Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na výrobě grafenových vrstev metodou chemické depozice z plynné fáze na měděné fólii, jejich přenosu v různých rozpouštědlech mědi a měření jejich transportních vlastností. Vzhledem k samostatnému a snaživému přístupu studenta se podařilo vytvořit velké množství grafenových polem řízených tranzistorů a naměřit jejich transportní vlastnosti. Z těchto výsledků bylo určeno nejvhodnější rozpouštědlo mědi, které nejméně ovlivňuje pohyblivost nosičů náboje přenášené grafenové vrstvy. Všechny cíle bakalářské práce byly bez pochyby splněny.

Bakalářská práce Michala Grygy se zabývá vlivem různého typu rozpouštědel mědi a čištění substrátů na kvalitu grafenových vrstev vyrobených CVD metodou.

Rešeršní studie je pěkně zpracovaná, student zde popisuje elektrické transportní vlastnosti grafenu v zapojení jako polem řízený tranzistor. Dále rozebírá metody přípravy grafenu, kde je obsahově největší část věnována chemické depozici z plynné fáze a růstu na různých kovech s porovnáním kvality takto získaného grafenu. Experimentální část se poté věnuje přenosu grafenu na nevodivý substrát s použitím různých rozpouštědel mědi. Je vidět, že samotný experiment je už ze své podstaty velice náročný na vytvoření struktur, které jsou funkční (a je na nich tedy možné měřit transportní vlastnosti grafenu), protože pro jejich vytvoření je nutné použít velký počet dílčích kroků. I přes velké technické obtíže se studentovi podařilo takovéto vzorky vytvořit, což hodnotím pozitivně. Výsledky studie transportních vlastností, která byla provedena po přenosu grafenu na substrát, pak jasně ukazují, které rozpouštědlo je vhodnější.

Co se týče formálních nedostatků práce, tak uvedu, že v úvodu předložené práce zcela chybí informace o zaměření práce. Čtenář je tedy až do experimentální části ve třetí kapitole držen v nevědomosti co se týče předmětu zkoumání. Z dalšího textu pak není zcela jasné, pravděpodobně z důvodu nešťastně umístěné citace, jestli byly grafenové vrstvy připravené samostatně studentem v rámci experimentální práce nebo ne.

V práci se na mnoha místech vyskytují nešikovné formulace, občasné překlepy (např. hned v názvu části 1.1 „Strukutra“ místo „Struktura“), některé z obrázků v úvodních kapitolách jsou pravděpodobně převzaty či upraveny z literatury a nejsou náležitě ocitovány. Označení délky L a šířky W struktury na obrázku 3.1 není správné a odporuje obrázku 1.3. Na schématu zapojení na obrázku 3.2b zcela chybí měřená struktura, tím pádem se mi zdá nesmyslný. V textu jsou také některé jazykové nebo stylistické chyby, např. nesprávně vyskloňované slovo „plazma“ (na mnoha místech textu) nebo chybějící mezery u jednotek (např. 80 % O2 str. 16 a 19).

I přes uvedené nedostatky a nejasnosti musím konstatovat, že cíle a požadavky práce byly splněny bezezbytku, a studie rozpustnosti mědi v různých roztocích bude přínosná pro další výzkum grafenu. Otázky k obhajobě:

1. 1. V jakém smyslu jsou vzorky funkční a na kolika z těchto funkčních vzorků byla měřena charakteristika rezistivity na hradlovém napětí? V grafech na obrázcích 3.5 a 3.7 to není zřejmé – jsou to nejlepší výsledky, a pokud ano, jsou jednotlivé vzorky vzájemně srovnatelné?
2. 2. Je možné použít jiný postup, který by zlepšil vlastnosti přenesené vrstvy z roztoku chloridu měďnatého?
3. 3. Jak ovlivní koncentrace roztoku kyseliny fosforečné a velikost aplikovaného napětí kvalitu výsledku při elektrolytickém čištění měděné folie?