Student, Zdeněk Jakub, ve své bakalářské práci dokázal schopnost pracovat samostatně na zadaných úkolech, využívat při tom vědecké literatury a dosažené výsledky vhodně prezentovat. Jeho práce je z formálního pohledu vysoce nadstandartní. Jako výtku považuji neúplné splnění všech požadovaných cílů, především pak studium samotné interakce hrotu s blízkým elektromagnetickým polem. Toto studium však nebylo možné z nedostatku času, který byl způsoben poruchou přistrojů pro přípravu SNOM sond. Proto celkově práci považuji za velmi vydařenou a hodnotím ji známkou A.

Bakalářská práce byla zaměřena na výrobu a úpravu hrotů optických vláken pro optický skenovací mikroskop v blízkém poli (SNOM). Práce tedy nebyla pouze referativní, ale vyžadovala velké pracovní úsilí ke splnění experimentálně obtížného zadání. Práce je graficky velmi zdařilá, je sepsána stručně a je logicky uspořádána.
Pan Jakub ukázal, že je možné hroty optických vláken vyrábět v laboratorních podmínkách. Pro ověření autor provedl dokonce SNOM měření pomocí vyrobených hrotů. Porovnáním SNOM snímků blízkého pole pořízených komerčními a vyrobenými hroty jasně ukazuje, že cíl práce byl splněn. Proto práci hodnotím známkou výborně.

Přípomínky:
1) Na straně 14 je uvedena frekvence „omega“ s jednotkami Hz. To může způsobit desinterpretaci hodnot násobkem 2 pi.
2) Na straně 17 bych se asi vyvaroval vyjádření, že pole tuneluje. Otázky k obhajobě:

1. Na stranách 28 a 29 autor píše o vlivu naklonění vlákna vzhledem k hladině kyseliny HF. Jaká je zhruba pravděpodobnost správné adjustace vláken během leptání?
2. Na straně 27 autor píše o výhodě ultrazvukového čištění vlákna v isopropylalkoholu. Proto se ptám, jestli IPA nenaruší polymerní plášť vlákna.