Bakalářská práce Martina Nováka je zaměřena na měření elektrických transportních vlastností grafenové monovrstvy. Jedním z cílů bylo připravit jednoduché elektronické zařízení na bázi grafenu umožňující tyto vlastnosti měřit. Předmětem diskuze byl poté vliv uspořádání elektrod a substrátu spolu s krycí vrstvou (Al2O3) na vodivost. Cíle práce byly splněny. Student si velice dobře poradil s vícekrokovou litografií elektronovým svazkem při přípravě elektrod a tvarování grafenu. Škoda jen, že z časových důvodů již nebylo možné se přenést přes komplikace vzniklé při přípravě horní hradlové elektrody, jejíž použití v novém uspořádání by bylo z hlediska měření nejzajímavější. I tak se podařilo získat zajímavé výsledky, zvláště pak při měření vlivu nevodivých vrstev na vlastnosti grafenu. Nicméně by si výsledky těchto experimentů zasloužily hlubší rozbor, stejně tak by práci prospělo vyvinutí většího úsilí studenta během semestru. Hodnocení snižuje také způsob psaného projevu, ve kterém se projevují stylistické nedostatky, ale také velmi obecné a netechnické vyjadřování.
Přes uvedené nedostatky student splnil zadané požadavky, práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku C.

Martin Novák se ve své bakalářské práci zabýval analýzou transportních vlastností grafenových nanostruktur na bázi polem řízených tranzistorů. Hlavní část práce byla zaměřena na zjištění vlivu geometrického uspořádání přívodních elektrod a vlivu přilehlých izolačních vrstev (podložní substrát, krycí vrstva) na bázi SiO2 a Al2O3 na transportní vlastnosti, především rezistivitu a její změny s hradlovým napětím.
Výše uvedené cíle se podařilo splnit. Měl bych však několik výhrad a připomínek k závěrům učiněným z provedených experimentů, jejichž vysvětlení uvádím v příloze.
V rešeršní části týkající se vlastností grafénu bych očekával více konkrétních informací týkajících se meze pevnosti, Youngova modulu pružnosti, optické odrazivosti, anebo podrobnější rozvedení pohyblivosti nosičů náboje, resp. vlivu adsorbovaných materiálů a molekul. V této souvislosti mi v některých pasážích z hlediska čtenáře chybí jednoznačnost a úplnost fyzikálního vyjadřování. To se projevuje například v komentářích výsledných grafů (str. 23, odst. 2, ř. 9), kdy autor hovoří o „pohyblivosti částic“ „nalevo“ resp. „napravo“ „od Diracova bodu“, místo aby se přímo psalo pohyblivost děr resp. elektronů, atd.
Nejdůležitější grafy celé práce z hlediska vlastního autorova přínosu na stranách 21 až 24 nemají dobrou kvalitu. Práce obsahuje některé překlepy, formulační nepřesnosti a chyby formátování. Ty, které jsem zaregistroval, uvádím v příloze. Citace literatury nejsou sjednocené, někdy se uvádí svazek, rok a strana v časopise, jindy ne, např. zásadní citovaný zdroj [16].
Navzdory výše zmíněným připomínkám a v celkovém kontextu považuji práci za velmi dobrou a hodnotím ji stupněm B Otázky k obhajobě:

1. Otázka č. 1: Jakým způsobem bylo prováděno měření závislosti odporu grafenové vrstvy na konfiguraci elektrod z hlediska opakování měření a reprodukovatelnosti na jiných vzorcích?
2. Otázka č. 2: Na straně 22 na obr. 4.11 jsou „tečkovaně znázorněny nejistoty“, o jaký druh nejistoty se jedná?