pro měření a vyhodnocení nejistot při konfirmaci teplotní komory. Funkčnost programu byla ověřena provedenými experimenty. Po jazykové stránce se objevují hovorové výrazy a některé úseky, zejména v praktické části jsou méně srozumitelné. Jinak nemám dalších připomínek a teoretická i praktická část svým rozsahem odpovídá zadání.
I přes výše uvedené nedostatky prokázal diplomant dobrou orientaci v problematice a zvolený postup vedl k úspěšné realizaci zadání. Předložená práce splňuje všechny body zadání a svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B/80. Otázky k obhajobě:

1. Navržený program vyžaduje od obsluhy mnoho manuálních úkonů. Jakým způsobem je možné více automatizovat stávající řešení?
2. Jaké jsou jiné možnosti snížení nejistoty použité měřicí karty NI-9219 než Vámi navržená metoda odvození nejistoty z referenčního měření snímače v kalibrační pícce?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 80